Hlavní obsah

Krajské volby

Konečné výsledky voleb v ČR
Sečteno 100 %
Výsledky voleb
StranaHlasy
ANO
842 947
ODS
140 544
KDU+ODS+TOP 09
131 058
STAN
130 347
Piráti
85 169

Volby do Senátu

Výsledky 1. kola voleb
Sečteno 100 %
Výsledky voleb

„Nejbezpečnější město Francie“ jako rodinné dědictví krajní pravice

Milan Rokos
redaktor
Foto: SZ - Milan Rokos

Majitel baru Christophe (vpravo) i jeho zaměstnanec budou do Evropského parlamentu volit Národní sdružení.

Rodinný klan Bompardů vládne jihofrancouzskému Orange už téměř tři desetiletí. Voliče neodradil ani trest podmínečného vězení pro Jacquese Bomparda, otce současného starosty.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od zvláštního zpravodaje ve Francii/

„Volit budu Jordana Bardellu. Hlavně kvůli migraci, to je úplně jasné. A všichni lidé kolem mě také,“ říká Christof, majitel malého baru v jedné z uliček středověkého Orange ležícího v departementu Vaucluse na jihu Francie.

Třicetitisícové městečko nedaleko slavnějšího Avignonu je známou baštou krajní pravice, a to nejen Bardellova Národního sdružení (strany dlouho řízené rodinou Le Penových) - zdejší starosta Yann Bompard kandiduje do Evropského parlamentu za ultrakonzervativní stranu Znovudobytí Erika Zemmoura.

Volby do Evropského parlamentu 2024

Volby do Evropského parlamentu se konají každých pět let, první Česko zažilo po vstupu do Evropské unie v roce 2004. Zatím poslední eurovolby se konaly 7.–8. června 2024. Dění v Česku jsme sledovali ONLINE.

Vyhrálo hnutí ANO, získalo 26,14 % hlasů a 7 mandátů. Druhá byla koalice Spolu s 22,27 % a 6 mandáty, třetí Přísaha a Motoristé s 10,26 % a 2 mandáty. Do EP se dostali také Stačilo!, STAN, Piráti, SPD a Trikolora.

„Sedmdesát procent agresivních útoků ve Francii mají na svědomí migranti,“ používá Christophe argument, který řada médií vyvrátila. „Bardellu bude volit i tady barman, je ze Srbska,“ šťouchá se smíchem do svého kolegy za barem. Ten horlivě přikyvuje.

Frexit si Francouzi nepřejí

Při hovorech s lidmi v ulicích středověkého města je jasné, že krajní pravice tu má našlápnuto k jasné výhře. Část lidí ale o politice mluvit vůbec nechce, další říkají, že jsou znechucení a ještě se nerozhodli, koho volit.

Pro čtyřicátníka Davida, který se živí jako cukrář, je i Bardellovo Národní sdružení příliš mírné. „Volit budu Floriana Philippota (bývalý politik lepenovců, který si založil vlastní partaj, pozn. red.), on jediný chce odejít z Evropské unie. Suverenita nám zmizela, EU nám pořád něco zakazuje. Bardella a Zemmour frexit nechtějí,“ argumentuje.

Trend odklonu některých krajně pravicových stran od frexitu potvrzuje nový průzkum, který ve většině zemí EU provedla před volbami společnost Fondapol (Nadace pro inovativní politiku). Vyplývá z něj, že odchod z Evropské unie si přeje jen zanedbatelná menšina evropských voličů, konkrétně 13 procent z více než 23 tisíc respondentů.

Stejně tak si drtivá většina voličů nepřeje návrat k národním měnám, což bylo dlouhou dobu klíčové téma pro výše zmíněného Philippota, kdysi muže považovaného za korunního prince lepenovců.

