Babišovi evropští Patrioti. První posily se sbíhají, ale polská PiS se nepřidá

Frakce europoslanců Patrioti pro Evropu vznikající mimo jiné i pod taktovkou českého hnutí ANO a jeho šéfa Andreje Babiše má ambice stát se „nejsilnější pravicovou skupinou“ v Evropském parlamentu. Od neděle ale otcové zakladatelé žádný významný úlovek nepotvrdili, byť několik se jich rýsuje.

Seznam Zprávy připravily souhrn odpovědí na otázky spojené se zakládáním nové skupiny.

K vytvoření nové frakce je potřeba nejméně 23 europoslanců ze čtvrtiny členských států Evropské unie, tedy ze sedmi. Početní podmínku už známí členové Patriotů pro Evropu splňují, potřebují ale sehnat ještě europoslance ze čtyř dalších zemí.

Zákonodárci zvolení v červnových volbách do Evropského parlamentu (EP) se musí do frakcí sešikovat do poloviny července. Politické skupiny v EP si ale stanovily interní termín už na 4. červenec. Pokud někdo nestihne svou skupinu postavit do té doby, nebude se účastnit rozhovorů o rozdělení klíčových pozic.

Vídeňské ustavující schůzky se o víkendu zúčastnili šéfové tří stran ze středoevropských zemí - Viktor Orbán z Maďarska, Herbert Kickl z Rakouska a Andrej Babiš z Česka. Součástí frakce tak mají být jejich strany Fidesz, Svobodná strana Rakouska (FPÖ) a hnutí ANO.

Zatímco Fidesz a ANO do nového bloku míří z pozice nezařazených (Maďarů se mimo jiné kvůli protiukrajinským postojům zbavili evropští lidovci, ANO opustilo liberální frakci Renew), FPÖ opouští svůj dosavadní politický domov, krajně pravicovou frakci Identita a demokracie. Její dominantní silou dosud je francouzské Národní sdružení Marine Le Penové.

Téměř jisté už je i angažmá portugalské krajně pravicové strany Chega (více o straně jsme psali zde). Její lídr André Ventura už v neděli krátce po vídeňské schůzce řekl, že je „nadšený“ z toho, že jeho dva europoslanci se budou moct stát součástí Patriotů. Členství musí ještě formálně potvrdit vedení strany.

Cenným úlovkem by pro trojici středoevropských politiků bylo francouzské Národní sdružení (RN). Strana Marine Le Penové má 30 europoslanců, tedy víc než všechny dosud zapojené strany dohromady. Po nedělním druhém kole francouzských parlamentních voleb se navíc vůbec poprvé může chopit moci v Paříži.

Frakce Identita a demokracie (I/D), kam RN dosud patří, podle informací bruselského serveru Politico požádala o prodloužení zmíněného termínu pro zformování frakcí do 8. července, což je den po francouzských volbách. Web to považuje za náznak, že se strana Le Penové chce připojit k Patriotům.

Přistoupení RN k Patriotům by ale mohlo znamenat rozpad I/D. Z Patriotů by se tak fakticky mohla stát jen přejmenovaná a rozšířená verze současné frakce. Zvlášť pokud by se připojila i italská Liga vicepremiéra Mattea Salviniho, o jejímž zapojení se také mluví.

Frakce by ale mohla přilákat i zástupce polské krajně pravicové strany Konfederace nebo slovinské vládní strany SDS premiéra Janeze Janši, politického přítele Viktora Orbána. Ve hře je i zapojení jednotlivých europoslanců, např. z Rumunska nebo Litvy.

Nepravděpodobná se v tuto chvíli jeví účast slovenského Směru, o jehož zapojení se v minulých týdnech občas mluvilo. Strana Roberta Fica momentálně usiluje o návrat k evropským socialistům, kteří ji vyloučili, když sestavila vládu s nacionalisty z SNS.

„Momentálně mám od pana předsedy (Fica - pozn. red.) zadání vést výlučně jednání směrem k frakci SD při zohlednění našich základních linií. Žádné další jednání není na stole,“ řekla už o víkendu slovenskému Denníku N europoslankyně Směru Monika Beňová.

