Článek
Po dlouhé eurovolební noci to může znít jako až zlomyslná informace: příští volby už jsou za rohem. Zastupitelstva krajů se budou volit za 100+2 dny: 20. a 21. září. Jedna kampaň přejde do druhé.
Stojí to za připomínku. Protože už zkraje podzimu se může mluvit o jiných nebo i protichůdných fenoménech než těch, které přinesly volby do Evropského parlamentu. Krajské volby se od nich liší systémem, zapojením osobností i skládáním předvolebních a povolebních koalic, ze kterých vychází dodatečná volba budoucích hejtmanů a hejtmanek.
Jedno se ale těžko změní: protože se v září nevolí zastupitelstvo Prahy, je nepravděpodobné, že by se „momentum“ politiky obrátilo zpět ke stranám pětikoalice. Celkovým vítězem krajských voleb se žádná část vládního tábora asi nestane. To bude spíš pro charakteristiku výsledků oprášen výraz „tsunami“, jejíž budou vládní strany „obětí“.
Některé úkazy eurovoleb – vzestup Přísahy a Motoristů, návrat komunistů a propad SPD – ale klidně mohou krajské volby zase zpochybnit, odvolat.
Důležité bude, že se nevolí v jediném volebním obvodu jako do europarlamentu, ale je potřeba sestavit a provést kampaní až třináct různých kandidátních listin s třinácti různými lídry. Kampaň o jedné tváři à la Filip Turek je neproveditelná, respektive může posloužit jen v jednom kraji ze třinácti.
I kdyby se Motopřísaha a Stačilo dovedně zapojily do předvolebních koalic, budou mít – hlavně první jmenovaní – starosti s personální nouzí a regionální strukturou. Kde vzít lidi, kteří by navázali na jarní úspěch? Navíc když Turek a Konečná odjedou do Štrasburku. A Robert Šlachta ohlásil kandidaturu do Senátu.
Což může být příležitost pro comeback Tomia Okamury a jeho SPD, skrze krajské kádry.
Dvě dlouhodobě nejsilnější formace, ANO a Spolu, budou muset vyřešit, vůči komu a čemu mobilizovat v Ústeckém, Moravskoslezském a Zlínském kraji, kde nyní vládnou společně. Ještě delikátnější bude otázka krajských povolebních koalic. Spojit se rok před parlamentními volbami se stranou, kterou jinak Babiš nebo Fiala líčí jako arcizlo, to by voliči nemuseli úplně pochopit a ocenit.
Speciální pozornost si zaslouží výsledek a politická strategie obhajujícího jihočeského hejtmana Martina Kuby. Ten zavrhl koalici Spolu a znovu kandiduje jen jako lídr ODS, a i tu na prvních billboardech upozadil. Pokud Kuba zvítězí, posílí to v ODS úvahy, jestli se od Spolu neemancipovat víc i na celostátní úrovni. A potažmo úvahy, jestli by byla spolupráce s ANO opravdu tak neslušná.
Eurovolby se braly jako test před parlamentními volbami 2025. Kraje ale mohou nabídnout zase jinou předehru. Už brzy.
