Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jurečkovi lidovci před vyhlášením výsledků eurovoleb sršeli optimismem. Třeba jeden z kandidátu František Talíř mluvil před novináři o „vítězné mentalitě“ a věřil ve dva až tři mandáty.
Po sečtení hlasů ale vedení strany neskrývá zklamání. Mají jen jeden mandát pro Tomáše Zdechovského. Ukazuje se, že Michaele Šojdrové chybělo ke zvolení jen šest stovek preferenčních hlasů.
Okamžitě přichází na přetřes závazek předsedy a vicepremiéra Mariana Jurečky, že už nebude pokračovat, pokud v eurovolbách nebudou dva mandáty. Jurečka jasnou odpověď ohledně své budoucnosti zatím nedal.
Vše si prý ještě nechá projít hlavou. Uvedl, že bude záležet, jak se dále budou vyvíjet preference partaje a jak dopadnou krajské volby. „Já jsem říkal, že to mé rozhodnutí má celkem tři podmínky, ty dvě máme ještě před sebou,“ podotkl Jurečka pro Seznam Zprávy, přičemž dal důraz hlavně na výsledek zářijových krajských voleb.
Zda bude skutečně čekat se svým rozhodnutím až na další volby, ale jasně neřekl. „Ještě si to nechám projít hlavou a prodiskutuji to v rámci předsednictva,“ poznamenal v rozhovoru.
Neúspěch posílil kritické hlasy ve straně - část lidovců je nespokojená, protože chtěli kandidovat samostatně.
Další část navrhovala předsedu vyměnit už na jaře a do voleb jít s novým lídrem. „Je chyba, že předseda tehdy tu výzvu nepřijal. Měl odstoupit a nechat pracovat někoho jiného. Tímto se jen protahuje doba do nějakého restartu,“ myslí si senátor Jiří Čunek.
„Myslím si, že na jaře by pro nás bylo lepší, kdyby předseda udělal nějaké silné gesto, nemusel zrovna rezignovat, ale mohl říci, že už nebudu pokračovat,“ hodnotí poslanec a bývalý předseda Pavel Bělobrádek.
Hlubší zářez
„Pro KDU-ČSL by to měl být takový alarm. Změny ve vedení se na podzim dají očekávat,“ uvedla k výsledkům končící lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová.
Podle Jaromíra Talíře, který letos jako první vyzval veřejně Jurečku k rezignaci, volby ukázaly, že změna ve vedení je potřeba. „Ale není to jen otázka předsedy, ale celého stylu politiky KDU-ČSL, která se stává pro většinu voličů nejasnou. Nemáme žádná velká témata, nejsme sociální svědomí vlády. To je na nějaký hlubší zářez,“ domnívá se Talíř.
Kritici jsou přesvědčení, že současné vedení strany jen oddaluje nepříjemné rozhodnutí. „Záleží teď na předsednictvu, jestli si analýzu výsledků udělá poctivě, nebo budou trvat na tom, že se jim to podaří změnit do podzimu a když ne do podzimu, tak ještě do dalších voleb,“ dodává Čunek.
O zklamání z lidoveckého výsledku mluví i Petr Hladík, místopředseda strany a ministr životního prostředí. „Musíme to ale vyhodnotit v nějakém kontextu. Pro mě osobně je nejdůležitější, abychom společně vyhráli sněmovní volby za rok a půl,“ vidí Hladík prioritu.
Volbu předsedy podle něj demokraticky rozhodne říjnový stranický sjezd. „Tři stovky delegátů si zvolí buď současného, nebo nového předsedu. Tak má demokracie vypadat,“ vyzdvihl. Sám zatím neříká, zda by o post předsedy usiloval. „Já budu konzistentní a zopakuji, že zvážím svou kandidaturu teprve za situace, pokud by Marian Jurečka už tento post neobhajoval.
I bývalý předseda a ministr zemědělství Marek Výborný čeká až na říjnový řádný sjezd. Ani on případnou kandidaturu nevyloučil. „To ale není otázkou dnešního dne. Jsem bytostným založením křesťanský demokrat, zájem a osud naší strany mi není lhostejný,“ řekl k tomu.
Za úplný neúspěch výsledek nicméně nepovažuje. „V těch minulých volbách jsme ten druhý mandát získali jen velmi těsně, teď jsme jej holt nezískali. Tak to prostě chodí,“ poznamenal pro Seznam Zprávy.