Minulý týden zablokovala polská strana Právo a spravedlnost (PiS) Jarloslawa Kaczyńského ustavující schůzi frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) a expremiér Mateusz Morawiecki odhadl šance, že strana tuto frakci opustí, na 50:50. 

Polská PiS se ale přeci jen rozhodla zůstat součástí pravicové frakce ECR v Evropském parlamentu. Vyplývá to z dnešního prohlášení frakce po ustavujícím sjezdu. PiS se tak k nové frakci Patriotů pro Evropu nepřidá.

Součástí nebude ani Alternativa pro Německo (AfD), která původně projevila zájem. „Přestože se Alternativa pro Německo v tomto momentě nemůže připojit ke společné frakci s Fideszem, otevírají se pro stranu nové možnosti spolupráce s jinými stranami,“ uvedl v pondělí podle agentury ČTK mluvčí spolupředsedkyně AfD Alice Weidelové Daniel Tapp.

AfD byla ještě před volbami vyloučená ze zmíněné frakce I/D. Důvodem byly skandály lídra strany pro evropské volby Maximiliana Kraha. Dohnaly ho kauzy týkající se podezření z přijímání úplatků za ruskou propagandu a případ jeho asistenta, který je podezřelý ze špionáže pro Čínu. Pobouření vyvolal i Krahův novinový rozhovor, ve kterém zlehčoval zločiny nacistických jednotek SS.

Frakce poskytují jednotlivým europoslancům nezbytný aparát pro výkon jejich mandátu. To je zvlášť důležité pro zákonodárce, kteří se do EP dostali třeba jako jediní, nebo jedni z mála zástupců svých stran. Fungovat jen v rámci domácí strany a postihnout veškeré agendy, kterými se sbor zabývá, by pro jednoho europoslance bylo náročné.

Před každým hlasováním mají europoslanci možnost se poradit s kolegy z frakce, probrat s nimi podrobnosti jednotlivých návrhů. Členové ale nemusí hlasovat jednotně.

Frakce mají nárok na financování svého sekretariátu z rozpočtu Evropského parlamentu. Peníze mezi ně se rozdělují proporčně podle počtu členů, příspěvky dostávají i nezařazení poslanci. Každý zákonodárce má pak ještě nárok na příspěvek na financování vlastního týmu, ale tyto peníze jdou z jiné části rozpočtu.

V neposlední řadě jsou frakce klíčové při rozdělování vedoucích pozic, ať už jde o předsedu a místopředsedy celého EP, nebo o řídící místa ve výborech, komisích a delegacích. Tyto orgány mívají významný vliv na to, jak se k jednotlivým projednávaným bodům postaví celý sbor.

Trojice zakládajících předsedů požaduje mimo jiné více rozhodování na národní úrovni, lepší obranu vnějších hranic před migrací a kritizuje Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal).

„Evropské národy chtějí tři věci: mír, pořádek a rozvoj,“ napsal maďarský premiér Viktor Orbán na síti X. „Vše, co dosud dostávají od stávající bruselské elity, je válka, migrace a stagnace.“

„Změníme evropskou politiku tak, aby znovu sloužila národům a našim lidem. Budeme upřednostňovat národní suverenitu před federalismem, svobodu před příkazy a mír před válkou,“ dodal k tomu šéf českého ANO Andrej Babiš.

Všechny tři zakládající strany spojuje zdrženlivost vůči pokračování vojenské pomoci Ukrajině. „Vznik této frakce na národoveckém okraji je pro Rusko extrémně pozitivní. Ještě více to zasekává sekeru do společnosti, ještě více to hloubí v jednotlivých státech příkopy,“ prohlásil v rozhovoru pro Seznam Zprávy ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum Martin Vokálek.

První místopředseda ANO Karel Havlíček ale odmítá, že by se hnutí spojovalo s proruskými silami. „To nemůžete myslet vážně. My Ukrajinu podporujeme, toto nebyly volby o Ukrajině, ale do Evropského parlamentu,“ řekl Seznam Zprávám Havlíček.