Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Italská strana Bratři Itálie (FdI), v jejímž čele stojí premiérka Giorgia Meloniová, pravděpodobně v nadcházejících volbách znásobí svůj počet křesel v Evropském parlamentu.
Tím italská premiérka posílí svou pozici jak na domácí, tak i na evropské půdě, odhaduje italská politoložka Cecilie Sottilottaová.
„Kdokoliv se stane novým předsedou Evropské komise, bude muset při hlasování spoléhat na hlasy Meloniové a spolupracovat s ní,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy akademička z italské Università per Stranieri di Perugia.
S rostoucím vlivem Meloniové podle ní poroste i vliv Itálie v rámci sedmadvacítky. Záležet ale bude na tom, jak volby dopadnou v dalších zemích, myslí si.
Jaká témata hrála v debatě před volbami do Evropského parlamentu v Itálii klíčovou roli?
Pro Itálii je typické, že i když jde o evropské volby, nehrají evropská témata takovou roli. Je to spíše o domácích otázkách. Političtí lídři debatují mezi sebou, jako kdyby to byla jakási zkouška. A ta se obvykle stočí k debatě o domácích tématech.
Pro příklad: (Giorgia) Meloniová a (Matteo) Salvini (italský vicepremiér a lídr krajně pravicové strany Liga, pozn. red.) mezi sebou soupeří v rámci vládnoucí koalice. Bojují o stejné voličstvo, využívají k tomu ale trochu jiný styl.
Volby do Evropského parlamentu 2024
Volby do Evropského parlamentu se konají každých pět let, první Česko zažilo po vstupu do Evropské unie v roce 2004. Zatím poslední eurovolby se konaly 7.–8. června 2024. Dění v Česku jsme sledovali ONLINE.
Vyhrálo hnutí ANO, získalo 26,14 % hlasů a 7 mandátů. Druhá byla koalice Spolu s 22,27 % a 6 mandáty, třetí Přísaha a Motoristé s 10,26 % a 2 mandáty. Do EP se dostali také Stačilo!, STAN, Piráti, SPD a Trikolora.
Salvini je více protievropský, jeho styl je agresivnější. Říká, že Evropa je moc velká, moc zasahuje do suverenity státu, chce poslat vojáky na Ukrajinu a to není v našem zájmu.
Meloniová není proti Evropě, ale chce, aby vypadala jinak. Vysílá zprávu, že je připravená měnit věci zevnitř. Snaží se o normalizaci svojí radikálně pravicové strany, a to i v rámci Evropy.
Promítla se tedy do předvolební debaty témata takzvaných kulturních válek, ke kterým se Meloniová na domácí půdě hlasitě vyjadřuje?
Ve svém posledním projevu mluvila o evropské civilizaci a říkala, že demografická krize, kterou si prochází, musí být vyřešena, jinak Evropa vymře a zanikne.
Element kulturních válek je zde tedy patrný. Meloniová nahlíží na Evropu optikou my versus oni - Evropa je civilizovaná, a cokoliv je mimo ni, se snaží útočit na evropskou identitu, kterou premiérka ztotožňuje s křesťanskou identitou. Ona má za to, že tyto útoky musíme potírat, což vysvětluje i její tvrdý postoj k migraci. Ten sdílí i Salvini, a dokonce i EU jako celek jej normalizovala.
Další témata kulturních válek, jako třeba potraty a manželství stejnopohlavních párů, jsou ale spíše otázkou domácích politických debat. Italská veřejnost se na základě nich ve vztahu k EU tolik neřídí.
Itálii trápí klesající porodnost
Demografická krize nemá podle italské politoložky jednoduché řešení. „Je provázaná s řadou dalších problémů,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Zmiňuje ekonomické překážky i genderovou nerovnost, která v zemi přetrvává.
Zmínila jste téma migrace. Vzhledem k tomu, že Giorgia Meloniová udělala už při nástupu do funkce z boje proti migraci jednu z vlajkových lodí své politiky, předpokládám, že této otázce se nevyhnula ani teď. Hrálo téma migrace před evropskými volbami v Itálii důležitou roli?
