Komentář: Zemětřesení v Paříži a Berlíně. Vykolejí Evropa?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Radikálně pravicové strany podle volebních odhadů slaví úspěch v klíčových státech Unie. Přesto ve volbách do europarlamentu neuspěly tolik, aby změnily politickou rovnováhu v samotném Bruselu.

Ve Francii dosáhlo Národní sdružení Marine Le Penové podle odhadů 31,5 procenta hlasů, volební koalice prezidenta Emmanuela Macrona nemá ani polovinu. Německá CDU vyhrála evropské volby s třiceti procenty a SPD kancléře Olaf Scholze se propadla se čtrnácti procenty hlasy až na třetí místo, za extrémně pravicovou Alternativu pro Německo.

Oba největší evropské státy proto stojí před převratem v domácí politice. „Prezident nemůže zůstat hluchý k poselství Francouzů,“ reagoval na výsledky lídr Národního sdružení pro evropské volby Jordan Bardella. Macron jeho žádost vyslyšel a oznámil, že rozpouští Národní shromáždění, předčasné volby vyhlásí co nejdříve. O něco méně radikální byl šéf CDU Friedrich Merz. „Německo potřebuje politickou změnu, takhle už to dál nejde,“ prohlásil. Kancléř v neděli večer odmítl k volebnímu fiasku jakýkoli komentář.

Další oslabení osy Berlín-Paříž se mezi politology čekalo, přesto propad hlavních vládních stran Německa i Francie překonal očekávání. Znamená to, že prezident Macron i kancléř Scholz budou muset hlavně zachraňovat svou pozici v domácí politice. A evropské aktivity přinejmenším v nejbližší době půjdou na druhou kolej.

Zásadní pokrok ani změnu proto není možné čekat v hlavní evropské agendě, jakými jsou Green Deal, migrace nebo podpora Ukrajiny. Posílení radikálně pravicových stran, tedy Národního sdružení nebo Alternativy pro Německo, případně Svobodomyslné strany Rakouska (FPÖ) a nizozemské Strany pro svobodu (PVV), které získaly nejvíc europoslanců ve svých zemích, spíš naznačuje, že Green Deal se může na úrovni jednotlivých zemí zbrzdit, státy Evropské unie budou přísněji hlídat hranice a mezi evropskými lídry posílí pochybnosti o další podpoře pro Ukrajinu.

Prvotní volební šok ve Francii, Německu, Rakousku a do určité míry v Nizozemsku však překrývá fakt, že ve většině dalších zemí se radikální hnutí napravo ani nalevo od středu stejně přesvědčivě neprosadila. Dvě klíčové strany europarlamentu – lidovci a socialisté – budou mít podle průzkumů o pět hlasů víc než dosud. Bude jim tedy chybět jen necelých 40 europoslanců k většině. S liberály budou mít dokonce o 45 hlasů navíc. Pokud se volební odhady z neděle večer potvrdí, nebude dosavadní předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, zvolená před pěti lety právě lidovci, socialisty a liberály, při nové volbě nutně potřebovat ani hlasy Zelených, ani konzervativců vedených italskou premiérkou Giorgií Meloniovou.

Stabilita samotných evropských institucí proto nemusí být ohrožena a dosavadní politiky Green Dealu, migrace či podpory Ukrajiny se nemusí měnit zásadním způsobem. Evropa jen potřebuje najít během povolebních jednání lídra, který by je dokázal uskutečnit.