Babiš se spojil s Filipem Turkem. Patrioti získali i výrazné posily z Francie

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Frakce europoslanců Patrioti pro Evropu už oficiálně existuje. Do ustavující schůze v Bruselu nasbírala podle serveru Euronews 84 členů, což z ní dělá třetí největší sílu v čerstvě zvoleném Evropském parlamentu.

Seznam Zprávy připravily souhrn odpovědí na otázky spojené se zakládáním nové skupiny.

K vytvoření nové frakce je potřeba nejméně 23 europoslanců ze čtvrtiny členských států Evropské unie, tedy ze sedmi. Početní podmínku splnila už trojice zakládajících stran frakce. Díky uskupením, která se přidala v průběhu minulého týdne, pak Patrioti naplní i druhou podmínku.

Vídeňské ustavující schůzky se o posledním červnovém víkendu zúčastnili šéfové tří stran ze středoevropských zemí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Viktor Orbán z Maďarska, Herbert Kickl z Rakouska a Andrej Babiš z Česka. Součástí frakce tak mají být jejich strany Fidesz, Svobodná strana Rakouska (FPÖ) a hnutí ANO.

Fidesz a ANO do nového bloku míří z pozice nezařazených. Maďarů se mimo jiné kvůli protiukrajinským postojům zbavili evropští lidovci, ANO opustilo liberální frakci Renew.

FPÖ oproti tomu opustila svůj dosavadní politický domov, krajně pravicovou frakci Identita a demokracie (ID). Její dominantní silou dosud bylo francouzské Národní sdružení Marine Le Penové.

Nejcennější úlovek vyšel najevo těsně před ustavující schůzí: francouzské krajně pravicové Národní sdružení. Jeho připojení oznámil v pondělí dopoledne na sociální síti X mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács.

Strana Marine Le Penové má 30 europoslanců, tedy víc než všechny zakládající strany dohromady. Díky tomu jsou Patrioti na cestě stát se třetí největší frakcí Evropského parlamentu po lidovcích a socialistech. Sesadili by z této pozice liberální Renew vedenou blokem francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Samotné RN by si tak mohlo spravit chuť po nečekané porážce ve víkendových francouzských parlamentních volbách.

Početně významným přírůstkem je s osmi europoslanci i italská Liga. Její šéf a italský vicepremiér Matteo Salvini rovněž potvrdil záměr stát se součástí Patriotů v pondělí. Podle serveru Euronews se kromě europoslanců hnutí ANO stanou z Česka i Filip Turek a Nikola Bartůšek zvolení na kandidátce koalice Přísaha a Motoristé.

Jako první z nezakládajících členů potvrdila své angažmá portugalská krajně pravicová strana Chega (více o straně jsme psali zde). Její lídr André Ventura už v neděli krátce po vídeňské schůzce řekl, že je „nadšený“ z toho, že jeho dva europoslanci se budou moct stát součástí Patriotů. I jeho strana byla původně součástí frakce ID.

Z této skupiny pochází i velká část dalších úlovků Patriotů. Zájem o to stát se součástí frakce dala postupně najevo Dánská lidová strana, Strana pro svobodu Geerta Wilderse, která je nejvýznamnější silou nové nizozemské vlády, a belgický nacionalistický Vlámský zájem.

Jediným významnějším přírůstkem mimo ID je španělská ultrakonzervativní strana Vox. Partaj k Patriotům přešla od Evropských konzervativců a reformistů (ECR), jejichž hlavní silou jsou Bratři Itálie premiérky Meloniové. Frakci před lety pomáhala zakládat česká ODS, která v ní také dodnes zasedá.

Vysoké překrytí členů původní krajně pravicové ID s Patrioty vyvolává otázky, zda se dá mluvit o vzniku nové frakce. Formálně by to tak mělo být.

„Podle našeho záměru půjde o novou stranu s novou strukturou, bude pracovat profesionálněji a mít velký vliv,“ řekl podle serveru Politico politik maďarského Fideszu Balázs Orbán. O Patriotech mluvil dokonce jako o „zcela novém bruselském ekosystému pro patriotické síly“.

Další politici ale mluví jinak. „Používáme starý vůz. Je to v podstatě jen větší skupina s jiným jménem,“ citoval bruselský server jednoho z europoslanců vznikající frakce. Podle něj i dalších zdrojů by v čele skupiny navíc měla zůstat Marine Le Penová.

Stejně jako ID také Patrioti nejspíš nebudou mít i přes vyšší počet europoslanců v parlamentu výraznější politický vliv. „Moc skupiny pravděpodobně omezí takzvaný cordon sanitaire (spojenectví prounijních sil, pozn. red.), přičemž ostatní skupiny jim zablokují přístup ke klíčovým pozicím, včetně předsednictví výborů nebo místopředsednických postů v parlamentu,“ očekává Politico.

Členové Patriotů si na jednání v Bruselu do svého čela zvolili lídra francouzského RN Jordana Bardellu, který ještě do nedělního večera doufal, že se stane francouzským premiérem.