Ano. Máme tady radikálně pravicovou vládu a postoj Meloniové je zřejmý. Není ale žádnou záhadou, že Ursula von der Leyenová má k Meloniové velmi blízko – podporuje ji, vystupují společně. Konference o budoucnosti Středozemí, kterou Meloniová svolala minulý červenec, a dohoda o spolupráci s Tuniskem jsou manifestací přístupu, který se stal v Evropě preferovaným. Bez ohledu na to, jak pravicově orientovaná je Evropská komise a parlament.
Přístup k migraci se po krizi v roce 2015 přesunul od řešení stylu „pojďme distribuovat migranty“ k „pojďme platit politickým lídrům bez ohledu na to, zda jsou demokratičtí, aby migranty drželi mimo Evropu“. Takový přístup byl přijat v souvislosti s Tureckem, po nějakou dobu se řešil s libyjskou vládou, něco podobného chtějí domluvit i s Tuniskem.
Je potřeba si ale uvědomit, že tohle není nic kontroverzního, jelikož s tím souhlasí v podstatě každý. I italské levicové strany podporují podepsání dohody s Libyjskou pobřežní stáží. Tato agenda se ostatně začala poprvé řešit už za středolevé koalice. Není to něco, co by bylo monopolizováno radikální pravicí.
Rozhovory z klíčových zemí
Seznam Zprávy vám v průběhu celých voleb do Evropského parlamentu budou přinášet rozhovory s novináři a experty z vybraných zemí EU. Ze zemí, které jsou vzhledem k hlasování důležité, volby tam budou něčím výjimečné, nebo zkrátka zajímavé.
- Maďarsko: Nejzajímavější volby jsou příležitostí postrašit Orbána
- Španělsko: Farmářské protesty využívá krajní pravice, ale je to téma i pro levici
- Finsko: Zelená témata šla stranou, mluví se o obraně
- Itálie: Vliv premiérky Meloniové vzroste, s tím i Itálie
- Slovensko: Bude zajímavé sledovat, za Ficovi poslanci půjdou s krajní pravicí
Připravujeme pro vás například pohled z Německa nebo Polska. Přečíst si můžete také již vydané reportáže z Francie, Německa, Maďarska a Nizozemska.
Jak se bude Meloniové a její straně Bratři Itálie v evropských volbách dařit?
Meloniová ve volbách využívá rámcování. Rámcována byla ostatně ještě předtím, než ji vůbec zvolili premiérkou. Mluvilo se o ní jako o radikálce, dokonce jako o nejnebezpečnější ženě Evropy, jak ji pojmenoval německý magazín Stern. Vzbuzovalo to obavy.
Nakonec se ale ukázalo, že to pro ni bylo výhodné. Když stanula u moci, alespoň v oblasti zahraniční politiky ukázala svou umírněnou tvář a všichni si říkali, že vlastně není tak špatná. Očekávání byla tak nízká a negativní, že jakoukoliv rozumnou věc udělala, všichni ji opěvovali. To samé samozřejmě neplatí pro domácí politiku, to je úplně jiný příběh.
Meloniová tím ukázala, že umí využít rámcování ve svůj vlastní prospěch. A dělá to i teď. Oznámila, že za vítězství bude považovat cokoliv, co se bude blížit hranici, které dosáhla v předchozích volbách. To je velmi důležité. Když si lídři stanoví, že chtějí získat 40 %, a získají 35 %, jsou považováni za losera, i když je to skvělý výsledek.
I kdyby Meloniová o několik procent přišla, stejně bude považováno za pozoruhodné, že se jí podařilo udržet úroveň podpory, zejména v tak nestálé zemi, jako je Itálie.
Dvě tváře Giorgii Meloniové
Giorgie Meloniové se podařilo rozptýlit obavy, které v době jejího nástupu měli někteří zahraniční spojenci. Vyjádřila jasnou podporu Ukrajině a přestala brojit proti EU. Striktním názorům na podobu rodiny ale zůstala věrná.
A jak jsou na tom další strany?
