Exkluzivní průzkum ukázal, proč Češi přišli volit v rekordním počtu

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Účast Čechů v nedávných volbách do Evropského parlamentu byla rekordní. Co tentokrát přivedlo Čechy do volebních místností? Exkluzivní data nashromážděná prostřednictvím platformy Výzkumník Seznam ukazují, že klíčové motivace byly především dát najevo podporu či nesouhlas s vládou nebo protestovat proti členství země v Evropské unii.

Kde ovšem byly jednotlivé tendence nejsilnější?

Zdaleka nejvýraznější protestní hlasy zaznívají nepřekvapivě od voličů krajní levice i pravice. Příznivci KSČM (v evropských volbách byla strana v koalici Stačilo!) se zdaleka nejsilněji staví proti současné vládě (57 %) a tento názor přišli dát k volbám najevo, stejně jako voliči ANO (41 %). Voliči SPD pak nejčastěji chtěli vyjádřit všeobecný nesouhlas (54 %).

Obdobně podle průzkumu, do kterého se zapojilo přes 1500 respondentů, uvažovali i voliči Přísahy a Motoristů – třetina chtěla dát najevo nesouhlas se současnou vládou a třetina obecný protest.

Voliči Přísahy se ale zároveň vymykají, protože téměř polovina z nich zároveň věřila, že svou volbou docílí změny. Voliči žádné jiné strany v tomto ohledu neprojevili tolik optimismu. S odstupem věřili ve změny voliči STAN, Pirátů, za nimi voliči SPD a komunistů (u všech jde zhruba o čtvrtinu voličů) a až na konci jsou voliči ANO (22 %) a koalice Spolu (pouze 18 %).

Právě tato koalice pak logicky dostala i hlasy voličů, kteří nejvíce chtěli podpořit současnou vládu (30 % z nich). U voličů žádné jiné strany – ani u stran koaličních – nemá vláda tak silnou podporu jako u příznivců ODS. Voliči STAN chtěli podpořit vládu zhruba z 15 % a pirátští voliči z 8 %. Poměrně překvapivě pak ovšem chtělo podpořit současnou vládu také 5 % voličů opozičního ANO.

Nemalá část voličů také svou volbou demonstrovala postoj vůči Evropské unii. Téměř polovina voličů SPD (44 %) se označuje za odpůrce EU. Tento hlas je nejsilnější, následují je voliči komunistů (35 %) a Přísahy a Motoristů (22 %). Slabě se jako odpůrci EU projevují voliči ANO (15 %) a pouhá setina voličů koalice Spolu.

Nejvíce zastánců Evropské unie je mezi voliči Pirátů (55 %), Spolu (51 %) a STAN (47 %). EU podporuje také 12 % voličů ANO a 7 % voličů Přísahy a Motoristů.

Věková skladba voličů jednotlivých stran a hnutí je rozložena následovně: ANO je silně populární u voličů od 60 let výše, nejméně hnutí oslovuje mladé voliče do 30 let (12 %). Hned na druhém místě jsou v nejvyšších věkových skupinách zastoupeni voliči koalice Spolu (ta má ale rovnoměrně rozložené příznivce napříč spektrem).

Mladí voliči se nejsilněji přiklánějí ke STAN a Spolu, třetí největší díl jich nyní posbírala Přísaha a Motoristé. Piráti stále sbírají hlasy mladších voličů ve skupinách do 30 a do 45 let.

SPD si drží příznivce ve středním a vyšším věku (45–60 a 61–75 let), příznivci komunistů, resp. koalice Stačilo! přibývají s věkem a nejvíce jsou – stejně jako u ANO – zastoupeni od 45 let výše. Ve věkové skupině do 30 let oslovují pouhé 1 % voličů, do 45 let pak jen 4 %.

Co se týče přízně stran rozložené mezi muže a ženy, je vcelku rovnoměrné, s výjimkou Přísahy a Motoristů, kde jsou voliči zdaleka nejvíce vychýleni směrem k mužům. Vychýlení (o dost mírnější) je také u Svobodných, SPD a Stačilo!, jimž své protestní hlasy častěji odevzdávají muži než ženy. U hnutí ANO jsou o trochu více zastoupeny ženy a u nich je také vidět hledání alternativy u jiných, nejčastěji menších stran.

Výzkum proběhl na platformě Výzkumník Seznam ve dnech 8. a 9. června 2024 a zúčastnilo se ho přesně 1500 respondentů. Respondenti nejsou vybráni jako náhodný reprezentativní vzorek, ale následně jsou výsledky průzkumu naváženy tak, aby jejich soubor jako celek odpovídal základním demografickým ukazatelům za Českou republiku (pohlaví, věk, bydliště). Zároveň jsou výsledky srovnávány a případně dovažovány na již zveřejněné reprezentativní průzkumy relevantních agentur na daná témata.