Hlavní obsah

NATO mělo přijmout Rusko, říká starosta z jihu Francie

Foto: Webové stránky ville d'Orange

Yann Bompard, starosta jihofrancouzského města Orange.

Ve válce na Ukrajině mě ohromuje postoj Evropské unie a NATO, které se vždy snaží poškodit zájmy Evropy. Já sním o Západu od San Franciska po Vladivostok, říká v rozhovoru kandidát francouzské strany Znovudobytí Yann Bompard.

Článek

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od zvláštního zpravodaje ve Francii/

Když reportér Seznam Zpráv zavítal do jihofrancouzského města Orange, neměl starosta Yann Bompard čas. Rozhovor tak proběhl o tři dny později online.

Sedmatřicetiletý politik krajně pravicové strany Znovudobytí v něm vysvětluje svůj kritický postoj k favorizovanému Národnímu sdružení (RN) a obhajuje svého otce, který 30tisícovému městu vládl více než čtvrt století.

Bompard, který je přesvědčen o teorii takzvaného velkého nahrazení (viz infobox), má na boj s migrací radikální recepty. „Vyhošťoval bych i Francouze, kteří spáchají nějaký teroristický útok, případně je zavřel na doživotí nebo znovu zavedl trest smrti. Cílem státu je, aby jeho populace žila na jeho území v míru, od toho jsme teď velmi daleko,“ navrhuje.

Nejde přitom o politika úplně marginální strany. Znovudobytí, které založil bývalý televizní moderátor a později i prezidentský kandidát Eric Zemmour, má šanci v Evropském parlamentu posílit.

Co se týče už přes dva roky trvající války na Ukrajině, Bompard lituje, že Severoatlantická aliance v roce 2000 nepřijala Rusko. „Jsem pořád víc ohromený postojem Evropské unie a NATO, které se vždy snaží poškodit zájmy Evropy. Viděli jsme to při invazi do Afghánistánu, Iráku a Libye, které způsobily velkou destabilizaci,“ říká muž, podle něhož vytvořilo NATO posouváním se na Východ podmínky pro válku.

Proč jste si zvolil kandidátku Znovudobytí vedenou Marion Maréchalovou, i když váš otec je spoluzakladatelem tehdejší Národní fronty, dnes Národního sdružení?

Na jednu stranu to má historický důvod. Mí rodiče byli mezi zakladateli této strany, v roce 2005 je ale Jean-Marie Le Pen vyloučil. Marine Le Penová se už totiž začala objevovat ve vedení Národní fronty a přála si změnit linii. Na stranickém kongresu v Orange řekla, že Národní fronta musí přijmout multikulturní charakter Francie. Když Národní fronta opustila boj proti migraci a islamizaci, byl můj otec vyloučen.

Marine Le Penová pokládá velké nahrazení za fantazii extrémní pravice a chce, aby v zemi vznikla francouzská verze islámu. Já myslím, že jediná republika, se kterou může být islám kompatibilní, je republika islámská. Já to náboženství znám, v rodině mé matky byli „pied noir“ (Francouzi žijící v Alžírsku před jeho osamostatněním, pozn. red.). Islám je ale islám a netoleruje nic jiného.

Druhá důležitá věc je pak ekonomika. Na Národním sdružení vidíme, že usiluje spíše o levicové než pravicové voliče. V předvečer druhého kola prezidentských voleb Marine Le Penová prohlásila, že vládnutí s Erikem Zemmourem (zakladatel strany Znovudobytí, pozn. red.) ji nezajímá, ale s Arnaudem Montebourgem ano.

Když ji bývalý socialista zajímá více než vlastenci, nemám s tou paní nic společného. Já bojuji za ideje a mrzí mě, že část společnosti nevnímá dichotomii Marine Le Penové. Část lidí si myslí, že volba Marine Le Penové je jako volba jejího otce s dlouhými vlasy. To ale vůbec není pravda. Ona je levičačka a já nemám zájem ani chuť s ní spolupracovat.

Teorie velkého nahrazení

Pravicová konspirační teorie, podle níž se část politických elit záměrně snaží nahradit bílé obyvatelstvo Evropy lidmi z Afriky a Blízkého východu (někdy se mluví i o velké výměně nebo velkém přesídlení).