Z průzkumu zároveň vyplývají velké obavy Evropanů z Ruska i Číny a poznání, že v době současných globálních krizí už národní státy jako ochránce svých obyvatel nestačí. Výraz suverenita, který tradičně používají pravicové strany, přejímají i ostatní - nemyslí už ale suverenitu národní, nýbrž evropskou.

Národní sdružení, jehož vůdkyně Marine Le Penová už dvakrát neúspěšně bojovala o Elysejský palác, je ve Francii silné zejména ve dvou oblastech. Jednou z nich je sever, který se v minulosti potýkal s uzavíráním dolů a je brán spíše jako chudá část země s vysokou nezaměstnaností, silní jsou lepenovci ale i na jihu.

Orange se přitom od Hénin-Beaumontu, hlavní bašty Le Penové, snad nemůže více lišit. Historické město s antickými památkami zařazenými na Seznam světového dědictví UNESCO je plné turistů, byznysu se zde na první pohled daří a žebráky zde na rozdíl od jihofrancouzské metropole Marseille nepotkáte.

Prodavačka Nader, která podle svých slov politiku moc nesleduje, mluví o Orange jako o nejbezpečnějším městě v zemi. „Starosta odvádí dobrou práci, postavily se tu pěkné silnice, jsem tu spokojená,“ pochvaluje si.

Podobně pozitivně mluví o starostovi i žena afrického původu Nassi, která jako jediná při krátkém hovoru s reportérem Seznam Zpráv říká, že bude volit levici, konkrétně socialisty. I ona zmiňuje bezpečnost města: „Vládne tu krajní pravice, žádný rasismus jsem ale nezažila,“ pochvaluje si.

„Lepenovci jsou levicová strana“

Starosta Bompard, člen extrémně pravicové regionální strany Liga jihu, podporoval už prezidentskou kandidaturu Erika Zemmoura v roce 2022. Bompard pochází z navýsost politické rodiny. Jeho otec Jacques působil jako starosta Orange dlouhých 26 let. V 70. letech spolu s Jeanem-Mariem Le Penem zakládal Národní frontu (dnešní Národní sdružení, pozn. red.), po odchodu z ní přešel k suverenistům Philippa de Villierse a nakonec se stal předsedou zmíněné Ligy jihu. Jeho manželka působila jako starostka v nedalekém Bollène.

Foto: SZ - Milan Rokos

Jedna z malebných uliček jihofrancouzského města Orange.

Starostování Bomparda staršího, který byl rovněž poslancem, skončilo v roce 2021 rozsudkem, jenž ho potrestal roční podmínkou, pětiletým zákazem kandidovat a zaplacením pokuty 30 000 eur (v přepočtu asi 740 tisíc korun) za rozprodávání městských nemovitostí členům své rodiny. Během své vlády nad městem sice Bompard starší snížil dluh, bylo to ale za cenu drsného seškrtávání peněz na kulturu a sociální služby.

Po vynucené rezignaci starosty voliči vyslyšeli jeho přání a v čele radnice stanul syn Yann, který do té doby působil jako otcův poradce. Když sedmého května oznamoval svoji kandidaturu za Znovudobytí, učinil tak na síti X těmito slovy: „Jsem velmi šťastný, že jsem na 78. místě kandidátky Marion Maréchalové, jediné kandidátky, která brání naši krásnou civilizaci před velkým přemístěním,“ odvolal se na známou konspirační teorii o náhradě evropského obyvatelstva lidmi z Afriky a Blízkého východu.

S Marine Le Penovou, která jeho otce vypudila z někdejší Národní fronty, nechce mít Yann Bompard nic společného: „Pro mě je to levicová strana,“ říká.

Odsouzení svého otce pokládá Bompard za výsledek politizace francouzských magistrátů: „Podívejte se na Ústavní soud a další instituce, vedou je bývalí socialisté, kteří prohráli všechny volby,“ reaguje. Rozhovor se starostou o velkém přemístění, ale i o válce na Ukrajině, si na webu Seznam Zpráv přečtete v dalších dnech.

Doporučované