Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ještě než se volby do Evropského parlamentu vůbec odehrály, napříč evropskými médii se rojily titulky o průzkumech, které upozorňovaly, že zástupci mladé generace plánují svůj hlas odevzdat krajní pravici.
V několika zemích se tak opravdu stalo, a to v nemalém poměru. Česko se však navzdory lehkým změnám drží spíše zavedených pořádků, popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy Martin Buchtík, sociolog a ředitel Ústavu empirických výzkumů (STEM). Daný jev podle něj zažívají hlavně země, kde je silným tématem migrace a její důsledky.
„Když se podíváme, koho mladí lidé v Česku volili v minulosti, byli to v posledních letech z velké části Piráti a například v minulosti v jednu chvíli i Zelení,“ vypočítává odborník. „To nyní oslabuje - třeba i tím, že ona politická strana už není nová, už nereprezentuje tu rebelii a nastupují nové subjekty.“
Buchtík v interview dále rozebírá, zda v Česku platí rozšířená představa, že mladí primárně smýšlejí levicově, i to, co ho na českých výsledcích eurovoleb překvapilo.
Projevil se i u nás příklon mladých ke krajní pravici?
Dávat celou generaci do jedné škatulky je nesmysl. Jde spíše o to, jaká skupina z té dané sociální skupiny se zvedne a jde k volbám. V Česku se zvýšila volební účast a z našich analýz vyplývá, že celkově se zvýšila účast u těch, kteří jsou dlouhodobě frustrovaní. Zatímco v minulosti byla vyšší účast těch, kteří jsou proevropští, nyní se to přinejmenším vyrovnalo.
Je to mimo jiné dané nabídkou. Vidíme třeba, že koalice Stačilo! nebo koalice Přísahy a Motoristů braly část hlasů také od lidí, kteří běžně volit nechodí, tedy nebyli například ani u prezidentských voleb.
Ne všichni mladí v Česku volí krajní pravici, je prostě jen více v kurzu volit rebelskou stranu. Když se podíváme, koho mladí lidé v Česku volili v minulosti, byli to v posledních letech z velké části Piráti a například v minulosti v jednu chvíli i Zelení.
Částečně to bylo dané liberálním programem, částečně také tím, jak se strana prezentovala v emoční rovině, tzn. mezi mladými lidmi bylo dost „cool“ volit Piráty. To nyní oslabuje, třeba i tím, že ona politická strana už není nová, už nereprezentuje tu rebelii a nastupují nové subjekty.
STEM o volebních tendencích v Česku
- Přestože hlavní tendence po eurovolbách zůstávají zachovány, podle nejnovějších zjištění ústavu se pozměnily preference pro hypotetické sněmovní volby.
- Politická scéna je stále výrazně rozpolcená a fluktuace hlasů probíhá uvnitř bloku vládních stran i uvnitř bloku stran opozičních. Přechody mezi bloky jsou velmi vzácné.
- V červnovém modelu se na prvním místě umisťuje hnutí ANO. Vedle pravděpodobného zisku až 33 % má toto hnutí mimořádně velkou skupinu loajálních voličů – v současnosti kolem 25 %.
- Pod vlivem voleb do EP obecně posílily mimoparlamentní strany – KSČM je nyní na hraně toho, že by se v případě voleb dostala do Sněmovny.
- Tím nejsilnějším projevem voleb do EP je růst relevance strany Motoristé sobě a posílení možného zisku hnutí Přísaha, které společně výrazně uspěly v evropských volbách.
Zdroj: STEM
Co to nyní znamená?
Piráti se na mladou generaci soustředili i tím, že jejich čelní představitelé byli ve stejné generaci jako oni, zároveň došlo i na to, že se v posledních šesti letech zvýšila jejich volební účast. Mladí jsou tedy relevantní politickou silou, a když je oslovíte, mohou s vámi nějakou delší dobu zůstat, což pro vás může být zajímavé.
O jejich hlasy se ale dnes uchází více politických stran a hnutí. Kromě Pirátů to nyní byla Danuše Nerudová prostřednictvím Starostů a částečně (ale v evropských volbách neúspěšně) hnutí ANO, kde se hodně mluví o tiktokové prezentaci jednotlivých politiků. Dlouhodobě je zde pak stabilní koalice Spolu a nově i Přísaha s Motoristy, specificky tedy Filip Turek.
Ten mimochodem oslovil typicky muže do 40 let, nejen úplně ty nejmladší. Jeho voličská základna je o něco širší a rozhodně se neděje, že by všichni mladí muži šli volit Filipa Turka.
Případ Česka to tedy není, co si ale myslíte, že jsou důvody toho, že krajní pravice u některých mladých v EU posílila?
Nejsem expert na jednotlivé státy, obecně lze ale odpovědět, že k úspěchu krajní pravice dochází ve státech, kde je tématem migrace a její důsledky.
