Článek
Souhrn článku v audioverzi naleznete na konci textu.
Česko má za sebou oslavu dvaceti let členství v EU, samotná Unie je ale mnohem starší. Jak se společnému evropskému projektu daří a jaké největší výzvy má EU v příštích pěti letech před sebou?
Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
Výsledek voleb do Evropského parlamentu určí další směřování Evropské unie na příštích pět let. Jak před volbami naznačovaly průzkumy voličských nálad, europarlament se přitom může proměnit nejvíce od konce 70. let. Výrazně posílit by totiž mohly antievropské a populistické strany. Před nárůstem pravicového populismu před volbami na jaře varoval například také německý kancléř Olaf Scholz.
Že se nástup populistů pravděpodobně promítne do složení příštího europarlamentu, nevylučuje ani ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Ten si všímá, jak se změna nálad odrazila v kampaních kandidujících subjektů: „Mnohem méně než dřív jsme slyšeli o environmentální zodpovědnosti, o zelených výzvách. Jako by to přestalo být sexy téma. I ti hodně zelení najednou pochopili, že tudy cesta za hlasy voličů nevede. A přiklonili se k tomu taky pod tlakem populistů.“
„To (posun europarlamentu doprava) je jedna z výzev, u které teď vůbec nevíme, jestli nastane, nebo jak se vlastně bude řešit,“ dodal Dvořák. EU, a tedy i Českou republiku podle něj pak čekají další „běžnější“ výzvy, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině. Jako zajištění obranyschopnosti, konkurenceschopnosti nebo snížení závislosti na strategických surovinách.
Co se sebou Unie musí udělat, aby nezaostávala v inovacích a ekonomickém vývoji? A jak bude muset změnit své instituce v souvislosti s dalším rozšiřováním?
Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
Co v rozhovoru zaznělo?
1:00 Co pro vás bylo hlavní téma letošních eurovoleb? - Jeden z velmi důležitých prvků celého předvolebního vývoje bylo, že jsme mnohem méně než dřív slyšeli o environmentální zodpovědnosti, o zelených výzvách. Jako by to přestalo být sexy téma. Jako by to přestal být magnet pro hlasy voličů. A i ti, kteří dřív byli hodně zelení, tak najednou začali lehce couvat a měnit rétoriku.
1:30 I ti hodně zelení najednou pochopili, že tudy cesta za hlasy voličů nevede, a přiklonili se k tomu taky pod tlakem populistů, kteří to šmahem házeli do kanálu, že Green Deal je zločin a tak dál. A pak samozřejmě byl významný posun populismus, nacionalismus. Decentralistické nebo antiintegrační tendence. To bylo velké téma, které se velmi pravděpodobně promítne i do složení příštího europarlamentu.
2:00 S tím posunem od zelených témat míříte i na své hnutí STAN? - V každém případě jsme netlačili tolik na pilu. Začali jsme cítit, že tohle prostě teď není něco, po čem lidé volají.
3:00 Co bylo nejvíc téma mimo agendu? - Největší nesmysl byly sliby, že přijdeme do parlamentu a zrušíme Green Deal. To je samozřejmě ukázka toho, že ten člověk buď vůbec neví, o čem mluví, nebo slibuje něco, co nemůže splnit.
3:30 Jeden z největších nonsensů této kampaně bylo to, že se tady znovu objevilo téma eura, přijetí nebo nepřijetí evropské měny. Přitom to Evropský parlament neřeší. Je to jakýsi symbol toho, jak moc chceme, nebo nechceme být v Evropě integrováni, jak moc chceme patřit do západní společnosti a být chráněni před vlivy východu. To je naše domácí úloha, kterou nemáme splněnou.
4:00 Jaká bude největší výzva pro Evropskou unii v příštích pěti letech? - Nelze vyloučit, že výrazným způsobem v příštím parlamentu posílí, řekněme, krajně pravicové nebo hodně pravicové síly a že se celý parlament nějakým způsobem posune nebo změní se struktura celé Evropské komise a že se změní agendy. To všechno se může stát.
5:00 Byl jsem nedávno ve Španělsku, kde se mě snažili přesvědčit, že naše vláda je krajně pravicová právě proto, že ODS je součástí ECR frakce (frakce Evropských konzervativců a reformistů, pozn. red.). Ta je už relativně hodně napravo a mají z toho obavy. Takže to je jedna z výzev, kterou teď vůbec nevíme, jestli nastane, nebo jak se vlastně bude řešit.
5:30 A pak jsou tady takové ty běžné. Já mám to potěšení nebo tu čest, že se podílím na přípravě strategických cílů na příští pětileté období, které by měla odcházející Evropská rada předat nastupující komisi jako ta hlavní témata. Česko si je definuje, nepřekvapivě, velmi podobně jako ostatní země.
6:00 Největší výzvy budou nepochybně ještě dlouho válka na Ukrajině a z toho plynoucí potřeba soběstačnosti, odolnosti, obranyschopnosti, snížení závislosti na strategických surovinách, snížení závislosti na fosilních palivech z východu a tak dál.