Cílem těchto údajných snah má být zničení současné evropské civilizace a její nahrazení jinou – muslimskou. S Francií teorii pojí postava ke krajní pravici řazeného spisovatele Renauda Camuse, který v roce 2011 vydal knihu Le Grand Remplacement, v níž spojil muslimy s ohrožením francouzské kultury.

Znovudobytí je silné hlavně na jihu Francie. Jaké máte pro to vysvětlení?

Máte pravdu, ale je také silné v pařížském regionu, což je pro radikální pravici trochu komplikované. Myslím, že především je to kvůli migraci a viditelnosti velkého nahrazení, díky němuž zde pravicové a identitářské strany bodují. Když žijete v takovém místě, kde zažíváte násilí, útoky nožem atd., chcete pochopitelně žít v klidu. Jak ale vidíme, že emigrace ze zemí mimo Evropu zasahuje už celou Francii, začaly mít pravicové strany úspěch i tam, kde dříve neměly šanci.

Orange má 30 tisíc obyvatel, je to tedy dost důležité město. Proč je jeho starosta až na 78. pozici kandidátky?

Protože jsem si to tak vybral a vyslovil přání, abych uzavíral kandidátku. Jsem starostou a radním departmentu a kdybych se stal europoslancem, ztratil bych lokální mandáty a především pozici starosty, která je pro mě nejdůležitější. Tady mám možnost pracovat reálně na bezpečnosti lidí, což je pro mě absolutně důležité. No a být předposlední na kandidátní listině je pro mě spíše pocta.

O čem budou eurovolby?

Navzdory množícím se předpovědím o konfliktu mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí nebudou Evropané ve volbách hlasovat o postoji k Rusku, ale spíše o klimatické politice a migraci.

V Česku je velkým tématem válka na Ukrajině. Co si o ní myslíte, jste pro podporu vlády Volodymyra Zelenského?

Myslím, že je potřeba hlavně podporovat dohody z Minsku (dohody mezi Ruskem, Ukrajinou a separatistickými republikami z roku 2014, pozn. red.). Jinak už v roce 2000 žádal Vladimir Putin přijetí Ruska do Severoatlantické aliance, organizace, která už od pádu Berlínské zdi neměla důvod k existenci. Mohla se stát jednotným a koherentním blokem. NATO ale jeho vstup odmítlo. Západ už tedy udělal první chybu, když odmítl Rusko integrovat do západního bloku.

Za druhé skutečnost, že se NATO rozhodlo pro základny v blízkosti ruských hranic, není v ruském zájmu. Chápu geopolitiku a i když nejsem žádný válečný fanatik, vidím, že byly pro válku vytvořeny podmínky. A Rusové, kteří jsou světově uznávanými geopolitickými šachisty, to nesou dost špatně.

Je to velké krveprolití, počet padlých ukrajinských vojáků se blíží sto tisícům, Rusové mají také ztráty… Já jsem pořád víc ohromený postojem Evropské unie a NATO, které se vždy snaží poškodit zájmy Evropy. Viděli jsme to při invazi do Afghánistánu, Iráku a Libye, které způsobily velkou destabilizaci. A pak přišlo velké množství lidí ze subsaharské Afriky, kteří využili války, a s nimi i znásilnění v Kolíně nad Rýnem, útoky ve Francii atd.

Já sním o Západu od San Franciska po Vladivostok, to se ale bohužel nestane, protože jsme hodili Rusko do BRICS (hospodářské uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny, Jižní Afriky, Egypta, Etiopie, Íránu a Spojených arabských emirátů., pozn. red.). Z toho jsem velmi smutný. Jsme možná na prahu třetí světové války. A myslím, že pokud chceme válčit, musíme na to mít prostředky. Já bych raději usiloval o deeskalaci a konec umírání Evropy.

Několikrát jste už zmínil velké nahrazení. Jak podle vás řešit migraci, jaký je recept na její snížení?

Obrácením migračního toku. Máte 70 milionů Francouzů, mezi nimiž jsou Francouzi jen podle papíru nebo podle papíru, který teprve nedávno dostali, nebo i bez papíru. To je podle mě zdroj těch, kteří Francii nemají rádi. Já mám starost o blaho lidí, proto bych jako první bod zastavil příchody aspirantů na azyl. A bohužel včera francouzská Ústavní rada právě podpořila další zdroj migrace, a to právem nelegálních přistěhovalců mít právníky, kteří by hájili jejich práva. Za to zaplatí Francouzi.

