Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Výsledky českých eurovoleb jsou špatnou zprávou pro vládu Petra Fialy. Jak moc špatnou? Záleží, jaká měřítka bereme v úvahu.
Pohledem účtování voličů s vládními stranami, což bývá tradiční příběh evropských voleb, nedopadla pětikoalice ještě tak zle jako vlády v Německu a Francii. Koalice Spolu v čele s ODS si v porovnání s parlamentními volbami 2021 pohoršila z 27 na 22 procent. STAN a Piráti (tentokrát kandidovali každý zvlášť) z necelých 16 na 15 procent.
Volby do Evropského parlamentu 2024
Volby do Evropského parlamentu se konají každých pět let, první Česko zažilo po vstupu do Evropské unie v roce 2004. Zatím poslední eurovolby se konaly 7.–8. června 2024. Dění v Česku jsme sledovali ONLINE.
Vyhrálo hnutí ANO, získalo 26,14 % hlasů a 7 mandátů. Druhá byla koalice Spolu s 22,27 % a 6 mandáty, třetí Přísaha a Motoristé s 10,26 % a 2 mandáty. Do EP se dostali také Stačilo!, STAN, Piráti, SPD a Trikolora.
Skeptik, který vidí lahev z poloviny prázdnou, ale musí brát v úvahu i to, že přišlo volit jen 36 procent lidí a 2,4 milionu hlasů z voleb 2021 tentokrát v urnách chybělo. A všechny analýzy se shodují, že v eurovolbách bývá vyšší účast mezi lépe situovanými a liberálnějšími voliči, kteří obvykle přitakávají stranám napravo od středu. Kdyby teď byla účast podobně vysoká jako u voleb do Sněmovny, dopadla by vláda ještě hůř.
To je pro ni vzhledem k parlamentním volbám 2025, ale i k letošním podzimním volbám do krajů, temná perspektiva. Vládní strany, které mají ve Sněmovně od roku 2021 pohodlnou většinu, v eurovolbách dohromady nedostaly ani 40 procent hlasů.
Paradoxní je, že ani vítězné ANO - i když si vítězství právem vychutnávalo - nemůže úplně bezstarostně jásat. Oproti minulým eurovolbám si polepšilo z 21 na 26 procent, oproti volbám do Sněmovny (kde mu prospívá vyšší účast) o jeden procentní bod pohoršilo.
To všechno po dvou letech Babišovy ohnivé protivládní rétoriky, před volbami vypjaté do „zrádcovského migračního paktu“ a nechutného strašení zbědovanými utečenci ve člunech.
Babišův comeback po volební porážce 2021 a neúspěšné prezidentské kampani 2023 sice nastal a favoritem voleb 2025 ANO zůstává - ale strhující vítězství nad podle průzkumů velmi nepopulární vládou se nekonalo.
Napřesrok se dá čekat, že Andrej Babiš vystřídá stínového premiéra Karla Havlíčka a postaví se do čela sám, což motivaci voličů ANO posílí.
Výraznou lídryní, alespoň se tak mohlo zdát, disponovali Starostové. Jenže politické kouzlo Danuše Nerudové z prvního kola prezidentských voleb do značné míry vyvanulo. Necelých devět procent hlasů musí být pro STAN a jeho ambice zklamáním. Projekt „emancipace“ Starostů ve vládní koalici prozatím končí rozpačitě. Skoro až tak, že by si Vít Rakušan mohl v šatně ještě jednou říct: „Pánové, tohle nebylo dobrý…“
Takzvaně proevropské strany v evropských volbách prohrály. Strany, které sázely na národní barvy, zvítězily. Jak to poznamená vládnutí, moc a příští parlamentní volby v Česku se první hodiny po eurovolbách říct nedá. Volby 2025 zůstávají otevřené. Jisté se ale zdá to, že se zdejší politický slovník bude ještě víc opírat o „národní zájmy“ a „naše lidi“. Ostatně jako v některých dalších zemích povolební Evropské unie.
Tím pádem není až tolik důležité, jestli je evropský výsledek špatnou zprávou pro tu kterou vládu. Nejpodstatnější je to, že je špatnou zprávou pro Ukrajinu.
