Předzvěst změn. Premiéři v českém okolí mají jen málo důvodů k radosti

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Volilo se sice do Evropského parlamentu, ale voliči se často rozhodovali podle národní politiky. Tomu odpovídají i výsledky a jejich dopady na stranické systémy.

Zatímco v Polsku se víceméně zachoval status quo, v Maďarsku došlo k politickému zemětřesení a na Slovensku k politickému překvapení.

V Rakousku a Německu, podobně jako v Česku, jsou volby jasným signálem nálad před parlamentními a zemskými volbami a důvod k obavám pro „standardní“ vládnoucí strany.

Mobilizace proevropských voličů na Slovensku.

Výhra Progresivního Slovenska (PS) s téměř 28 procenty ukázala, že i když je strana Směr premiéra Roberta Fica pevná v kramflecích (bezmála 25 procent), není neporazitelná.

Progresivci bodovali hlavně v Bratislavě a okolí, ale vyhráli ve všech krajských městech. Zabrala sázka na tvář „úřednického“ expremiéra Ľudovíta Ódora. Oblíbený politik získal téměř 300 tisíc hlasů, což je o více než 100 tisíc hlasů víc než radikál Směru Ľuboš Blaha.

Nezabrala naopak politická tematizace atentátu na předsedu vlády Roberta Fica. Vládní politici obviňují z odpovědnosti za útok na premiéra opoziční strany, voliče PS to ovšem neodradilo.

Zbylé strany Ficovy vládní koalice navíc propadly – Slovenská národní strana se s výsledkem necelých dvou procent zesměšnila a strana Hlas ztratila s odchodem nastupujícího prezidenta Petera Pellegriniho svou identitu. Potvrdil to výsledek pouhých sedmi procent.

Polský premiér Donald Tusk a jeho Občanská platforma.

S 21 europoslanci se Tuskova volební Občanská koalice stala pátou nejpočetnější stranou v Evropském parlamentu.

I když Tuskova formace vyhrála velmi těsně (o pouhý jeden procentní bod), znamená to pro ni první volební vítězství po dlouhých deseti letech. Od roku 2014 až dosud totiž ve všech celostátních hlasováních skončila na prvním místě strana Jarosława Kaczyńského Právo a spravedlnost (PiS).

Debakl ovšem zaznamenali Tuskovi koaliční partneři Levice a křesťanskodemokratická Třetí cesta.

Spokojený může být kromě Tuska i Kaczyński. Jeho strana PiS čelí vícero skandálům a podezřením z tunelování státních peněz, korupce a nekompetence, a navzdory tomu opět uhrála silný výsledek.

Eurovolby byly v Polsku zároveň „odkladištěm“ stranických kádrů. Mandát získalo 26 poslanců Sejmu, včetně Tuskových ministrů.

Další volby čekají Polsko příští rok na jaře. Hrát se bude o nástupce či nástupkyni konzervativního prezidenta Andrzeje Dudy.

Paradoxně je to vítěz voleb Viktor Orbán.

O víkendu sice opět přesvědčivě vyhrál v souběžných evropských i komunálních volbách, jenže jejich výsledky pro Maďarsko znamenají zemětřesení dosavadního stranického systému.

Orbán měl se svou stranou Fidesz ambici vyhrát s nejvyšším procentním ziskem v rámci celé EU, místo toho ale strana oslabila. Před pěti lety volilo Fidesz 52 procent lidí, tentokrát „jen“44. Znamená to pokles ze 13 na 11 mandátů.

Jako o skutečném vítězi voleb se proto v Maďarsku píše o nové straně Tisza Pétera Magyara. Bývalý člen Fideszu a kádr „orbánovského systému“ vtrhnul do politiky letos na jaře po velkém skandálu s prezidentskými milostmi.

Strana Tisza získala téměř 30 procent, což je víc, než jí přisuzovaly (pro ni) nejoptimističtější průzkumy.

Čerstvě zvolený europoslanec Péter Magyar zatím překreslil zejména fragmentovanou opoziční scénu. Zároveň se na politické mapě Maďarska po 14 letech Orbánovy vlády poprvé objevil relevantní konkurent Fideszu.

Fideszu se nepodařilo ani sesadit zeleného budapešťského primátora Gergelyho Karácsonyho. Ten obhájil mandát s těsným rozdílem 324 hlasů.

Dalším velkým středoevropským poraženým je německá sociální demokracie (SPD). Strana, k níž náleží spolkový kancléř Olaf Scholz, zaznamenala se 14 procenty nejhorší volební výsledek od konce války.

S prací Scholzovy vlády je spokojených jen 22 procent Němců. Ztrátu navíc utrpěli i koaliční Zelení (12 %), kteří přišli o část podpory mezi mladými lidmi.

Nejúspěšnější byla v Rakousku a Německu.

Ve Vídni slavili výhru s 27,5 procenty pravicově-populističtí Svobodní (FPÖ). Jde o jejich první celostátní volební vítězství v poválečné historii Rakouska.

FPÖ volili hlavně senioři a dělníci. Výhra euroskeptické a protiimigrantské strany se očekávala, překvapením je ale nakonec těsný výsledek. Náskok Svobodných na vládnoucí lidovce je totiž jen necelý procentní bod.

Rakousko čekají letos na podzim parlamentní volby, jméno předsedy FPÖ Herberta Kickla tak ještě bude v regionu rezonovat. „Další krok se jmenuje budova kancléřství,“ prohlásil v neděli Kickl.

Další krajně pravicový vítěz voleb je v Německu. I když se opoziční aliance CDU/CSU cítí povzbuzená třicetiprocentním výsledkem, o praktickém vítězi se píše jako o Alternativně pro Německo (AfD). Ta skončila jako „druhá“ a porazila všechny strany „semaforové“ vládní koalice Olafa Scholze.

Podpora strany výrazně zesílila u mladých voličů. Pevná strana zůstává zejména na východě země, což se zřejmě odrazí i ve volbách do zemských sněmů letos na podzim.

AfD navíc uhrála dobrý výsledek navzdory sérii skandálů.

Od začátku roku šlo o tajnou schůzku s plánem na deportace milionů lidí s přistěhovaleckými kořeny, která vyvolala demonstrace proti AfD. Následovala série skandálů dvou politiků z první a druhé pozice kandidátky AfD: Maximiliana Kraha a Petra Bystroně.

Šlo o kauzy spojené mj. s podezřením ze špionáže pro Čínu, bagatelizování nacistických SS, financování z Ruska, skandálem s proruskou vlivovou sítí Voice of Europe, úplatkářstvím nebo praním špinavých peněz.

Krajní pravice bodovala také na Slovensku a v Polsku, v obou zemích dostaly strany kolem 12 procent.

Jde například o už zmíněné europoslance za AfD Maximiliana Kraha a Petra Bystroně.

Galerii kontroverzních postav ale „obohatí“ i několik jmen z Polska. V Bruselu a Štrasburku totiž najdou útočiště tváře PiS, které čelí vyšetřování: bývalý ředitel petrochemického gigantu Orlen Daniel Obajtek a také dva omilostnění trestaní exposlanci Mariusz Kamiński a Michal Wąsik.

Ze Sejmu zamíří do europarlamentu krajně pravicový politik Grzegorz Braun. Na kontě má řadu xenofobních a antisemitských výroků. Na celoevropské úrovni na sebe upozornil loni, když na chodbě parlamentu uhasil práškovým přístrojem chanukový svícen.

Ze Slovenska pak do Bruselu přijde lídr radikálního křídla strany Směr Ľuboš Blaha, který dlouhodobě operuje ve své ostré rétorice s dezinformacemi a konspiracemi.