Takže prvním krokem by bylo zastavit běžence, kteří mají více práv než obyčejní Francouzi, a zastavit financování migrace. Tak byste se zbavil 50 procent nechtěných migrantů, kteří by sem jeli. Druhá věc by bylo vypovídání delikventů, což zrušil Nicolas Sarkozy kvůli tomu, že to je dvojí trest.

Já bych šel ještě dál a vyhošťoval i Francouze, kteří spáchají nějaký teroristický útok, případně je zavřel na doživotí nebo znovu zavedl trest smrti. Cílem státu je, aby jeho populace žila na jeho území v míru, od toho jsme teď velmi daleko.

Evropa očekává v těchto volbách vlnu euroskeptických stran. V jaké poslanecké frakci byste chtěl zasedat v případě zvolení?

Jsem si jistý, že Znovudobytí bude sedět ve frakci Konzervativců a reformistů (v této skupině jsou i poslanci ODS, pozn. red.). Myslím, že je to nejserióznější a nejsolidnější část opozice nejen díky poslancům, které bude mít, ale i díky šéfům států, pro které je Evropská unie pouze nástrojem.

Čím víc bude v čele států a v parlamentu lidí, kteří mají rádi svou zemi a kteří mají rádi Evropu, tím snáze bude fungovat. Socialisté a liberálové naopak nepřestávají zrazovat Evropu a ECR je jediná strana, která může otřást Evropskou lidovou stranou.

Už jste kritizoval Marine Le Penovou. Ta nyní odmítla další spolupráci s Alternativou pro Německo kvůli výrokům jejího politika Maximiliana Kraha o SS. Zasedl byste s AfD v jedné poslanecké frakci?

AfD moc neznám. Četl jsem ale výroky jejich poslance a pro mě jde o téma, které je uzavřené. Nemá myslím cenu se na to moc ptát. Víme, že první a druhá světová válka byly pro Evropu katastrofou… Marine Le Penová ale teď otevřela toto téma, protože AfD pracovala stejně jako její otec na zastavení migračního toku. Velkou specialitou Le Penové je pokrytectví – na jednu stranu říká, že není třeba dělat ve Francii unii pravicových stran, na druhou stranu tančí valčík s Georgií Meloniovou (premiérkou Itálie, pozn. red.).

Já jsem otec tří dětí, dívám se do budoucnosti a o tuto zemi mám strach, protože Evropa umírá pod noži a kulkami islamistů. Chápu, že je dobré se dívat do minulosti, rok 1936 ale není stejný jako 2024.

Vnímáte jako svůj hendikep ve volbách trest vězení pro vašeho otce?

Můj otec nedostal trest vězení, ale nesmí být volen do veřejných funkcí (přesněji dostal podmíněný trest na rok, k tomu na pět let nemožnost kandidovat a peněžní pokutu, pozn. red.), to není to samé. Navíc jsme v zemi, kde jsou magistráty extrémně zpolitizované. Jinými slovy: máte odborový svaz soudců, který nemá žádné zábrany jít na svátek (komunistického listu) l’Humanité, tedy strany, která je zodpovědná za 100 milionů mrtvých. V tom odboru je minimálně 30 procent soudců.

Mého otce obvinili z toho, že prodal pozemky své dceři. Ukázalo se, že na to upozornil tisk a také poslanci. Když jsem studoval právo, učili jsme se, že pokud existují pochybnosti, jdou ve prospěch obviněného. To ale neplatí, když je obviněným Jacques Bompard.

Můj otec se nijak neobohatil, když se ale stejného přečinu dopustil jiný poslanec ve Vaucluse, žádný trest nevolitelnosti nedostal. Jeho čin byl přitom mnohem závažnější. Jediná výhoda, která hrála v jeho prospěch, byla ta, že jde o socialistu. Neštěstí naší země je, že lidé už v justici nemají důvěru – když se k někomu vloupají a on je zažene, může dostat větší trest než ti zloději.

V politické justici panuje ideologie, která není ani nijak skrytá. Podívejte se na Státní radu, na Ústavní radu a Cour Des Comptes – vedou je bývalí socialističtí poslanci, kteří prohráli všechny volby od dob Françoise Mitterranda.

Doporučované