Kritický hlas z Německa: Komise von der Leyenové zatížila byznys regulacemi

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od zvláštního zpravodaje v Německu/

Krátce před sedmou hodinou večerní se v malém baru Lemondrive ve Würzburgu začínají scházet první hosté.

Město s necelými 130 tisíci obyvateli hostí předvolební mítink lídra kandidátky bavorských liberálů Phila Hackemanna. Devětadvacetiletý politik (a sedmička na federální kandidátce) zvolil v poslední době moderní formu setkání – hospodský kvíz. Vzhledem k tomu, že jde o volby do Evropského parlamentu, je kvíz zaměřený na Evropskou unii, ale i Evropu jako takovou.

Do neformální atmosféry v baru plném převážně mladými členy Svobodné demokratické strany (FDP) zapadá i sám Hackemann, který dorazí v džínách a tričku. S každým se srdečně zdraví a reportérovi Seznam Zpráv se hned omlouvá za zpoždění vlaku, kterým přijel.

Při rozhovoru o evropských volbách s ním i dalšími členy FDP se často mluví o ekonomice. „V Německu teď panuje ekonomická stagnace. Musíme se bavit o tom, jak hlavní motor ekonomiky, kterým je volný trh, znovu nastartovat. Je také důležité snížit byrokracii, což Ursula von der Leyenová a její Komise v posledních letech neudělala,“ míní Hackemann.

Byznys podle něj Komise naopak zatížila řadou zbytečných regulací. „To je jeden z důvodů, proč se ekonomice nedaří. Byznys musí mít prostor k inovacím bez mnoha regulací. Způsob, kterým byl Green Deal zavedený, byl špatný,“ myslí si lídr bavorských liberálů.

Zároveň ale dodává, že jeho strana i nadále stojí za evropskými klimatickými cíli, tedy snížením emisí tak, aby růst teplot nepřesáhl 1,5 stupně Celsia.

„V rámci těchto limitů by firmy měly mít možnost si vybrat, jakým způsobem tohoto cíle dosáhnout. Nechceme detailní regulace v každém sektoru, chceme to více nechat na trhu,“ upřesňuje pohled své strany.

Liberálům se v posledních volbách nedařilo, nyní ale vyhlížejí lepší výsledky. Velké naděje upínají k celostátní jedničce kandidátky Marii-Agnes Strackové-Zimmermannové.

„Je známá po celém Německu, což dříve u našich kandidátů nebývalo pravidlem. Kromě Manfreda Webera (lídr bavorské CSU, pozn. red.) nikdo tak známý není,“ vysvětluje při schůzce v Norimberku Matthias Fischbach, který v minulém volebním období zasedal za FDP v bavorském parlamentu.

„V posledních letech byla mediálně velmi přítomná kvůli válce na Ukrajině, nepřijímá ruskou agresi a důležitou roli hrála v tomto směru na půdě Evropského parlamentu,“ podotýká.

Ruskou válku na Ukrajině a hrozbu ze strany Moskvy vnímá jako zásadní volební téma i Phil Hackemann, který zdůrazňuje, že mezi lidmi jeho generace se dlouhá léta o obraně vůbec nemluvilo – Německo je přeci obklopené přáteli a spojenci, lidé tak pro to neviděli důvod. To se ale během války začalo měnit a nyní Němci plní požadavky NATO a dávají na obranu dvě procenta HDP.

Lídr bavorských liberálů je ale přesvědčen, že jenom to nestačí: „Naše spitzenkandidátka (kandidátka na vedení Evropské komise, pozn. red.) bojuje za lepší evropskou obrannou politiku. Musíme spolupracovat s cílem vytvořit evropskou armádu, jen pak budeme schopní se ubránit. V dnešní době nedává smysl mít 27 různých armád a zahraničních politik.“

Phil Hackemann si uvědomuje i obavy z migrace – lidé se podle něj obávají, že stát není schopný kontrolovat, kdo do Evropy přichází a zůstává v ní. „Myslím, že je důležité tuto kontrolu získat zpět, proto jsem velmi rád, že jsme se jako EU shodli na azylové dohodě,“ říká s tím, že FDP navíc usiluje o posílení Frontexu.

V samotném Bavorsku je podle něj nyní největší problém s chybějícím ubytováním, na nějž si stěžují i starostové obcí a měst. Cestu proto vidí v uzavírání bilaterálních dohod mezi EU a státy o navracení lidí, kteří neuprchli před válkou a represemi, a nemají tedy na azyl nárok.

Při procházce Würzburgem a 100 kilometrů vzdáleným Norimberkem jsou plakáty politických stran vidět na každém kroku. Jedna strana ale výrazně chybí: krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD).

„Možná byste je viděl někde na venkově. Ve městech, kde většina migrantů žije, jsou na ně lidé více zvyklí a kulturní konflikty nejsou tak vyostřené. Lidé, které tu běžně potkáváte, samozřejmě v propagandistických videích vidět nejsou,“ zmiňuje Matthias Fischbach.

K vyostřené rétorice na adresu migrantů má zajímavé přirovnání: „Kdybyste chtěl v propagandě ukázat, že všichni muži jsou špatní, vždy byste je zobrazoval opilé, znásilňující, násilné a myslel byste si, že všichni muži jsou špatní. Pokud by lidé neměli kontakt s muži, kteří takoví nejsou, mohli by dojít k názoru, že všechny muže je třeba dát do vězení.“

On sám má s AfD zkušenosti z bavorského parlamentu a zmiňuje dilema, kterému čelí ostatní strany – zda povolit krajní pravici obsazení některých funkcí, například vedení jednotlivých výborů.

Když se takto rozhodoval, zvedl pro kandidáta AfD na vedení školského výboru ruku. Nechtěl prý, aby měli voliči pocit, že instituce nerespektují výsledky voleb a odpírají voličům jejich zástupce.

„Nakonec byl ten člověk zvolen, ale po pár měsících jsme ho odvolali, protože se ukázalo, že nám lhal. Tvrdil, že nikdy nebyl aktivním členem jedné rasistické telegramové skupiny, pak se ale přišlo na to, že do ní napsal několik set příspěvků,“ vzpomíná.

Konkrétně ve Würzburgu doufají liberálové, ale i Zelení v úspěšný výsledek – ve městě žije hodně mladých lidí, je tu univerzita a lidé v ulicích mluví stejně jako liberální politici spíše o ekonomice než o migraci. „Koho budu volit, zatím nevím… musím si to rozmyslet. Kohokoliv, jen ne AfD,“ říká se smíchem mladá terapeutka Franca.