Komentář: Poutníci do Říma. U Meloniové si premiéři podávají dveře

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Řím zůstává poutním místem Evropy. Vedle obvyklých zástupů věřících křesťanů přibývá před evropskými volbami premiérů, kteří chtějí mluvit s italskou kolegyní Giorgií Meloniovou. To ohlašuje přelom v Evropské unii.

Není to jen Petr Fiala, který v pondělí zářil spokojeností při recepci v paláci Chigi. Krásy paláce, ve kterém kdysi koncertoval mladý Mozart, tři dny před Fialou obdivoval také bavorský premiér Markus Söder. „Schůzka trvala o hodně déle, než určil plán,“ pochvaloval si Bavor „konstruktivní a intenzivní jednání“. „Vztahy našich zemí jsou výborné,“ přizvukoval později Čech.

V obou případech středoevropští státníci oceňovali migrační politiku Itálie, která trvá na tom, že přistěhovalci z třetích zemí budou čekat na vyřízení azylových žádostí mimo hranice EU, například v uprchlických centrech v Albánii. Shodli se i na hospodářské spolupráci a rovněž sdílejí přesvědčení, že přes veškerou podporu elektromobility je třeba zachovat spalovací motory.

Návštěvy dvou premiérů jsou součástí dlouhé řady diplomatických úspěchů italské premiérky. Nikdo nezapomíná, že právě díky jejímu přemlouvání maďarský premiér Viktor Orbán počátkem roku souhlasil s podporou 50 miliard eur pro Ukrajinu a že země Visegrádu příliš dramaticky neprotestovaly proti migračnímu paktu.

Přitom ještě nedávno, konkrétně na podzim 2022, to vypadalo, že se Meloniová stane „evropským páriou“. Vyhrála volby v čele strany Bratři Itálie, kterou její kritici označují za pravicově-populistickou, dokonce neofašistickou, a opozice ji dodnes obviňuje ze zavádění cenzury. Skutečnost, že si po osmnácti měsících u ní zahraniční premiéři podávají dveře, svědčí o tom, že se pohled Evropy na sedmačtyřicetiletou Římanku změnil. „Museli mě přemlouvat,“ vysvětloval Söder, že původně do Říma nechtěl, na místě však zjistil, že při zachování určitých pravidel mohou křesťanskodemokratické strany Německa s Bratry Itálie úspěšně spolupracovat. Jak svědčí nadšení pro Meloniovou ve vládní garnituře zemí V4, stává se první žena v čele italské vlády i jakousi patronkou Visegrádu.

To nutně neznamená, že se změnila předsedkyně Bratří Itálie. Něco se spíš stalo se samotnou Evropou.

Viditelným projevem mají být evropské volby o prvním červnovém víkendu. Meloniová bude kandidovat jako lídr Evropské konzervativní strany (ECR), které se předpovídá značný přírůstek mandátů. Díky tomu by mohla být oslavována jako politička, která volbami nejvíc získala, přirozeně pokud nebude ještě lepší Marine Le Penová, představitelka francouzské protimigrační strany Národní sdružení a tím i evropské strany Identita a demokracie (ID).

Spolupracovníci Meloniové už plánují, že se tím změní poměry v europarlamentu, kde se tradičně nejsilnější Evropská lidová strana (patří do ní i němečtí křesťanští demokraté a čeští lidovci) dosud musí opírat o hlasy levice. Teď by mohlo být možné získat většinu spojením lidovců a konzervativců, pro kterou by další hlasy dodali někteří liberálové, případně radikálové ze skupiny Le Penové. „Musíme dát lidové straně možnost přerušit pouto, které si vybudovala se socialisty a zelenými,“ vysvětlila plán své šéfky poslankyně Bratří Itálie Sara Kelanyová.

Vyhlídka na středopravou většinu europarlamentu se před volbami stává noční můrou levice. Nejen zájezdy premiérů do paláce Chigi totiž svědčí o tom, že s takovou alternativou počítá i umírněná pravice. Komentátor Matthias Rüb z vlivného deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung upozornil, že po eurovolbách vznikne od Evropské lidové strany napravo silný pravý blok, který nebude možné přehlížet. „Teď se bavorský premiér vrátil z Říma se zjištěním, že s partnery jako Meloniová (a Le Penová?) je možný konzervativní obrat v evropské ekologické, energetické i migrační politice,“ popsal Rüb perspektivu, která se tím nečekaně otevírá. Jestli napravo nepřejde také velká část voličstva, to bude záležet na alternativní nabídce levice.