Článek
Dá se skoro 35 let po listopadu 1989 věřit výsledkům svobodných voleb v Česku? Určitě ano, ale bohužel nikoli stoprocentně beze zbytku, jak se překvapivě a opakovaně ukazuje. Naposledy to připomněl případ končící europoslankyně Michaely Šojdrové z KDU-ČSL, které volební komise špatně spočítaly kroužky u čísla před jménem na kandidátce.
Připomeňme, co se stalo. Šojdrové chybělo pouhých 616 preferenčních hlasů k tomu, aby obhájila mandát europoslankyně. Nabyla podezření, že komisaři ji ošidili o kroužky, a podala stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Soud nechal přepočítat hlasy ve vybrané stovce okrsků napříč republikou. A zjistil, že v nich Šojdrovou skutečně obrali o 192 hlasů. Člověka napadne, že kdyby se přepočítaly úplně všechny okrsky, lidovecká politička chybějí kroužky možná v pohodě získá.
Přesto soud její žádost zamítl s tím, že ani tato indicie zpochybňující výsledky voleb nakonec nebyla dostatečně silná. Z doplňujícího odůvodnění už ale mrazí – prý stejně není myslitelné, aby výsledky voleb soud přepočítával vlastními silami v krátkém čase, který je mu na přezkum vyhrazen.
Kde se stala chyba? Nešlo o žádný vědomý podvod, ale klasický šlendrián. Komisaři sice ještě dobře udělali „čárky“ pro Michaelu Šojdrovou, ale když pak výsledky přepisovali do tabulek v předávacích protokolech, spletli se o řádek. Omylem je připsali Filipu Bendovi z ODS, který byl o řádek výš.
Lze docela vážně předpokládat, že kdyby se takto přepočítaly preferenční hlasy všem kandidátům ze všech stran, našlo by se všude podobných chyb víc. I proto verdikt může na leckoho působit tak, že soud si řekl – raději malá křivda, než se pouštět do větší akce a v důsledku třeba zpochybnit celý systém.
Doposud největší známá chyba při sčítání hlasů se stala ve sněmovních volbách v roce 2017. Po přepočítání preferenčních hlasů – které tehdy rovněž nařídil soud – se poslancem stal Martin Kupka místo původně zvoleného Petra Bendla. Byl to alarmující skandál. Ukázal, že volební komisaři zapomínali obrátit volební lístek na druhou stranu, kde se nacházelo Kupkovo jméno.
Nemusíme ale propadat žádné paranoii a říkat si, kdoví jak to s těmi volbami je. V Česku se rozhodně nepotýkáme s promyšlenými podvody nebo snahou volby zmanipulovat. Ve všech případech jde o obyčejnou nedbalost, lajdáctví. Teď je na čase s tím něco konečně udělat, jestliže se tytéž problémy u voleb opakují a dobře je známe.
Na mnoho chyb už v roce 2018 upozornila unikátní studie politologa Tomáše Lebedy z Univerzity Palackého v Olomouci. Uznávaný expert na volební systémy tehdy se svým týmem zkoumal výsledky několika posledních voleb a odhalil jejich slabá místa. Svá zjištění předal Ministerstvu vnitra, ale bohužel moc se toho nezměnilo.
Vždyť zdroj chyb zůstává pořád stejný – jsou to lidé, členové volebních komisí. Jejich úkolem je po ukončení hlasování vysypat urny s lístky, spočítat hlasy a výsledky odeslat Českému statistickému úřadu.
Teď byste asi čekali, že komisaři – vědomi si své společenské spoluzodpovědnosti za fungování demokracie – uvážlivě nasliní prsty, aby pomalu, precizně a svědomitě začali počítat. Omyl. V ten moment spíš propuknou závody mezi komisemi o to, která bude mít sečteno nejrychleji. Komisaři horlivě spěchají, protože po dvou dnech nudy a sezení za nepříliš vysokou odměnu chtějí jít brzy domů. Čím dřív sečtou, tím dřív končí.
Ukazuje se také, že o práci v komisích není moc velký zájem. Asi by stálo za to zvýšit odměny, které dnes za dvoudenní účast činí 1800 korun pro řadového člena, místopředseda a zapisovatel mají 2100 korun a předseda komise si přijde na 2200 korun.
Když si vezmeme, že v Česku máme každý rok nějaké volby, tak musíme uznat, že nápor na komise je ohromný a odměny za dvoudenní práci dost nízké. Pokud to nezměníme, ohrožujeme jeden z největších polistopadových výdobytků. Tuzemskému volebnímu procesu lidé, ať jsou voliči kterékoliv strany, pořád ještě důvěřují – na rozdíl třeba od Spojených států. Navíc je bytelný a rychlý – na rozdíl třeba od Slovenska.
Řešení a zlepšováků je mnoho. Víme, že s lecjakými problémy při počítání hlasů se potýkají i daleko vyspělejší státy. Můžeme si být jistí, že chybám způsobených lidskou nepozorností nebo lajdáctvím nezabráníme, ani když komisaři dostanou dvojnásobné odměny a týdenní školení ve Špindlerově Mlýně.
Pro začátek by možná stačilo zavést pravidlo, že v případě těsných výsledků u jakýchkoliv voleb – jak tomu bylo teď u Michaely Šojdrové – se musejí hlasy automaticky znovu přepočítat. Tím by se nejlépe zabránilo pochybnostem a předešlo ztrátě důvěry veřejnosti ve volební proces.
