„Nein“. Reportáž z jiného Německa. Tady je politika tabu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od zvláštního zpravodaje v Německu./

Po příjezdu z Bavorska do 23tisícového Sonnebergu v Durynsku má člověk pocit, jako by přijel do jiné země.

Kampaň před volbami do Evropského parlamentu (ale také před těmi komunálními) sice běží i zde, na plakátech ale až na výjimky dominuje jediná strana – krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD). A na rozdíl od hovorných Bavorů je pro novináře problém najít v ulicích někoho, kdo by byl o politice ochoten mluvit. Stručné „nein“ je po oslovení nejčastější odpověď.

Právě Sonneberg se stal hlavní baštou AfD v celém Německu, když si tu voliči loni v červnu zvolili okresním hejtmanem Roberta Sesselmanna. V Durynsku to ale zase takové překvapení nebylo.

Ve volbách do Spolkového sněmu získala v této zemi AfD nejvíce hlasů už v roce 2021. 

V dalších dvou volbách, které se v Durynsku po zvolení Sesselmanna konaly (v zářijových volbách starosty v Nordhausenu i lednovém výběru okresního správce v okrese Saale-Orla-Kreis), byli kandidáti AfD pokaždé jen těsně poraženi.

„Existuje mnoho důvodů, proč je AfD ve velké části Durynska tak úspěšná. Na jedné straně – stejně jako v celém Německu – panuje v současnosti vysoká míra nespokojenosti se spolkovou vládou,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Cornelius Helmert, politolog z Institutu pro demokracii a občanskou společnost v Jeně.

Podotýká, že nejde jen o protestní hlasy. „Část durynské společnosti zastává extrémně pravicové, rasistické a antisemitské postoje, a proto volí AfD, která tyto postoje sdílí,“ upozorňuje. Platí to prý zejména pro venkov, kde jsou tyto názory přijímány jako „normální“.

Kromě toho se podle Helmerta cítí část společnosti v politice opomíjena a nezastoupena. „AfD tento pocit vědomě podporuje a prezentuje se jako řešení, aby se dostala k moci. Rok působení Roberta Sessemanna v Sonnebergu však ukazuje, že okresní radní za AfD situaci místních lidí nijak nezlepšil,“ poznamenává politolog.

O pocitu, že politické strany zdejší lidi nezastupují, svědčí i názor pečovatele Sebastiana, který sám přiznává, že k volbám už dlouho nechodí. „Co může jeden člověk změnit?“ ptá se s dovětkem, že německým státním institucím nevěří.

Většina lidí se o politice bavit nechce, jednou z mála výjimek je opravář chladniček André, který si zrovna dává pauzu a svačí ve zdejším uzenářství. „Nevím, koho volit. Jsem napravo od středu, konzervativec, ale CDU určitě ne. SPD, Zelení, CDU, to je všechno stejné. S nimi jsme ztratili 30 let. Jedinou alternativou je AfD, to ale také není dobrá strana, její hesla se mi moc nelíbí,“ zamýšlí se.

Jako hlavní priority, podle nichž se bude rozhodovat, uvádí vzdělávání, tvorbu pracovních míst a rodinnou politiku.

„Lidé jsou tu zklamaní, hlavně z ekonomické a klimatické politiky. Chápu, že přecházíme na nové energie, je to ale drahé a pro lidi špatné. Udělat se to musí, ale ne za dva roky,“ argumentuje.

Další problém vidí v přílivu uprchlíků: „Platíme daně, oni ale nedělají nic a berou peníze, kriminalita pak roste.“

Z celé řady oslovených lidí v centru Sonnebergu se jen třicátnice Marie vysloví jinak, než že by volila AfD, případně nešla k volbám vůbec. „AfD je pro mě moc konzervativní, uvažuji o Die Linke,“ zmiňuje další populistickou stranu, která však leží na opačné straně politického spektra.

Komunikovat se zdejšími úřady není jednoduché – na žádost o rozhovor radnice nereagovala a Ingo Schreurs, mluvčí hnutí Sonneberg zeigt Gesicht (Sonneberg ukazuje tvář), které zde každé první pondělí v měsíci pořádá demonstrace, se po úvodní vstřícné odpovědi už neozval.

Popularita extremistické AfD v Sonnebergu se odráží i ve statistikách, které v dubnu zveřejnila organizace Ezra, specializované poradenské centrum pro oběti násilí. Okres Sonneberg se podle jejího výzkumu loni poprvé dostal mezi hlavní ohniska pravicově motivovaných útoků na území Durynska.

Organizace loni zaznamenala v Durynsku celkem 147 útoků, při nichž bylo napadeno 291 lidí. Konkrétně v okrese Sonneberg to pak bylo 85 útoků, což město řadí vedle Erfurtu a Výmaru mezi „hotspoty“ pravicového násilí.

Durynské ministerstvo vnitra 23. května oznámilo, že Durynskou Mladou alternativu (JA), mládežnickou organizaci AfD, považuje tamní regionální kontrarozvědka za prokazatelně pravicově extremistické uskupení.

„Oproti roku 2022 došlo k výraznému nárůstu útoků na sdílené ubytování pro uprchlíky . Důvod obnovené eskalace spatřujeme ve společenské náladě, v níž se rasismus dokázal dále normalizovat na základě veřejné debaty. Extrémně pravicová AfD zde působí jako vodítko, a to i pro politiky z demokratických stran,“ cituje zpráva konzultantku Theresu Laussovou.

Politické násilí před volbami zažívaly v posledních dnech ale i blízko českých hranic ležící saské Drážďany.