Eurovolby očima Polska: „Všichni zde sedí hluboko ve svých zákopech“

Poláci za poslední méně než rok už potřetí vyrazili k volebním urnám a únava z tohoto „maratonu“ je znát. I když v posledních eurovolbách před pěti lety země registrovala zhruba 50procentní účast, tentokrát bude podle Jakuba Medka, novináře česko-polského původu, ráda, když odvolit přijde více než 40 % obyvatel.

„Problém s polskou voličskou scénou je takový, že zde všichni sedí hluboko ve svých zákopech. Společenství je tu velmi polarizované a většina lidí, kteří se o politiku zajímají, má své velmi pevné představy, pro které fakta nemají moc velký význam,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy reportér soukromého rádia TOK FM.

Blíže také popisuje to, jaká je nyní v zemi politická situace, jaké jsou šance donedávna vládnoucí strany Právo a spravedlnosti (PiS) i to, jak velkým tématem je v současném Polsku ruská hrozba.

Jaká jsou v Polsku nejdůležitější témata eurovoleb?

Myslím, že podobně jako v Česku je dost podstatnou otázkou Green Deal a také trochu migrační pakt, přičemž rozhodná většina stran –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jak vládních, tak i opozičních –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Green Deal dost výrazně kritizuje.

Ta kritika je ale na různé úrovni: V případě vládních stran se hovoří o nějakých nutných změnách, zatímco v případě opozice jde o absolutní negaci.

Vzhledem k tomu, že Polsko je zevnější unijní stát, je v poslední době tématem také migrační krize, i když na hranicích probíhá v menším měřítku než třeba na Balkáně nebo ve Středozemním moři. Obzvláště v posledních dnech se tak do kampaně promítá i toto téma, které je také spojované s migračním paktem.

Zajímavé ale je, že z toho nevyplývají konkrétní návrhy. Je to spíše o tom, že problémem Evropské unie je migrace a něco se s tím musí dělat. Opozice, která donedávna vládla, tak hovoří o tom, že migrační pakt by se měl zrušit a že jsou v něm povinné kvóty. Pro českého čtenáře by se tento přístup dal připodobnit k SPD.

Na vládní straně, kde je většina stran koalice součástí EPP (Evropské lidové strany, pozn. red.), tedy dominující frakce v Evropském parlamentu, se však mluví o tom, že migrační pakt je i přes svoje nedostatky pro takové země, jako je Polsko nebo Česko, víceméně dobrý a že nám, kteří máme hodně uprchlíků z Ukrajiny, dává možnost neúčastnit se povinných kvót nebo povinných finančních náhrad.

Zmínil jste polskou opozici, kde je nově i strana Právo a spravedlnost. Jak vnímáte její vyhlídky ve volbách do Evropského parlamentu?

Myslím, že výsledky budou velmi podobné jako v loňských parlamentních volbách a v komunálních volbách v dubnu. To znamená, že výsledky PiS a vládní Občanské koalice budou víceméně srovnatelné s minimální převahou Práva a spravedlnosti. Nezdá se, že by měli šance na nějaké velmi výrazné vítězství.

Poslední dvoje volby pro ně byly trochu Pyrrhovým vítězstvím. V procentech možná získali nejvíc hlasů, nebyli ale schopni vládnout. Stejně je to i s komunálními volbami, kde sice teoreticky vyhráli, ale v praxi ovládají jen málo samosprávných krajských sněmů.

Čekáte od voleb nějaká překvapení?

Popravdě řečeno ne. Nečekám od nich absolutně žádná překvapení. Myslím, že výsledky se budou pohybovat víceméně právě v těch rámcích, v jakých se pohybovaly u předcházejících dvou voleb. Nevidím prostor pro to, aby to vypadalo jinak. Během posledních několika měsíců se neodehrálo nic, co by zásadním způsobem mohlo tyto výsledky změnit.

A pokud jde o volební účast?

Poláci volí 53 europoslanců a rozdíl mezi Českem a Polskem je takový, že stát není jedním volebním okruhem, nýbrž je rozdělený do několika částí, které mají vlastní kandidátky. Pro běžného voliče jsou tak volební zákony velmi těžko srozumitelné, což způsobuje nižší volební účast než u jiných voleb.

I tak je ale asi dvakrát vyšší než u vás. Při posledních volbách se účast pohybovala kolem 50 %.

Nyní ale nepředpokládám, že by měla být nějak rekordně vyšší. Jsou to již třetí volby během pár měsíců a lidé jsou dost unavení. Když to spojíme s tím, že to nikdy nebyly volby, které by zdejší voliče nějak moc rozvášňovaly, tak si myslím, že budeme rádi, když účast bude nad 40 %.

Nedávno se objevily zprávy, že se ruské tajné služby pravděpodobně podílely na požáru ve Varšavě. Jak moc vlastně nyní v Polsku –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ i v souvislosti s volbami –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ toto téma rezonuje?

Myslím, že je to věc, která tu rezonuje velmi silně a kterou se obzvlášť Občanská koalice pokoušela používat proti PiS ještě před několika týdny. Je ironické, že dělala přesně to, co dříve dělal PiS, když byl ve vládě, tj. vedla velmi agresivní kampaň spojující PiS s ruskými zájmy.

