Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Premiér Babiš je politik, který pochází z občanské společnosti a který není součástí tohoto myšlenkového proudu.“ Tak pravil prezident Emmanuel Macron v roce 2018 v domácím televizním rozhovoru, když mu moderátor nadhodil, že nacionalisty, před kterými Macron varuje, vynesly k moci volby i v zemích jako je Maďarsko, Polsko nebo Česko.
Macron ho přerušil slovy: „Já bych nedával Českou republiku do této situace, kdy její předseda vlády je součástí skupiny zvané liberální.“
To bylo. A už není.
Patrioti pro Evropu, jak se nová frakce čítající 84 europoslaneckých duší jmenuje, je nacionalistický klub par excellence. V české verzi Vlasteneckého manifestu pro Evropskou budoucnost, kterým ho uvedli v život Viktor Orbán, Herbert Kickl a Andrej Babiš koncem června ve Vídni, se slovo „národy“ vyskytuje 13krát, což je na dané ploše vysoká koncentrace.
A Emmanuel Macron, západní státník, se kterým se Andrej Babiš potkával a byl fotografován nejčastěji, už není kamarád. Babiš si pořídil jiné - Marine Le Penovou a Jordana Bardellu, který bude Patriotům předsedat, protože pravicové Národní sdružení je ve frakci s 30 poslanci zdaleka nejpočetnější. ANO tvoří jednu dvanáctinu klubu.
Co z toho plyne pro Česko, kromě toho, že v Praze nebude pobočka Centre Pompidou ani si Babiš už nezaletí za Macronem v rámci své prezidentské volební kampaně?
Andrej Babiš odložil „macronovské mimikry“. Politické přátelství s francouzským prezidentem mohlo čas od času navodit dojem, že politik Babiš je politikem Babišem z dob kolem roku 2011, kdy ANO zakládal. Není. Babiš je politický chameleon, naposledy sytě zbarvený národní trikolorou.
„My, vlastenecké síly Evropy, se zavazujeme vrátit evropskému lidu budoucnost našeho kontinentu tím, že si vezmeme zpět naše instituce a přesměrujeme evropskou politiku, aby sloužila národům a našim lidem,“ stojí ve zmíněném vídeňském manifestu. To věru nemá s Macronem nic společného. „Braní si něčeho svého zpět“, to je tón kampaně za brexit („take back control“), to je tón Miloše Zemana („tato země je naše“) a Václava Klause mladšího („přišel čas vzít si naši zemi zpátky“).
Andrej Babiš se s Emmanuelem Macronem ve skutečnosti rozloučil už dřív, a nejen proto, že se teď spojil s jeho francouzským soupeřem.
Založení Patriotů pro Evropu je zároveň jednou z nejvýznamnějších iniciativ, respektive stop, jaké kdy čeští politici v Evropském parlamentu otiskli. Takhle aktivní při formování nějaké nové frakce nebyli nejspíš ještě nikdy. Pohříchu, nejde ale o samotné europoslance za ANO, protože ti k záležitosti většinou trapně mlčí. Dokonce i po 8. červenci, kdy byli Patrioti oficiálně ustanoveni (s místopředsedkyní Klárou Dostálovou!) a Andrej Babiš s Karlem Havlíčkem k tomu měli tiskovou konferenci.
Aktivní Babišův přístup je důležitou zprávou pro českou politiku - a o tu z jeho pohledu jde. Se sedmi poslanci, dokonce ani s poslanci Viktora Orbána a Marine Le Penové, Babiš nechce a nemůže řídit Evropu. Nacionalistickou frakci spoluvytvořil, je jedním z jejích kmotrů, a tím se s ní svázal mnohem silněji, než kdyby sem jen vstoupil nebo snad tiše zaklepal tam, kde na něj zbylo místo.
Na to, co poslanci za Patrioty budou ve Štrasburku a Bruselu dělat, se tady může v pěně dní zapomenout - ale že jsou členy Babišovy (pohledem ze zahraničí samozřejmě ne Babišovy, ale Orbánovy či Bardellovy) národovecké frakce, to si bude český volič pamatovat. Patrioti jsou Babišův strategický tah před parlamentními volbami 2025.
