Článek
Triumf populistů, frustrace mezi politiky zavedených stran, pád klasické levice. Výsledky eurovoleb ve východním Německu v řadě ohledů připomínají Českou republiku.
V bavorském okrese Kronach vyhrála evropské volby středopravá CSU se 47 procenty hlasů. Populistické strany, pravicová AfD (Alternativa pro Německo) a levicová BSW (Aliance Sahry Wagenknechtové), získaly společně jen 21 procent.
Pokud tu ovšem člověk překročí říčku Steinach, ocitne se ve spolkové zemi Durynsko, která byla dříve součástí komunistické NDR, konkrétně v okrese Sonneberg. CDU, sesterská strana bavorské CSU, se tu musela spokojit s 21 procenty, kdežto pro populisty hlasovalo 54 procent místních.
Podobný rozdíl mezi spolkovými zeměmi bývalého západního a východního Německa není výjimkou, a právě to vzbudilo mezi předními německými politiky panické reakce. Předseda sociálních demokratů Lars Klingbeil označil AfD termínem „die Nazis“, což se podle týdeníku Focus dá vykládat jako nacistická strana. Předseda CDU Friedrich Merz zase předem upozornil, že nejen s AfD, ale ani s BSW nebude jeho strana na žádné úrovni jednat o koalici.
Na tyto povolební výroky odpověděl komentář Jaspera von Altenbockuma ve věhlasném deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung. Upozornil, že úplně přehlížejí povolební realitu pěti spolkových zemí z bývalého východního Německa. AfD v nich v průměru získala 30 procent, BSW 15 procent a z tradičních partají jim může se zmíněnými 20 procenty konkurovat jen CDU. Tři vládní strany, sociální demokraté, Zelení a liberálové, tu získaly společně 15 procent, stejně jako před pár měsíci založená BSW, a ztratily na významu.
Přitom už v září proběhnou na východě země, konkrétně v Durynsku, Sasku a Braniborsku, zemské volby. Pokud populisté zopakují svůj výsledek, pak se CDU pro sestavení případné koalice neobejde bez dohody s jednou z populistických stran, nejspíš s přijatelnější BSW.
„V západním Německu se někteří ještě mohou snažit obnovit zavedený stranický systém, ve východoněmeckých zemích však už vznikla nová politická krajina,“ uvedl von Altenbockum. Namísto pravo-levého soupeření proti sobě stojí středopravá CDU/CSU a populistické síly. Stranám levice, tedy sociálním demokratům, Zeleným a postkomunistické straně Die Linke, dali voliči najevo, že už je nepotřebují.
Vysvětlením, jak mohlo dojít k takové politické změně v jedné části Německa, může být prohlubující se polarizace mezí východem a západem země. Obyvatelé bývalé NDR, nazývaní Ossis, stále víc trpí dlouhodobou frustrací, že jsou ve své zemi občany druhé kategorie. „Všichni byli ve Stasi, všichni mluví tím směšným saským dialektem, všichni jsou nacisti,“ popisuje na západě rozšířený stereotypní obraz východních Němců kniha „Východ: západoněmecký vynález“ od profesora lipské univerzity Dirka Oschmanna.
I na to reagují obyvatelé východních zemí tím, že volí jiné strany než západ. AfD a BSW uspěly především jako regionální strany z východu. Díky tomu se na frustrovaném východě mohla snáze ventilovat nespokojenost s neúspěchy vlády kancléře Olafa Scholze.
Projevy nespokojenosti ve východním Německu, tak jak se promítly do eurovoleb, se příliš neliší od Česka. Také v bývalé NDR populistické strany úplně ovládly venkov i malá města, vyhrály ovšem i v řadě těch větších. CDU, socialisté a Zelení získali převahu pouze v Berlíně a jeho blízkém okolí, kromě toho v Jeně, Výmaru a Erfurtu.
Tuzemští i východoněmečtí populisté přitom uspěli díky obdobným metodám. Například koalice „Stačilo!“ komunistky Kateřiny Konečné získala v Česku deset procent díky kampani, která byla k nerozeznání od kampaně bývalé komunistky Wagenknechtové v čele BSW. Zákaz spalovacích motorů se stal volebním trhákem nejen AfD, ale i českých Motoristů s Přísahou.
V Česku ovšem na rozdíl od komentátora von Altenbockuma asi žádný z expertů netvrdí, že ovládnutí části veřejného prostoru populisty je nevratný proces.