Salvini je v mnohem těžší situaci, jelikož jeho stranu Liga čeká velká porážka. Jeho leadership v podstatě selhal, a někteří spolustraníci dokonce zpochybňují jeho vedení. Z regionalistické a federalistické Ligy zakořeněná na severu země udělal mainstreamovou radikálně pravicovou stranu a začal s Meloniovou soutěžit o stejné voliče. A v tom je ten problém. Když se Meloniové daří, on propadá.
Pak je tady Demokratická strana. Ta bývala dříve vlivná, pak ale výrazně propadla. Po dlouho dobu byla v krizi a v podstatě neschopná jakákoliv levicové politiky. I v případě migrace sdílela stejné názory jako radikální pravice. Nedělali sociální politiku a toho využilo ve svůj prospěch populistické Hnutí pět hvězd.
Nedávno ovšem došlo ke změně vedení a demokraté si konečně do čela zvolili ženu - Elly Schleinovou. Ta se ale netěší podpoře všech a strana zůstává nadále rozdělená, na rozdíl od Bratrů Itálie, kteří jsou jednotní. Pozice Schleinové je tedy slabší, navzdory tomu to ale vypadá, že si udrží zhruba stejný počet křesel. Volit je zřejmě budou zejména proevropsky orientovaní lidé, kteří se pohybují na středu až vlevo politického spektra.
Co očekávané vítězství premiérky Meloniové říká o její pozici?
Na to není jednoznačná odpověď, jsou zde klady a zápory. Na jednu stranu nejspíš výsledek Meloniovou na domácím poli posílí. Bude díky němu moci říct, že Italové jí stále věří a podporují ji.
Pak je tady ale jeden problém. V zájmu Meloniové není, aby byl Salvini ponížen. Oni jsou sice rivalové, zároveň ale spojenci. Meloniová nemůže zemi vládnout sama a Salvini je pro ni klíčový. Pokud by stáhl svoji podporu a destabilizoval koalici, pro vládu to nebude dobré.
Salviniho Liga vs. modelka
Italská krajně pravicová vládní strana použila snímek z fotobanky, která je zdarma, zapovídá ale užití v politických kampaních. Anna Haholkina plakát označila za rasistický.
Každopádně Meloniová volby využívá jako možnost propagovat sebe samu a svou osobní značku. Ve sloganu, který prezentuje její stranu v kampani, používá své jméno, celé to personalizuje. Ostatně také sama navzdory tomu, že je premiérkou, kandiduje. Nad tím se řada zahraničních novinářů, kteří se mnou dělali rozhovor, podivovala.
Meloniová se sice po tom, co bude zvolena, funkce zřekne, ale už jen tohle je známkou toho, jak moc je domácí politika pro evropské volby v Itálii důležitá a naopak.
O Meloniové se říká, že má dvě tváře. V zahraničí vystupuje jako spolehlivá partnerka, která rozhodně stojí za Ukrajinou, na domácí půdě si nadále stojí za svými striktními, názory, co se týče práv LGBT+ lidí a dalších otázek. Někteří analytici se domnívají, že tyto volby by mohly křehký balanc mezi její image doma a v zahraničí narušit. Očekáváte něco takového?
Myslím, že do tohoto bodu jsme nedospěli. Meloniová dokázala, že to, co chce, není radikální, ale pozvolná změna. Pro představu: Meloniová se nepustí do boje proti potratům, nebude to dělat osobně. Ale pokud bude v Evropském parlamentu více pravicových poslanců, připojí se ke konzervativní agendě.
To, že se chová umírněně, je podle mě oportunistický tah. Nemyslím si, že se změnila. Dělá jenom všechno pro to, aby konsolidovala moc. To se jí totiž zatím zcela nepodařilo.
Ukázala sice, že je schopná dostát očekáváním USA a EU, a udělala v tomhle směru pokrok. Už není tak děsivá, jako bývala před rokem, neřekla bych ale, že se stává umírněnější, spíše volí jiné taktiky.
Devět příběhů eurovoleb
Jsou to jedny volby, ale taky 27 různých. Seznam Zprávy vybraly zajímavé motivy, jež se vyplatí u eurovoleb sledovat. Například ve Francii už přemýšlí o prezidentských volbách, italská premiérka usiluje o roli výrazné postavy EU.
