Rád cituje Havla. Od eurovoleb se může odrazit až do Elysejského paláce

/Od zvláštního zpravodaje ve Francii/

Evropské volby se Francii mohou mít kromě krajní pravice ještě jednoho vítěze - v průzkumech stále rostoucího Raphaëla Glucksmanna.

Lídr koalice socialistů a své vlastní strany Veřejné místo (Place publique) sice podle všeho skončí daleko za Národním sdružením vedeným Jordanem Bardellou, volby do Evropského parlamentu se pro něj ale mohou stát odrazovým můstkem k mnohem důležitější bitvě v roce 2027, kdy budou Francouzi rozhodovat o nástupci prezidenta Emmanuela Macrona.

„Může se skutečně stát vážným kandidátem, který oživí umírněnou levici ve Francii. Umírnění levicoví voliči volili Macrona v letech 2017 a 2022 a jsou zklamáni zejména reformami, které Macron provedl v oblasti důchodového systému a přistěhovalectví,“ řekl Seznam Zprávám Christian Lequesne, politolog z pařížské vysoké školy Sciences Po.

Glucksmannem vedená koalice Probudit Evropu by mohla ve volbách předstihnout i Macronovu stranu Renaissance, což by z politika, který je synem známého filozofa André Glucksmanna, udělalo jasného kandidáta levice na Elysejský palác.

O tom, že po dvou prohrách s Macronem se o něj znovu pokusí Marine Le Penová, pochybuje jen málokdo. I proto sledují lepenovci Glucksmannův vzestup s takovou nevolí.

44letý politik je v současné kampani možná nejčastějším terčem útoků svých oponentů - vedle očekávaných útoků ze strany krajní pravice a macronovců čelí také nelibosti krajně levicového hnutí Nepoddajná Francie Jeana-Luka Mélenchona i dalších levicových radikálů.

„Glucksmann mluví jazykem globalizovaných metropolí, nerozumí lidem, jejich aspiracím,“ kritizoval ho v nedělníku Journal du Dimanche vůdce Radikální levicové strany (a také kandidát v evropských volbách) Guillaume Lacroix.

Na Glucksmanna ale útočí i další kandidáti včetně lídryně macronovců Valérie Hayerové. Ta mu například vyčetla nedisciplinovanost při hlasování v Evropském parlamentu - Glucksmann je sice členem socialistické frakce, zdaleka ne vždy s ní ale hlasuje. I když socialisté loni odsouhlasili migrační pakt, Glucksmann pro něj ruku nezvedl s tím, že ho považuje za nelidský.

„Krajní pravice je na čtyřiceti procentech a vy místo ní napadáte mě,“ vzkázal Glucksmann přes média Hayerové. Do poslední televizní debaty pořádané konzervativním kanálem CNews nepřišel, protože tento kanál bojkotuje.

Podle politologa Christiana Lequesneho je volba Hayerové pro macronovce typická. „Je seriózní, proevropská, ale tak trochu technokratka. Abyste mohli čelit Bardellovu populismu, musíte být agresivní, jinak vás jeho rétorika převálcuje,“ myslí si.

Hayerová navíc nebyla pro Macrona první volbou, několik jiných politiků post lídra kandidátky do eurovoleb odmítlo.

Glucksmann jako jeden z mála politiků na levici používá výrazy, které zaznívají obvykle jen z pravé části politického spektra, jako jsou suverenita a protekcionismus.

„V bezpečnosti je Evropa závislá na USA. Pokud zvítězí Trump, jsme sami. V ekologickém přechodu závisíme na Číně - pokud zastaví své dovozy, budeme jako nazí, v energetice závisíme na Saúdské Arábii a Kataru. Evropa může zmizet, to je realita. Proto navrhuji ekologický protekcionismus,“ řekl týdeníku Paris Match.

V názoru na důležitost letošních evropských voleb se Glucksmann shoduje s premiérem Gabrielem Attalem, který je v diskuzi s Jordanem Bardellou označil za dosud nejdůležitější.

„Volby 9. června budou nejdůležitějšími evropskými volbami v historii. Opravdu. Návrat války do Evropy, urychlení klimatického kolapsu, vlna extrémní pravice, která zachvátila naše národy: nikdy jsme nebyli v tak nebezpečné situaci a nikdy nebylo hlasování důležité také v evropském měřítku,“ řekl Glucksmann v rozhovoru pro deník Ouest France.

Letos se europoslanec nechal poprvé vyfotit spolu s partnerkou, jíž je novinářka Léa Salamé, na filmovém festivalu v Cannes. Glucksmann při rozhovoru s novináři mluvil i o své vášni pro fotbal – ve Francii podporuje Paris Saint-Germain, jako „správný Evropan“ má ale své oblíbené kluby i v dalších státech.

Politolog Christian Lequesne upozorňuje na Glucksmannovy silné i slabé stránky. „Je velmi inspirován kulturou intelektuálního disentu ve střední Evropě, často cituje Václava Havla nebo Bronislawa Geremka. Je velmi evropský ve smyslu intelektuálů upnutých k liberální demokracii a lidským právům. To se pro vedení evropské kandidátní listiny velmi dobře hodí, protože Glucksmann umí o Evropě opravdu dobře mluvit,“ oceňuje.

Kromě citací Václava Havla spojuje Glucksmanna s Českem i rodinný původ - jeho babička, matka filozofa Andrého Glucksmanna, pocházela z Prahy. Rozhovor s politikem jsme přinesli krátce po ruské invazi na Ukrajinu.

Jako politikův hendikep Lequesne vidí to, že pro tradičního levicového voliče Glucksmann dostatečně neztělesňuje lidový mainstream a vyčítají mu elitářství. A to je věc, kterou Jordan Bardella nikdy neopomine.

„Glucksmann je tak trochu outsider, Bardella je daleko před ním,“ řekl Seznam Zprávám mladý pařížský byznysmen Cédric. I on si ale myslí, že by úspěch Glucksmannovi mohl výrazně pomoci v domácí politice. „O evropská témata se bohužel lidé moc nestarají, tady ve Francii je to vždy o domácí politice,“ dodal.