8:30 Hodně se teď mluví o přeregulovanosti, že bychom měli zavést přinejmenším pravidlo one in, one out. Tedy za jednu přijatou regulaci nějakou zrušit. Nebo dokonce ještě lepší, za jednu přijatou dvě zrušit. Protože bohužel trošku platí to úsloví, že Amerika vyvíjí, Čína kopíruje a my regulujeme. A myslím, že si to začínají opravdu všichni uvědomovat a že tlak nebo snaha omezit regulaci, byrokracii a zefektivnit chování tady bude. Jenom se bojím, aby to neskončilo vytvořením dalšího úřadu na snižování byrokracie. - Je, nebo není fér v tuhle chvíli říct, že Evropa je přeregulovaným společenstvím? - To je fér a je dobře, že se to začíná říkat nahlas. Evropa trpí jistou přeregulovaností.
10:00 S tématem bezpečnosti se pojí debata, že je třeba nakopnout v Evropě zbrojní výrobu, daří se to? - Všichni o tom mluví. Nejsem si jist, že to všichni opravdu chtějí. Vždycky to bude jakýsi konflikt nebo hledání vybalancované polohy mezi různými zájmy. Některé země mají zbrojní výrobu, některé nemají. Ti, co ji mají, se budou snažit si ji obhájit, budou se snažit, aby nevypadly z toho řetězce a tak dál. Ale je to nutnost. Jinak nepřežijeme.
12:00 A co přístup Evropy a jednotlivých evropských zemí k péči o vlastní bezpečnost ve vztahu k politickému dění, konkrétně k blížícím se prezidentským volbám v USA? Jsme připraveni na to, že nový prezident nechá bezpečnost více na bedrech Evropy? - Jsme na to připraveni? Nikoliv. Chystáme se na to? Ano. Zase, zatím jsme v rovině proklamací. Všichni říkají, že to dělat musíme, že nejsme připraveni. Bohužel smutně se ukazuje i naše neschopnost dodat Ukrajině dostatečně velkou dávku pomoci, kterou by potřebovala. Ukázalo se, že jsme dlouhá léta podřimovali v dobré naději, že Amerika nás vždycky zase zachrání. Ve chvíli, kdy jsme konfrontováni s možností, že by to nemuselo takhle fungovat, tak se ukazuje, že připraveni nejsme.
13:00 Věřím, že lídři jsou si toho rizika vědomi. Asi to nebude možné říct třeba na podzim, že teď už jsme připraveni se obejít bez NATO – nehledě k tomu, že si myslím, že to by byla cesta do pekel, snažit se vymezit vůči NATO. Nebylo by to dobré pro naše bezpečnostní směřování. - Zvládneme to i bez Spojených států? - V tuhle chvíli se obávám, že bychom to nezvládli. A zase věštíme z koule. Spekulujeme, nevíme ani, jestli by se Donald Trump pustil do toho, že se stáhne z Evropy.
14:30 Další klíčové téma, které bylo i velkým tématem evropských voleb, je migrační pakt. - Současná verze paktu je domluvená, schválená oficiálně, ta už je daná. Já to zopakuju znovu, pakt není žádným otevřením dveří pro migranty. Ale naopak nastavuje konečně aspoň nějaká pravidla. Jsou jiná, ne tak přísná, jak jsme si představovali my sami, proto jsme se zdrželi v konečném hlasování. Nicméně považujeme to za krok správným směrem.
22:00 Jak bude pokračovat debata o právu veta? - Není pochyb o tom, že Maďarsko se tím pokouší vydírat zbytek Evropy, protože jednou už si šel pan premiér Orbán na kafe, když za to dostal slíbenou nějakou odměnu, a najednou to prošlo. Je to doklad o tom, že fetiš národní suverenity schované v právu veta je ohrožen tím, že má někdo právo veta a zneužívá ho. A to už ve svůj prospěch, nebo možná i ve prospěch nějakého hráče mimo Evropskou unii. To je první velký vykřičník, proč se velmi důsledně zamýšlet nad právem veta.
23:00 Máme se o tom bavit, ale nemusí to být přímo zrušení práva veta. Může to být jeho nahrazení něčím velmi podobným. Například chcete vetovat? Dobrá. Ale už nestačí jenom říct, že jsme proti. Ale musíte jasně dokládat, že to je pro vás skutečně bytostný národní zájem.
30:00 (k pozici eurokomisaře) Úplně jsme pominuli možnost, kdy kromě vás si nárokují nominaci na eurokomisaře také Piráti. Vaši bývalí kamarádi ze Sněmovny. - Jsou pořád naši kamarádi. Akorát nevím, z jakého titulu si to nárokují, když u té dohody nikdo z nich nebyl, oni interpretují něco, o čem nemohou vědět. - Takže to je passé? - Z našeho pohledu je to passé, ale zase na druhou stranu nejvyšší zájem je, abychom tam poslali člověka, který Česku nebude dělat ostudu. Musíme taky respektovat to, že v konečném důsledku bude rozhodovat vláda.
32:00 Josef Síkela si to tam odpracoval v rámci energetických krizí. Je známý, uznávaný. Danuše Nerudová má velkou šanci za předpokladu, že bude třeba požadavek, aby to byla žena, což nelze vyloučit, a že bude mít výborný výsledek ve volbách.
Ptám se já, Marie Bastlová
Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.