První místopředsedkyní frakce se stala maďarská europoslankyně Kinga Gál, dalšími místopředsedy byli zvoleni Klára Dostálová z českého hnutí ANO, Roberto Vannacci z italské Ligy, Sebastiaan Stöteler z nizozemské PVV, António Tânger Corrêa z portugalské Chegy, Hermann Tertsch ze španělského Voxu a Harald Vilimsky z rakouské FPÖ.

Nepravděpodobná se už delší dobu jeví účast slovenského Směru, o jehož zapojení se v minulých týdnech občas mluvilo. Strana Roberta Fica momentálně usiluje o návrat k evropským socialistům, kteří ji vyloučili, když sestavila vládu s nacionalisty z SNS.

„Momentálně mám od pana předsedy (Fica - pozn. red.) zadání vést výlučně jednání směrem k frakci SD při zohlednění našich základních linií. Žádné další jednání není na stole,“ řekla už o předchozím víkendu slovenskému Denníku N europoslankyně Směru Monika Beňová.

Polská strana Právo a spravedlnost (PiS) Jarloslawa Kaczyńského zase původně zablokovala ustavující schůzi frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) a expremiér Mateusz Morawiecki odhadl šance, že strana tuto frakci opustí, na 50:50. Nakonec se ale rozhodla zůstat v ECR.

Součástí nebude ani Alternativa pro Německo (AfD), která původně projevila zájem. „Přestože se Alternativa pro Německo v tomto momentě nemůže připojit ke společné frakci s Fideszem, otevírají se pro stranu nové možnosti spolupráce s jinými stranami,“ uvedl před týdnem podle agentury ČTK mluvčí spolupředsedkyně AfD Alice Weidelové Daniel Tapp.

AfD byla ještě před volbami vyloučená ze zmíněné frakce ID. Důvodem byly skandály lídra strany pro evropské volby Maximiliana Kraha. Dohnaly ho kauzy týkající se podezření z přijímání úplatků za ruskou propagandu a případ jeho asistenta, který je podezřelý ze špionáže pro Čínu. Pobouření vyvolal i Krahův novinový rozhovor, ve kterém zlehčoval zločiny nacistických jednotek SS.

Frakce poskytují jednotlivým europoslancům nezbytný aparát pro výkon jejich mandátu. To je zvlášť důležité pro zákonodárce, kteří se do EP dostali třeba jako jediní, nebo jedni z mála zástupců svých stran. Fungovat jen v rámci domácí strany a postihnout veškeré agendy, kterými se sbor zabývá, by pro jednoho europoslance bylo náročné.

Před každým hlasováním mají europoslanci možnost se poradit s kolegy z frakce, probrat s nimi podrobnosti jednotlivých návrhů. Členové ale nemusí hlasovat jednotně.

Frakce mají nárok na financování svého sekretariátu z rozpočtu Evropského parlamentu. Peníze mezi ně se rozdělují proporčně podle počtu členů, příspěvky dostávají i nezařazení poslanci. Každý zákonodárce má pak ještě nárok na příspěvek na financování vlastního týmu, ale tyto peníze jdou z jiné části rozpočtu.

V neposlední řadě jsou frakce klíčové při rozdělování vedoucích pozic, ať už jde o předsedu a místopředsedy celého EP, nebo o řídicí místa ve výborech, komisích a delegacích. Tyto orgány mívají významný vliv na to, jak se k jednotlivým projednávaným bodům postaví celý sbor.

Trojice zakládajících předsedů požaduje mimo jiné více rozhodování na národní úrovni, lepší obranu vnějších hranic před migrací a kritizuje Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal).

„Evropské národy chtějí tři věci: mír, pořádek a rozvoj,“ napsal maďarský premiér Viktor Orbán na síti X. „Vše, co dosud dostávají od stávající bruselské elity, je válka, migrace a stagnace.“

„Změníme evropskou politiku tak, aby znovu sloužila národům a našim lidem. Budeme upřednostňovat národní suverenitu před federalismem, svobodu před příkazy a mír před válkou,“ dodal k tomu šéf českého ANO Andrej Babiš.

V podobném duchu se vyjadřovali i další členové vznikající frakce. „Milujeme náš národ. Silný a suverénní. Odporující ilegální imigraci. Bráníme mír a svobodu. A podporujeme Ukrajinu. Chráníme naše žido-křesťanské dědictví. A naše rodiny,“ napsal šéf nizozemské Strany pro svobodu Geert Wilders.

Všechny tři zakládající strany spojuje zdrženlivost vůči pokračování vojenské pomoci Ukrajině. „Vznik této frakce na národoveckém okraji je pro Rusko extrémně pozitivní. Ještě více to zasekává sekeru do společnosti, ještě více to hloubí v jednotlivých státech příkopy,“ prohlásil v rozhovoru pro Seznam Zprávy ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum Martin Vokálek.

První místopředseda ANO Karel Havlíček ale odmítá, že by se hnutí spojovalo s proruskými silami. „To nemůžete myslet vážně. My Ukrajinu podporujeme, toto nebyly volby o Ukrajině, ale do Evropského parlamentu,“ řekl Seznam Zprávám Havlíček.

Článek původně vyšel 2. července a shrnoval v té době známá fakta o vznikající frakci. Později jsme ho přepracovali a aktualizovali v souladu s dalším vývojem.