Článek
Jeden z nejvýraznějších předvolebních předpokladů se naplnil. Nacionalistické Národní sdružení (RN) Marine Le Penové ve Francii jasně zvítězilo. (Volební večírek RN, 9. června.)
Agentura AP označila Le Penovou za „nepochybnou hvězdou pozoruhodné volební noci“. Vítězství Národního sdružení je o to výraznější, že donutilo prezidenta Emmanuela Macrona rozpustit francouzský parlament a vyhlásit na přelom června a července předčasné volby.
Macron zřejmě počítá s tím, že se velká část Francouzů semkne proti nacionalistům a v parlamentních volbách podpoří jeho centristický blok. Už v neděli se na pařížském náměstí Republiky shromáždily stovky levicových demonstrantů na protest proti krajně pravicovým stranám, které bodovaly v evropských volbách, 9. června.
Výzvám k vypsání předčasných voleb čelí po prohře v eurovolbách i německý kancléř Olaf Scholz. Jeho sociální demokraté (SPD) skončili až třetí a se 14 procenty si odnesli nejhorší výsledek v celostátních volbách za více než století.
Kromě křesťanských demokratů (CDU) je porazila i krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD). Na snímku spolupředsedové AfD Tino Chrupalla a Alice Weidelová, slaví úspěch strany, 9. června.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová slaví volební vítězství Evropské lidové strany (EPP). „Postavíme pevnost proti extrémům zleva i zprava,“ deklarovala večer německá politička. Evropská lidová strana zůstává nejsilnější frakcí Evropského parlamentu.
Mezi další vítěze patří Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové, která už po hlasování označila svou vládu za nejpevnější v Evropě. Meloniová se netajila tím, že chce na evropské scéně posílit. Teď je otázka, jestli se různorodé národně konzervativní a radikálně pravicové strany v Evropském parlamentu spojí. Dosud zasedají ve dvou frakcích, některé strany fungují zcela nezávisle.
Mezi překvapení patří úspěch maďarské strany TISZA (Respekt a svoboda). Její lídr Péter Magyar se stal hlavní tváří protiorbánovské opozice v Maďarsku. I když se TISZA umístila „až“ na druhém místě (30 procent), zajistila tak nejhubenější vítězství pro Fidesz premiéra Viktora Orbána (44 procent) od jeho nástupu k moci v roce 2010.
Po volebním období, kdy byl jedním z hlavních evropských témat tzv. Green Deal, zaznamenali zelení největší propad ze všech frakcí v Evropské parlamentu. Ztratili nejméně desítku poslanců a z pozice čtvrtého největšího bloku se nejspíš přesunou až na šestou. Nepomohl jim například ani nárůst podpory v Dánsku, kde zvítězila Socialistická lidová strana (snímek z jejich večírku v Kodani).
Za zelenými ztrátami stojí hlavně neúspěch těchto stran ve Francii a Německu (Strana zelených slaví ve Stockholmu, 9. června.)
Zpráva o stavu EU
Navzdory úspěchu krajně pravicových stran si lidovci, socialisté a liberálové udrželi v Evropském parlamentu jasnou většinu. Zásadní směry, jako podpora Ukrajiny či boj s klimatickými změnami, by tak Evropa měla udržet.
