Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jihlavská zastupitelka a ekonomka Jana Nagyová byla ve volbách do Evropského parlamentu, stejně jako hnutí ANO, úspěšná. Europoslanecký mandát získá na prvním plenárním zasedání nového volebního období, které bude probíhat od 16. do 19. července ve Štrasburku.
Od té doby bude Nagyová disponovat i imunitou, která se jí možná bude hodit.
Se stíháním by musel souhlasit europarlament
Nově zvolená europoslankyně je totiž už několik let jednou z hlavních postav kauzy Čapí hnízdo, ve které figuruje s Andrejem Babišem. Právě Nagyová měla být osobou, která podala žádost o 50milionovou dotaci určenou pro malé a střední podniky, která byla nakonec schválená. Aféra kolem Čapího hnízda nicméně není dodnes uzavřená.
„Vše bylo konzultováno. Dotační úřad o všem věděl. Věděl o Agrofertu. Věděl, že dříve byla firma součástí Agrofertu. Nevidím možnost, jak by mohlo dojít k trestné činnosti,“ řekla v únoru během soudního líčení Nagyová.
Na aktuální dotazy Seznam Zpráv nereagovala.
Každopádně: Městský soud v Praze v únoru už podruhé nepravomocně zprostil Babiše a Nagyovou obžaloby. „Mám z dnešního rozsudku opravdovou radost,“ reagovala tehdy zastupitelka Jihlavy. Státní zástupce Jaroslav Šaroch ale podal proti rozsudku odvolání. Případem se proto zabývá vrchní soud.
„S ohledem na výsledky voleb do Evropského parlamentu budeme nyní zvažovat další postup,“ sdělila mluvčí pražského vrchního soudu Pavlína Vážanová.
V případě, že by odvolací vrchní soud zrušil rozhodnutí toho městského v době, kdy by Nagyová už měla imunitu, nemohla by být stíhána. Tedy alespoň do té doby, než by ji Evropský parlament k trestnímu stíhání vydal.
„Pokud by chtěl státní zástupce ve stíhání pokračovat, musí požádat Evropský parlament o souhlas s trestním stíháním stejně, jako je tomu u naší Poslanecké sněmovny nebo Senátu, s čímž už máme v Česku zkušenosti,“ popisuje Ivo Šlosarčík, právník zabývající se právem Evropské unie.
Žádostí se nejdříve zabývá Výbor pro právní záležitosti, který na neveřejném jednání přijme doporučení ohledně zamítnutí, či přijetí žádosti o vydání k trestnímu stíhání. „To je samozřejmě nezávazné. O vydání následně rozhodují europoslanci, a aby k němu došlo, musí ho schválit plénum, respektive prostá – nadpoloviční – většina,“ vysvětluje.
Mandát Nagyové by během trestního stíhání, podobně jako v případě českých poslanců či senátorů, nezanikl. „Pokud by české úřady požadovaly vydání nově zvolené europoslankyně, myslím si, že by se Evropský parlament na zadní nohy nestavěl,“ dodává.
„Je to slušná paní“
Zatímco ve veřejném prostoru se po zveřejnění výsledků voleb objevily spekulace, že Nagyová kandidovala, aby získala imunitu, poslanci z hnutí ANO s těmito domněnkami nesouhlasí. Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) Nagyovou, jakožto kandidátku, doporučila a vybrala krajská organizace, následně ji schválily struktury hnutí.
„Věřím v náš soudní systém, navíc mám pocit, že byla dvakrát osvobozena, i když nepravomocně. Prošla demokratickými volbami, dokonce se posunula na vyšší místo díky preferenčním hlasům, což znamená, že má i důvěru lidí, kteří ji znají a že je vše v souladu se zákonem,“ okomentovala pro Seznam Zprávy Schillerová.
Stejně situaci vidí i poslanec Radek Vondráček. Zvolení Nagyové podle něj hnutí ANO nijak neuškodí. „Stejně jako pan Babiš prošel třemi volbami a všichni věděli o kauze Čapí hnízdo, tak i u paní Nagyové o té kauze všichni věděli a vědí. Neznám ji tak dobře jako zbylých šest kandidátů, ale myslím si, že je odbornice a slušná paní,“ sdělil Vondráček.
Dodal, že Nagyovou vnímá spíše jako oběť celého procesu. „Vyřizovala dotaci, dělala svou práci. Že ji stíhají, je pro mě nepochopitelné.“
Koho Evropský parlament vydal k trestnímu stíhání?
- V únoru minulého roku Evropský parlament zbavil imunity Belgičana Marka Tarabellu a Itala Andreu Cozzolina. Důvodem byla korupční aféra přezdívaná Katargate, o vydání poslanců zažádaly belgické úřady. V souvislosti s tím skončila ve vazbě i někdejší místopředsedkyně Evropského parlamentu Eva Kalaisová a bývalý europoslanec Pier Antonio Panzeri.
- Stejně tak europarlament v březnu 2021 zbavil imunity i bývalého katalánského premiéra Carlese Puidgemonta a jeho kolegy Antoniho Comína a Claru Ponsatíovou. Španělské úřady je tenkrát chtěly poslat před soud kvůli referendu, které měla katalánská vláda vypsat v rozporu se španělskou ústavou.