Tak například v Itálii máme potratový zákon, který vznikl v 70. letech na základě kompromisu mezi progresivními silami a katolíky s konzervativci. Ten neříká, že právo žen na potrat je nezcizitelné, spíše to, že ačkoliv je legální, mělo by se udělat všechno pro to, aby se ženy k potratu nemusely uchýlit.
Meloniová veřejně prohlásila, že do zákona zasahovat nebude. Ví, že by to vyvolalo rozruch a spustilo protesty, a to samozřejmě nechce. Řekla ale, že udělá všechno, co je v její moci a zároveň v souladu se zákonem, aby dosáhla svého. Povolila tak například protipotratovým aktivistům vstup na kliniky, kde provádí interrupce.
Nemyslím si tedy, že udělá nějakou radikální změnu, která by rozvířila debaty. Bude dělat spíše postupné změny, a kdykoliv se bude moct posunout doprava, udělá to. Rozhodně ale není umírněnější. Dělá všechno pro to, aby voličstvo přesvědčila, že je mainstreamová politička, což přitom není. Není to z její strany upřímné.
Posílí výsledek voleb pozici Meloniové na evropské úrovni?
Mám za to, že ano. Meloniová předsedá skupině Evropských konzervativců a reformistů, už jenom to naznačuje, jaká bude její pozice.
Kdokoliv se stane novým předsedou Evropské komise, bude muset při hlasování spoléhat na hlasy Meloniové a spolupracovat s ní.
To částečně vysvětluje, proč doteď Meloniovou tolik podporovala Ursula von der Leyenová. Řekla o ní dokonce, že je europeanistka, což je neuvěřitelné s ohledem na to, co Meloniová tvrdila před dvěma lety.
Podivným způsobem a s jistou ironií díky tomu navíc italská vláda získala ústřední pozici v EU. Meloniová udržuje dobré vztahy s Orbánem, kdykoliv se tedy s ním řeší nějaký problém, volají ji na pomoc. Je třeba problém se schvalováním budgetu a u stolu sedí von der Leyenová, Scholz, Macron a Michel a zavolají i Meloniovou, aby byla prostředníkem.
Šéfka Komise o spolupráci s krajní pravicí
Jedno z hlavních témat debaty lídrů evropských voleb bylo o těch, kteří chyběli – o krajní pravici. Soupeři se nynější šéfky Komise von der Leyenové marně ptali, zda bude spolupracovat s frakcí, kde zasedá i ODS.
A bude znamenat větší vliv Meloniové na půdě EU i celkově větší vliv pro Itálii?
Samozřejmě. V momentě, kdy zde zažíváme tak velkou úroveň personalizace politiky, růst vlivu Meloniové znamená, že i Itálie bude do jisté míry vlivnější.
Když se podíváme na institucionální zázemí EU: máme tady Evropskou radu, tam už Meloniová coby premiérka sedí, pak je tady Rada ministrů, kde jsou lidé z její vládnoucí koalice. Ona může navíc sehrát napříč pravicovými stranami vůdčí roli. Pokud tedy tyto strany obecně posílí, do jisté míry posílí i Itálie. Ale není to ve skutečnosti Itálie, nýbrž vlastně Meloniová.
Obecně si myslím, že Itálii se v Evropě daří docela dobře. Vzpomeňte si, kolik Italů z malých stran to dotáhlo na vysoké unijní pozice. Je to asi proto, že Itálie má tradici kompromisu a koaličních vlád, je to majoritní země, takže vyjednávání je u nás součástí politické kultury. Možná proto se Itálii vždycky dařilo zajistit si vlivné pozice.
Jestli bude Itálie pod vedením Meloniové vlivnější, záleží také na tom, jak volby dopadnou v dalších zemích. Ze svého výzkumu vím, že francouzská pravice sleduje, co Meloniová dělá, jelikož se zajímá o její taktiky promování pravicové agendy. Je to tedy také otázka sladění s dalšími evropskými zeměmi.