USA a eurovolby: Z výsledků by mohla těžit Trumpova kampaň

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Přestože běžné Američany volby do Evropského parlamentu příliš nezajímají, jejich výsledky by určitý vliv mohly mít i na jejich zemi. Přinejmenším americká expertní komunita proto jejich vývoj pozorně sleduje.

„Když už se nějaká zpráva o volbách objeví, dominují právě témata vzestupu krajně pravicových stran, které mají blízko k agendě Donalda Trumpa, dezinformací a případného zahraničního vměšování do voleb,“ říká pro Seznam Zprávy Jan Hornát z Katedry severoamerických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Američany čekají prezidentské volby v listopadu a Donald Trump v nich za Republikánskou stranu s největší pravděpodobností vyzve svého nástupce v Bílém domě, demokrata Joea Bidena.

Amerikanista v rozhovoru dále přibližuje, kdo za oceánem by vlastně z letošních eurovoleb mohl těžit, nebo to, jaká budoucnost transatlantické vztahy čeká.

Zajímají vůbec Američany – jak tamní představitele, tak i běžné občany – volby do Evropského parlamentu?

Ameriku rozhodně nezajímají volby do Evropského parlamentu tolik jako nás v Evropě prezidenské volby v USA. V televizních zprávách na hlavních zpravodajských kanálech se určitě objeví zmínky o konání voleb, pro běžného občana to ale nebude hlavní zpráva dne.

Nicméně expertní komunita v amerických think-tancích a na univerzitách se o volby zajímá a již předem organizovali řadu debat o možných výsledcích voleb a plánují i povolební veřejné diskuze. Oproti minulým volbám je zájem – alespoň v té expertní komunitě – rozhodně vyšší.

A proč by je zajímat měly?

Voleb do Evropského parlamentu se účastní relativně nízké procento voličů a způsoby jejich mobilizace se liší od národních voleb, a tak je nelze považovat za dokonalý odraz společenských nálad v EU. Přesto je expertní komunita v USA vnímá jako další „test“ krajně pravicových myšlenek v liberálně-demokratickém světě a jejich budoucí ukotvení v „mainstreamové“ politice.

Mezi běžnými občany USA není Evropská unie příliš srozumitelnou organizací - existuje jen malé povědomí o jejích institucích, pravomocích apod. Proto je pochopitelné, že je volby zajímají jen velmi okrajově.

Co jsou pro Američany relevantní témata letošních eurovoleb?

Když už se nějaká zpráva o volbách objeví, dominují právě témata vzestupu krajně pravicových stran, které mají blízko k agendě Donalda Trumpa, dezinformací a případného zahraničního vměšování do voleb.

Právě kvůli pravděpodobnosti, že strany, které z americké perspektivy mají podobné programové body jako nynější Republikánská strana (například důraz na suverenitu národního státu; ochranu domácích podniků proti vlivům globalizovaného obchodu či zastavení imigrace), se volbám do Evropského parlamentu věnují více i média, která bývají asociována spíše s pravicovým politickým spektrem v USA.

Pokud opravdu dojde k posílení krajně pravicových stran, jaká je to zpráva pro Spojené státy? Budou z toho těžit právě republikáni?

Rozhodně je to něco, z čeho bude těžit Trumpova prezidentská kampaň. Svým voličům může říct – toto jsou moji političtí spojenci v Evropě, s těmi jsem se potkával a podívejte se, jak se jim daří ve volbách.

Nemyslím tím, že si bude připisovat zásluhy za úspěch krajnější pravice, avšak možná i k tomu dojde, ale že mu to pomůže dále ospravedlnit jeho vlastní program – a to v tom smyslu, že i Evropa už pochopila, jak je nutné politicky přistupovat k dnešnímu světu.

I s ohledem na tyto předpovědi, jaké myslíte, že má vyhlídky do budoucna spolupráce mezi USA a EU, pokud by v Bílém domě zůstal Biden?

Zůstane-li v Bílém domě Biden, lze očekávat pokračování stávajících formátů spolupráce mezi EU a USA. Ačkoliv je zahraniční politika USA stále více tažena směrem k Indo-Pacifiku a k utváření tamních partnerských vazeb v kontextu narůstající asertivity Číny, Biden bude stále i v druhém období „transatlantickým“ prezidentem a vztahy s Evropou budou prioritní, ale jen do té míry, co mu dovolí Kongres.

A pokud by v Bílém domě znovu usedl Trump? I nadále ve vzduchu visí exprezidentovy kritické poznámky vůči NATO, jehož součástí je i většina států EU.

S Trumpem samozřejmě souvisí určitá nejistota ohledně budoucího směřování transatlantických vztahů. Ptáte-li se na NATO, tak článek 5 Severoatlantické smlouvy dává státům výrazný prostor pro vlastní rozhodnutí o způsobu reakce na napadení jiného člena Aliance. Myslím si, že ve veřejném prostoru existuje mýtus, že aktivace tohoto článku automaticky znamená, že další alianční členové musí vojensky pomoci napadenému členu – jsou to však suverénní státy a členství v Alianci tuto suverenitu nenarušuje.

Trump tedy může setrvat v NATO, ale v momentě napadení dalšího člena Aliance se rozhodne neposkytnout jakoukoliv asistenci (tím dodrží literu smlouvy, ale nikoliv jejího ducha). Nebo naopak, Trump se může rozhodnout skutečně z NATO vystoupit, ale v momentě napadení evropského člena NATO může z hlediska národních zájmů USA poskytnout masivní vojenskou podporu. Protivník v tomto ohledu bude v podobné nejistotě týkající se americké reakce, ať bude Washington součástí NATO, či nikoliv.

Nechci situaci zlehčovat, ale podobným způsobem fungují Spojené státy i v jiných mezinárodních organizacích a režimech. Washington například nikdy neratifikoval Úmluvu OSN o mořském právu, není tedy formálně její součástí (na rozdíl od 168 dalších zemí světa), ale respektuje a dodržuje veškerá její nařízení.

Těch scénářů je samozřejmě mnoho a lze očekávat, že pro Trumpa bude prioritou Čína a od EU bude očekávat tvrdší postup vůči Pekingu. Členské státy však nejsou schopné najít konsenzus a jednotnou pozici v této otázce, což bude vytvářet tenze jak v transatlantických vztazích, tak mezi členy EU samotnými.

Po volbách přijde i volba nového předsedy Evropské komise. Jaké byly dosavadní vztahy USA s Ursulou von der Leyenovou? Pokud politička mandát neobhájí, přijdou Američané o důležitého spojence?

Ursula von der Leyenová měla zájem na řešení sporů mezi EU a USA. S Bidenem se dokázala domluvit např. na zmírnění dopadů notorického Inflation Reduction Act a na reakci EU vůči této legislativě. Pro Trumpa „chystá“ cla na dovoz čínských elektromobilů do EU - takže v tomto ohledu ji lze považovat za spojence USA.

Soudě podle předchozích komentářů a setkání nebude osobní chemie mezi Trumpem a von der Leyenovou ideální. Komisařka ale bude ochotna vyjít Trumpově Americe vstříc, respektive přijmout transakční formu politiky, kterou by budoucí Trumpova administrativa razila. Taková politika může překonat osobní antipatie a vytvořit prostor pro funkční transatlantické vztahy i budoucna.