Téma obecného ruského ohrožení a téma hybridní války, kterou proti EU a Polsku vede Rusko, je ale v kampani velmi silným motivem. U vládních subjektů je narativ spíš takový, že se jako EU potřebujeme semknout a že Polsko jakožto země, která vždy upozorňovala na nebezpečí spojené s Ruskem, se musí i nadále starat o to, aby její hlas byl slyšet.

Jak vůbec voliči vnímají dosavadní počiny nové vlády, v jejímž čele stojí Občanská koalice?

To je velmi dobrá, ale i velmi složitá otázka. Mám dojem, že dost velká část voličů je silně zklamaná s vývojem situace. Je totiž pravdou, že nové vládě se zatím nepodařila žádná velká rozhodnutí, která obzvlášť pro liberální voliče mají zásadní význam; čili třeba téma reprodukčních práv nebo zákon o registrovaném partnerství.

Nedaří se to zatím nejen kvůli tomu, že prezidentem je stále Andrzej Duda, politik spojovaný s PiS, ale také kvůli rozkolům uvnitř vládní koalice. Sporem jsou třeba státní příplatky do bytových půjček, které podle části koaličních stran a části expertů způsobí, že se velmi vysoké ceny bytů, což je v Polsku podobný problém jako v Česku, ještě zvednou.

Právě tyto spory způsobují, že se jisté věci, které strany před volbami slibovaly, zatím nepodařilo realizovat a pro část voličů je to silně deprimující. Zároveň jsou to ale takoví voliči, pro které je z velké části vyhlídka na návrat k vládě PiS tak silně mobilizačním faktorem, že jsou zatím stále schopni podporovat vládní strany i přesto, že svoje sliby nesplnily.

Žádné velké změny nepřišly, EU ale upustila od své kritiky právního státu v Polsku. Necítí voliči PiS nespravedlnost, že stačila pouhá změna vlády a žádné hmatatelné výsledky?

Problém s polskou voličskou scénou je takový, že zde všichni sedí hluboko ve svých zákopech. Společenství je tu velmi polarizované a většina lidí, kteří se o politiku zajímají, má své velmi pevné představy, pro které fakta nemají moc velký význam.

Pro voliče PiS je tak tento přístup samozřejmě zklamáním. Nicméně je pro ně také potvrzení toho, o čem byli již předtím silně přesvědčení, tedy že Evropská komise byla vůči PiS nespravedlivá a otevřeně podporovala opozici.

Pro dnešní vládní stranu a jejich voliče je to mezitím obráceně. Vysvětlují si to tak, že za bývalé vlády byla situace s právním státem opravdu zlá a nyní vládnou strany, které jsou důvěryhodné. I když tak z objektivních důvodů zatím nebyly schopny splnit milníky vyjednané s Evropskou komisí, ona má jistotu, že jakmile budou mít možnost, změní se to.

V Česku vnímáme, jak dobře Polsko využívá eurofondy třeba na stavbu dálnic. Vnímají to i sami Poláci?

Ano. Rozhodná většina voličů v Polsku jsou stoupenci EU, a to nezávisle na tom, čí voliči to jsou –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ možná jen s výjimkou Konfederace (krajně pravicová strana, pozn. red.), tedy strany, která je –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ velmi zjednodušeně řečeno –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jako česká SPD. Vidí, jak EU reálně a hmatatelně změnila jejich životy a to, jak jejich země vypadá.

Pravdou totiž je, že díky evropským fondům a jejich velmi aktivnímu využití se Polsko během posledních 20 let velmi výrazně změnilo k lepšímu. Je těžké to popírat, takže například ani u PiS není v poslední době nějaká kritika hlavním narativem. Občas se ale objevují třeba tvrzení, že z každého eura, které nám EU dala, se více než polovina vrátila na Západ, hlavně do Německa.

Je to ovšem narativ, který pro voliče není nějak zvlášť přesvědčivý, protože když volič jede –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ve srovnání s Českem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ velmi dobrou sítí dálnic a vidí tu fungující infrastrukturu, je mu vlastně úplně jedno, jestli peníze, které na to Polsko dostalo, z větší části zůstaly tady nebo se vrátily do onoho Německa.

Závěrem bych se vás ještě ráda zeptala na to, jaké předpovídáte vztahy Polska a EU do budoucích let?

Rozhodně bude záviset na složení Evropského parlamentu, ale především i na složení Evropské komise. Jestli vše půjde takovým směrem, jak by si přáli konzervativci, tedy že Evropský parlament a Evropská komise budou mnohem konzervativnější a že frakce jako ECR nebo ID posílí, myslím, že dnešní polská vláda se s nimi stejně domluví.

I přes to, jak je vnímaná v zahraničí, je stále dost silně konzervativní a Donald Tusk je politikem, který je silně přizpůsobivý. Pokud by tedy EU po volbách byla mnohem konzervativnější, myslím, že budou schopni si tam vypracovat dobrou pozici.

Dnes se třeba zdá nepravděpodobné, že se polská vláda bude schopná domluvit s (italskou premiérkou) Giorgií Meloniovou. Nicméně když je člověk poslouchá, myslím, že zas až tak velký problém v tom nebude.