Článek
V ODS se nestává úplně často, že by se předseda Petr Fiala a místopředseda Alexandr Vondra nedokázali shodnout na klíčovém tématu. Teď po eurovolbách debatují, do které frakce v Evropském parlamentu patří. A pozor – také o tom, zda tam s nimi může být Filip Turek z Motoristů.
ODS je dnes členem euroskeptické frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR), kterou spoluzakládala a která volá po změnách ve fungování EU. Po volbách se stala třetí nejsilnější v unijním parlamentu, ale přesto dál stojí bokem. Nejvyšší posty v EU si mezi sebou po volbách rozdělují lidovci, socialisté a liberálové.
Fiala odmítá jít s radikály
Premiér Petr Fiala připomíná, že frakce ECR vždy byla jasně vymezená proti populistům a nacionalistům. Podle něj jen při zachování původního směru mají Evropští konzervatisti a reformisté smysl. „Pro mne je nepřijatelné být v jedné frakci s radikálními politickými silami,“ uvedl Fiala.
Koho tím myslí? Především poslance maďarského Fideszu premiéra Viktora Orbána, jehož náklonnost k putinovskému Rusku je pro Fialu naprosto nepochopitelná. „O přijetí Fidesz do ECR nejednáme a podle informací našich europoslanců by se negativně k jeho členství stavěla i celá řada dalších stran. Názory ECR zejména na bezpečnost v Evropě jsou naprosto odlišné od Fideszu a Viktora Orbána,“ řekl premiér Fiala pro Seznam Zprávy.
Fialovi vadí především Viktor Orbán.
Jenže se ukazuje, že vadit mohou i další zájemci o vstup do ECR – čeští europoslanci Filip Turek a Nikola Bartůšek z koalice Motoristé a Přísaha. Tady hrají velkou roli emoce. Fialovi vadí, že Motoristé se sami označují jako „ODS revival“ a nabízejí se zklamaným ódéesákům, kterým se nelíbí současné směřování strany.
Další vlivní lídři ODS, třeba šéf poslaneckého klubu Marek Benda nebo ministr spravedlnosti Pavel Blažek, odmítají jakékoliv paktování s Přísahou, i kdyby to mělo být v tisíc kilometrů vzdáleném Bruselu. Jejímu lídrovi Robertu Šlachtovi nemohou zapomenout „naprosto zpackaný zásah“, který v roce 2013 vedl k pádu vlády premiéra Petra Nečase.
Vondra s Turkem problém nemá
Europoslanec Alexandr Vondra, evropský lídr ODS, by s Turkem ve frakci problém neměl, na rozdíl od premiéra Fialy. Často opakuje, že co se programu týče, vidí mezi ODS a hnutím Motoristé vysokou míru shody. Navíc to vnímá více pragmaticky – každý hlas se počítá, on chce mít ECR co nejsilnější, aby skrze ni měl silný vliv.
Filip Turek jako bod sváru.
Aktuální neshoda mezi Fialou a Vondrou je jen pokračováním jejich několikaměsíční debaty o tom, kam vlastně ODS v EU patří. Umírněný profesor by ji zřejmě raději viděl v největší unijní frakci EPP, Evropské lidové straně. Její lídr, Němec Manfred Weber, dokonce loni v Praze lákal Petra Fialu k přestupu.
Český premiér veřejně mluví jen o tom, že chce, aby konzervativci a reformisté mnohem více spolupracovali s EPP. Alexandr Vondra ho zatím úspěšně přemluvil, že pro ODS je výhodnější zůstat v menší frakci ECR, v níž jsou vedoucí silou Bratři Itálie, strana premiérky Giorgii Meloniové.
Vondra argumentuje, že takto má ODS skrze ECR větší vliv, protože konzervativci a reformisté budou často jazýčkem na vahách. Kdežto v obří lidovecké frakci by se rozpustili a stali neviditelnými.
Opustí tedy občanští demokraté frakci ECR? Bude záležet na tom, kdy si premiér Fiala označí někoho za nepřijatelného populistu, jak si to sám stanovil. A v tom má každý jiná měřítka. Podle Marty Lorimerové, přednášející na Cardiff University a pozorovatelky evropské politiky, bychom o ECR jako krajně pravicové skupině mohli mluvit už dnes.
„Vždyť mnoho politických stran ve frakci jsou krajně pravicové strany – to je případ francouzského Znovudobytí, ale také polského Práva a spravedlnosti, Bratrů Itálie, španělské Vox nebo portugalské Chegy či Švédských demokratů,“ říká Marta Lorimerová.