Je to něco, co můžeme začít vídat častěji?
Myslím, že to přinutí mainstreamové politické síly mnohem více přitvrdit právě třeba v otázce migrace, čímž trochu seberou vítr z plachet uskupením, jako je třeba AfD (německa politická strana Alternativa pro Německo, pozn. red.). Ta specifika jsou ale různá, ty situace jsou všude rozdílné.
Podcast Vlevo dole o volební noci
Spolu přicházelo do volebního štábu natěšené na vítězství, hnutí ANO naopak svazovala nervozita z další prohry v řadě. Emoce ve volebních štábech ale byly těsně před půlnocí přesně opačné.
Politico v souvislosti s mladými napsalo, že „politická loajalita, která vzniká v mladém věku, bývá celoživotní“. Souhlasíte s tím?
Nemyslím si, že by to v Česku mohla být pravda - už jen kvůli tomu, jak velmi dynamicky se zde mění nabídka stran. Hnutí ANO před 10 lety neexistovalo a dnes bere v podstatě polovinu, nebo skoro polovinu voličské základny v důchodovém věku.
Proč podle vás mladým imponuje ono rebelství?
Je to otázka takzvané image. Když mladí lidé v Česku začali volit Piráty, na Slovensku zase volili Mariana Kotlebu - nabídli jim něco nového, možnost se s něčím identifikovat. To, jak funguje náš volební systém například do Senátu, totiž způsobuje, že v politických stranách jsou spíše starší lidé. Nějaké osobnosti, se kterými se můžete identifikovat, jsou ale potřeba.
Už jste tu v souvislosti s hnutím ANO zmínil TikTok. Jsou pro politiky právě sociální sítě tou cestou, jak se k mladým dostat?
Obecně asi ano. Pole konzumace tohoto typu informací je strašně moc diferenciované a čím mladší člověk je, tím více je individualizovaný a specifický. Jestli to lidi dokáže mobilizovat, závisí na provedení kampaně a na dlouhodobosti a úspěšnosti jednotlivých představitelů. Určitě v tom budou hrát větší roli právě osobnosti než obecné představy o tom, jak má vypadat daňový mix.
Obecně se lidé rozhodují tak, že vědí, koho volit nebudou, a vybírají si z toho zbývajícího, co je pro ně přijatelné. Část lidí vám nicméně řekne, že volit půjde, ale není z toho šťastná.
Sociolog Martin Buchtík.
Platí v Česku taková ta obecná představa, že mladí primárně smýšlejí levicově?
Na Česko se to vůbec aplikovat nedá, pojí se to spíše třeba ke Spojeným státům a části západní Evropy. Levice v postsocialistických zemích je konzervativní, zatímco v USA bychom za levici označili demokraty, kteří jsou liberální a otevřenější třeba vůči stejnopohlavním sňatkům. Tohle ale na české komunisty rozhodně nesedí.
Dnes už evidentně nestačí mít pouze osu levice-pravice. Nějakou obecnou roli to jistě hraje a pro některé voliče to stále může být nějaká identifikace se s něčím, ovšem není to dominantní věc.
Kdo podle vašich dat tedy v eurovolbách u mladých v Česku nejvíce uspěl? A čemu to připisujete?
U mladých nejvíce uspělo Spolu, protože má stabilní voličskou základnu napříč věkem. I když ve volbách skončilo druhé, hnutí ANO mladé lidi příliš neoslovuje - respektive ti mladí, kteří by v parlamentních volbách ANO volili, nyní k volbám nepřišli. Nedokázali je mobilizovat.
Následují Piráti, Starostové a Přísaha s Motoristy, kde je to hlavně o personě Filipa Turka.
Překvapilo vás něco na českých výsledcích?
Mě vždy překvapí něco, o čem jsem si myslel, že mě to nemůže překvapit. Prvním překvapením je asi to, že ve Spolu nedošlo k žádnému překroužkování, které by mělo dopad na mandáty.
Druhý překvapivý výsledek je úspěch Přísahy a Motoristů, kterým se povedlo zvednout voliče, již normálně volit nechodí.
Historicky se to totiž málokdy někomu povedlo, což jsme zohledňovali i v našich volebních modelech.
Třetím překvapením je totální fiasko vládních stran. V součtu získali 37 % hlasů, zatímco před pěti lety to bylo 47 %. Na absoltuní počet hlasů to bylo stejné, ukazuje se ale, že voliči jsou nespokojení. Někteří dokonce ani nepřišli, nevnímali to jako hlasování o budoucnosti tohoto státu.
A specifický je i propad Pirátů. V našich modelech se nezdá, že by výrazně klesali, vůbec ale nedokázali oslovit své voliče a přesvědčit je, že evropské volby existují.
