Článek
Podrobný pohled do výsledků ukazuje, že v souboji protagonistů eurovoleb se znovu vyostřily rozpory, které dělí tuzemskou společnost. Po loňských prezidentských volbách se přitom zdálo, že se polarizaci Čechů podařilo překonat.
ANO porazilo koalici Spolu o čtyři procentní body, i když při minulých eurovolbách v roce 2019 naopak lépe uspěli kandidáti ODS, lidovců a TOP 09. Jednotně se však ve prospěch Babišova hnutí letos neposunula celá republika. V největších městech, konkrétně v Praze, Brně, Plzni, Ústí nad Labem, v Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Olomouci a Zlíně si Fialova koalice, resp. její členové, odstup od ANO udrželi. S výjimkou Ústí a Liberce přitom šlo o lokality, kde byl náskok Spolu před pěti lety největší.
Kromě velkých měst udrželo Spolu pozice ještě v okresech Praha-východ, Praha-západ a v celém Královéhradeckém kraji. Ve zbytku republiky naopak Babiš pět let starý výsledek zvrátil. Detailní výsledky ukazují, že nejvíc koalice Spolu ztratila na Vysočině a ve Zlínském kraji, kde má tradičně největší podporu KDU-ČSL. Očividně někteří lidovečtí voliči neunesli, že se jejich strana musela podřídit společnému vedení.
Evropské volby vytyčily mezi českými regiony jasné hranice. Na jedné straně propasti zůstali věrní příznivci liberálně-konzervativních stran Spolu, ti druzí však vhodili do uren protestní hlasy. Dělící hranice přitom nevede mezi bohatými a chudými. Například stejnou věrnost stranám Fialovy koalice prokázali zámožnější lidé z historické městské zástavby i obyvatelé paneláků.
Vývoj v tuzemských regionech tím odpovídá teorii slavného argentinského politologa Ernesta Laclaua. Podle jeho publikace „Populistický rozum“ vzniká populistické hnutí obvykle na venkově a jeho nositelem bývá „nespokojený lid“, tedy „homogenní a nediferencovaná masa“, která sdílí nespokojenost se soudobými poměry. Obvykle následuje vůdce, který dokáže lid sjednotit konkrétními požadavky. Tradičně jde o přerozdělení půdy, lepší dostupnost půjček nebo odpuštění dluhů, fungovat může i nespokojenost s vládou.
Proti tomu stojí tzv. progresivní společnost. Podle Laclaua jde zpravidla o strukturovanou městskou komunitu, „kde má každý z členů přesně určené místo a jejímž centrem je elita, která zosobňuje sdílené základní hodnoty“. Městská společenská struktura se může prostřednictvím satelitů rozšířit do okolí metropolí, naopak nespokojenost venkovského lidu může převládnout v malých i některých velkých městech, jak se v případu souboje mezi „lidovým“ ANO a zastáncem „progresivní společnosti“ Spolu přihodilo třeba v Ostravě nebo Jihlavě.
Podobné regionální rozdíly jako ve výsledcích Spolu a ANO se u ostatních stran neprojevily. Zisk Přísahy a Motoristů dosahoval devíti až jedenácti procent v celé zemi, podobně Piráti ztratili proti výsledku eurovoleb před pěti lety zhruba stejných osm procentních bodů v každém kraji.
