Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Přestože běžné Američany volby do Evropského parlamentu příliš nezajímají, jejich výsledky by určitý vliv mohly mít i na jejich zemi. Přinejmenším americká expertní komunita proto jejich vývoj pozorně sleduje.
„Když už se nějaká zpráva o volbách objeví, dominují právě témata vzestupu krajně pravicových stran, které mají blízko k agendě Donalda Trumpa, dezinformací a případného zahraničního vměšování do voleb,“ říká pro Seznam Zprávy Jan Hornát z Katedry severoamerických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.
Američany čekají prezidentské volby v listopadu a Donald Trump v nich za Republikánskou stranu s největší pravděpodobností vyzve svého nástupce v Bílém domě, demokrata Joea Bidena.
Amerikanista v rozhovoru dále přibližuje, kdo za oceánem by vlastně z letošních eurovoleb mohl těžit, nebo to, jaká budoucnost transatlantické vztahy čeká.
Zajímají vůbec Američany – jak tamní představitele, tak i běžné občany – volby do Evropského parlamentu?
Ameriku rozhodně nezajímají volby do Evropského parlamentu tolik jako nás v Evropě prezidenské volby v USA. V televizních zprávách na hlavních zpravodajských kanálech se určitě objeví zmínky o konání voleb, pro běžného občana to ale nebude hlavní zpráva dne.
Nicméně expertní komunita v amerických think-tancích a na univerzitách se o volby zajímá a již předem organizovali řadu debat o možných výsledcích voleb a plánují i povolební veřejné diskuze. Oproti minulým volbám je zájem – alespoň v té expertní komunitě – rozhodně vyšší.
A proč by je zajímat měly?
Voleb do Evropského parlamentu se účastní relativně nízké procento voličů a způsoby jejich mobilizace se liší od národních voleb, a tak je nelze považovat za dokonalý odraz společenských nálad v EU. Přesto je expertní komunita v USA vnímá jako další „test“ krajně pravicových myšlenek v liberálně-demokratickém světě a jejich budoucí ukotvení v „mainstreamové“ politice.
Mezi běžnými občany USA není Evropská unie příliš srozumitelnou organizací - existuje jen malé povědomí o jejích institucích, pravomocích apod. Proto je pochopitelné, že je volby zajímají jen velmi okrajově.
Co jsou pro Američany relevantní témata letošních eurovoleb?
Když už se nějaká zpráva o volbách objeví, dominují právě témata vzestupu krajně pravicových stran, které mají blízko k agendě Donalda Trumpa, dezinformací a případného zahraničního vměšování do voleb.
Právě kvůli pravděpodobnosti, že strany, které z americké perspektivy mají podobné programové body jako nynější Republikánská strana (například důraz na suverenitu národního státu; ochranu domácích podniků proti vlivům globalizovaného obchodu či zastavení imigrace), se volbám do Evropského parlamentu věnují více i média, která bývají asociována spíše s pravicovým politickým spektrem v USA.
Co by mohl přinést Trumpův návrat?
Pokud se Donald Trump opět dostane do Bílého domu, může prosazovat velké změny nejen doma. Seznam Zprávy přinášejí přehled zemí, které mají důvod k obavám.
Pokud opravdu dojde k posílení krajně pravicových stran, jaká je to zpráva pro Spojené státy? Budou z toho těžit právě republikáni?
Rozhodně je to něco, z čeho bude těžit Trumpova prezidentská kampaň. Svým voličům může říct – toto jsou moji političtí spojenci v Evropě, s těmi jsem se potkával a podívejte se, jak se jim daří ve volbách.
Nemyslím tím, že si bude připisovat zásluhy za úspěch krajnější pravice, avšak možná i k tomu dojde, ale že mu to pomůže dále ospravedlnit jeho vlastní program – a to v tom smyslu, že i Evropa už pochopila, jak je nutné politicky přistupovat k dnešnímu světu.
I s ohledem na tyto předpovědi, jaké myslíte, že má vyhlídky do budoucna spolupráce mezi USA a EU, pokud by v Bílém domě zůstal Biden?
