Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Letošní volby do Evropského parlamentu přilákaly více voličů než v minulosti. Zároveň ukázaly, že některé strany přišly o voliče, se kterými počítaly i předvolební průzkumy. Například Piráti a Starostové si mohli podle výzkumu agentury STEM/MARK přijít až na 10 procent, nakonec však odešli s podstatně horšími výsledky.
Úspěch navzdory předvolebním průzkumům naopak zaznamenaly koalice Přísaha a Motoristé nebo Stačilo! Podle Michala Kormaňáka z mezinárodní výzkumné agentury Ipsos měla obě uskupení silné lídry, kteří dokázali voliče zvednout.
Agentura Ipsos sbírala data v rámci panelu Populace.cz od sobotního odpoledne do nedělního večera. Účastnilo se ho 2298 respondentů a data byla dovážena na výsledek voleb. „Pozice lídra byla extrémně důležitá,“ řekl Kormaňák v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Nevoliči přišli volit Motoristy
Z výsledků voleb vyplývá, že komunisté – respektive koalice Stačilo! – v evropských volbách posílili. Volilo je jejich „tvrdé jádro“, nebo přilákali i nové voliče?
Myslím, že část voličů jsou ti, kteří volili komunisty už v roce 2021. Ale paradoxně zhruba čtvrtina těch hlasů, které koalice Stačilo! získala, byli lidé, kteří ve volbách do Poslanecké sněmovny volili hnutí ANO, což je zajímavé. Část hlasů šla pak i od SPD, protože oni mají obecně jakýsi překryv. Rozhodně tedy nešlo jen o jejich klasické voličské jádro, získali nové voliče z více stran – to s tím výsledkem opravdu zamíchalo.
Lídryně Stačilo! Kateřina Konečná oslovuje většinou starší generace. Podařilo se její koalici přilákat i hlasy mladých voličů?
Myslím si, že ani moc ne. Pokud se podíváme na věkový průměr, tak jejich voliči stále patří mezi nejstarší. To mají mimochodem společné s hnutím ANO. Mladá generace paradoxně volila Přísahu s Motoristy. Respektive mladší lidé, kteří jsou méně vzdělaní.
Propad ve volbách zaznamenali především Piráti. Je možné, že jejich mladí voliči se nakonec rozhodli pro Filipa Turka?
To úplně nevidíme. Ale z těch dat vyplývá, že Přísahu a Motoristy volili často lidé, kteří nepřišli k volbám do Sněmovny, případně ještě ani neměli volební právo – bylo tomu tak u čtyř voličů z deseti. Zdá se tedy, že Filip Turek skutečně zvedl lidi, byl pro voliče dostatečně atraktivní. Skoro 40 procent jejich elektorátu byli lidé ve věku od 18 do 24 let.
Obecně se předpokládá, že špatný výsledek SPD zapříčinil také Filip Turek. Potvrdilo se vám to?
Nějací voliči SPD tam jsou. Já si ale myslím, že SPD spíš podle těch našich dat „darovalo“ víc hlasů koalici Stačilo!, některé hlasy šly pak ještě Jindřichu Rajchlovi, který neuspěl. Že by voliči SPD ve velkém přešli k Motoristům a Přísaze, se ale říci nedá. Voliči SPD totiž chodí k volbám. Filip Turek zaujal především nevoliče nebo prvovoliče.
Eurovolby v detailu
Výsledky voleb až na úroveň jednotlivých okrsků. Detailní přehled výsledků letošních voleb do Evropského parlamentu.
Voliče Pirátů zajímal víc program než lídr
Je zajímavé, že hlasy od SPD se přelévají ke koalici Stačilo!, když se obě uskupení nacházejí na jiné straně politického spektra.
Ano, je logické si myslet, že jsou od sebe tyto strany daleko a v ideálním světě by tomu asi tak i bylo. V politologii ale existuje teorie podkovy, která říká, že oba extrémy se k sobě vlastně přibližují, rozdělení na extrémní pravici a krajní levici dnešní voliči tolik nevnímají. Když se podíváme, co říkala Kateřina Konečná, tak se to v podstatě shoduje s tím, co říkají zástupci SPD. Jde zkrátka o protestní hlasy, které kritizují vládu a mají stejný pohled na zahraniční politiku, včetně války na Ukrajině. Proto mě osobně překryv voličů těchto subjektů nepřekvapuje.
Jak moc důležitou roli sehráli v letošních volbách jednotliví lídři stran?
Pozice lídra byla extrémně důležitá. Například 60 procent voličů koalice Stačilo! přiznalo, že důvod, proč šli volit, byla Kateřina Konečná. U Filipa Turka tomu bylo podobně, tam šlo o 50 procent voličů. V obou případech se sázka na lídra vyplatila. Jiná situace byla třeba u Pirátů, kde nám pouhých pět procent voličů přiznalo, že důvodem jejich volby byl lídr. Jejich voliče zajímal spíš program a úspěchy strany než personální složení.
Kam tedy odešli voliči Pirátů? Nepřišli?
Doopravdy těžko říct. Jejich výsledek mohla ve finále ovlivnit i vyšší volební účast, která se zvedla prakticky o osm procent a vidíme, že se některým subjektům skutečně podařilo mobilizovat lidi, kteří dříve k volbám nechodili. Část voličů možná přešla ke Starostům, ale co se stalo přesně, nevíme.
Spolu možná věřilo ve vítězství
Co z těchto voleb vyplývá pro současnou vládní koalici?
Co se týče koalice Spolu, tak vlastně nešlo o žádný velký pád. Průzkumy v posledních devíti měsících ukazovaly zhruba 21–24 procent, takže oni zůstali vlastně na svém. Spolu možná věřilo, že by volby mohlo vyhrát – že se zopakuje situace z posledních voleb do Poslanecké sněmovny, kdy hnutí ANO v posledních týdnech dotáhli a následně přeskočili. Ale řekl bych, že současný výsledek pro ně skutečně není zklamáním. Kdo pád zaznamenal, byli rozhodně Piráti i STAN, kteří to sami asi ani nečekali, protože otevřeně mluvili o třech, možná čtyřech mandátech. Zatímco u Pirátů přesně nevíme, co za tím výsledkem stojí, u STAN se můžeme domnívat, že jejich voliči šli nakonec cestou Spolu.
Co se sociodemografie a geografie týče, je něco, co vás vyloženě překvapilo?
Asi věk voličů Přísahy a Motoristů, protože mají skutečně nejmladší elektorát. Konkrétně jde o mladé muže. Věděl jsem, že na mladé lidi cílí, ale že budou mít mladší voliče než třeba Starostové, jsem úplně nečekal.