Zůstane-li v Bílém domě Biden, lze očekávat pokračování stávajících formátů spolupráce mezi EU a USA. Ačkoliv je zahraniční politika USA stále více tažena směrem k Indo-Pacifiku a k utváření tamních partnerských vazeb v kontextu narůstající asertivity Číny, Biden bude stále i v druhém období „transatlantickým“ prezidentem a vztahy s Evropou budou prioritní, ale jen do té míry, co mu dovolí Kongres.
Rozhovory z klíčových zemí
Seznam Zprávy vám v průběhu celých voleb do Evropského parlamentu budou přinášet rozhovory s novináři a experty z vybraných zemí EU. Ze zemí, které jsou vzhledem k hlasování důležité, volby tam budou něčím výjimečné, nebo zkrátka zajímavé.
- Maďarsko: Nejzajímavější volby jsou příležitostí postrašit Orbána
- Španělsko: Farmářské protesty využívá krajní pravice, ale je to téma i pro levici
- Finsko: Zelená témata šla stranou, mluví se o obraně
- Itálie: Vliv premiérky Meloniové vzroste, s tím i Itálie
- Slovensko: Bude zajímavé sledovat, za Ficovi poslanci půjdou s krajní pravicí
Připravujeme pro vás například pohled z Německa nebo Polska. Přečíst si můžete také již vydané reportáže z Francie, Německa, Maďarska a Nizozemska.
A pokud by v Bílém domě znovu usedl Trump? I nadále ve vzduchu visí exprezidentovy kritické poznámky vůči NATO, jehož součástí je i většina států EU.
S Trumpem samozřejmě souvisí určitá nejistota ohledně budoucího směřování transatlantických vztahů. Ptáte-li se na NATO, tak článek 5 Severoatlantické smlouvy dává státům výrazný prostor pro vlastní rozhodnutí o způsobu reakce na napadení jiného člena Aliance. Myslím si, že ve veřejném prostoru existuje mýtus, že aktivace tohoto článku automaticky znamená, že další alianční členové musí vojensky pomoci napadenému členu – jsou to však suverénní státy a členství v Alianci tuto suverenitu nenarušuje.
Trump tedy může setrvat v NATO, ale v momentě napadení dalšího člena Aliance se rozhodne neposkytnout jakoukoliv asistenci (tím dodrží literu smlouvy, ale nikoliv jejího ducha). Nebo naopak, Trump se může rozhodnout skutečně z NATO vystoupit, ale v momentě napadení evropského člena NATO může z hlediska národních zájmů USA poskytnout masivní vojenskou podporu. Protivník v tomto ohledu bude v podobné nejistotě týkající se americké reakce, ať bude Washington součástí NATO, či nikoliv.
Nechci situaci zlehčovat, ale podobným způsobem fungují Spojené státy i v jiných mezinárodních organizacích a režimech. Washington například nikdy neratifikoval Úmluvu OSN o mořském právu, není tedy formálně její součástí (na rozdíl od 168 dalších zemí světa), ale respektuje a dodržuje veškerá její nařízení.
Těch scénářů je samozřejmě mnoho a lze očekávat, že pro Trumpa bude prioritou Čína a od EU bude očekávat tvrdší postup vůči Pekingu. Členské státy však nejsou schopné najít konsenzus a jednotnou pozici v této otázce, což bude vytvářet tenze jak v transatlantických vztazích, tak mezi členy EU samotnými.
Po volbách přijde i volba nového předsedy Evropské komise. Jaké byly dosavadní vztahy USA s Ursulou von der Leyenovou? Pokud politička mandát neobhájí, přijdou Američané o důležitého spojence?
Ursula von der Leyenová měla zájem na řešení sporů mezi EU a USA. S Bidenem se dokázala domluvit např. na zmírnění dopadů notorického Inflation Reduction Act a na reakci EU vůči této legislativě. Pro Trumpa „chystá“ cla na dovoz čínských elektromobilů do EU - takže v tomto ohledu ji lze považovat za spojence USA.
Soudě podle předchozích komentářů a setkání nebude osobní chemie mezi Trumpem a von der Leyenovou ideální. Komisařka ale bude ochotna vyjít Trumpově Americe vstříc, respektive přijmout transakční formu politiky, kterou by budoucí Trumpova administrativa razila. Taková politika může překonat osobní antipatie a vytvořit prostor pro funkční transatlantické vztahy i budoucna.
