Singer: Euro přežívá proto, že nikdo nechce nést náklady rozpadu

V roce 2006 přemýšlela Česká národní banka, co udělá s rychle se ničícími papírovými padesátikorunami. Nakonec rozhodla nové bankovky nevydávat - prý už brzy přijmeme euro a šlo by o zbytečné náklady. Dočkáme se eura vůbec někdy?

Hostem Ptám se já byl ředitel institucionálních vztahů a hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding Miroslav Singer, který byl v letech 2005-2016 členem bankovní rady České národní banky (ČNB), z toho šest let jejím guvernérem.

Mezi často skloňovanými tématy před letošními evropskými volbami se objevilo i přijetí eura. Téma, které se v Česku vrací jako bumerang posledních dvacet let. Debatu tentokrát oživil prezident Petr Pavel, když v novoročním projevu prohlásil, že je načase učinit kroky, které k přijetí společné evropské měny povedou. A vrátil se k tomu dokonce vícekrát, naposledy koncem května na konferenci ReVize Česka.

„Ten krok bychom měli učinit vědomě, jiná budoucnost se nám stejně nejspíš nerýsuje,“ uvedl prezident. Veškeré argumenty odborníků ohledně přijetí eura se podle něj navzájem negují, protože je stejný počet dobrých argumentů jako těch špatných. A musíme brát jako fakt, že naše prosperita je svázána s eurem. Bývalý guvernér ČNB a ekonom Miroslav Singer, který dlouhodobě není zastáncem společné měny, nesouhlasí: „Exportování do eurozóny nám jde naprosto v pohodě i bez eura. Jsme premianti zahraničního obchodu v EU.“

Budoucnost eura v Česku je stále nejistá i vzhledem k postoji vládní pětikoalice. I když jsme se zavázali přijmout euro ve smlouvě o přistoupení k EU, žádný konkrétní termín pro takový krok stanovený není. Většina současných vládních stran zavedení eura podporuje, nejsilnější ODS ale trvá na tom, že tento krok stále reálný není. Nesplňujeme totiž takzvaná maastrichtská kritéria. K tématu se kabinet chce vrátit zase až příští rok.

Je dobře, nebo špatně, že euro doteď nemáme? Kde bychom byli, kdybychom ho měli? A máme ho jednou mít?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Dvacet let poté, co jsme si mysleli, že míříme nevyhnutelně k přijetí eura, ho pořád nemáme. Připouštěl jste si tehdy, když jste v roce 2005 byl jmenován členem bankovní rady ČNB, že to, k čemu nevyhnutelně směřujeme, se v příštích 20 letech nestane? - To nevyhnutelné směřování jsem neviděl tak nevyhnutelně. Ale když jsem přišel do banky, tak jsem byl pověřen mimo jiné zpracováním technického plánu přístupu do eura. Kde jsou věci, co se musí kdy schválit a jak se budou rozvážet náklaďáky s ozbrojeným doprovodem, euromince a tak. Takže v technickém slova smyslu, což je trošku legrační vzhledem k tomu, jaký názor na euro mám, jsem byl panem euro tehdejší doby.

3:00 Tehdy byl plán, že by to směřovalo k roku 2009 nebo 2010. A to bylo relativně dost daleko. Pak se odpískalo první možné datum vstupu. A pak přišla lehmanská krize (15. září 2008 padla americká banka Lehman Brothers, čtvrtá největší investiční banka v USA, což odstartovalo globální finanční krizi, pozn. red.) a bylo naprosto evidentní, že všechno bude jinak, budeme mít jiné starosti.

5:00 Nicméně v roce 2005 to bylo krátce od referenda o vstupu do EU, kdy byl součástí přístupových smluv i závazek, že přijmeme euro. Ani z tohoto pohledu jste to tehdy nebrali jako hotovou věc? - Euro jsme vždycky vnímali jako politické rozhodnutí. Jestli jsme připravovávali plány a strategie, tak byly principiálně o tom, co se musí stát, aby se to nezvrhlo v to, že někdo schválí něco, co neví, co znamená. Ale druhá, zásadnější věc byla, že v té době nebyly ty smlouvy vnímané jinak než jako závazek vstoupit do eura někdy v budoucnu.

7:00 Za mě nikdo, ani z politiků, neměl žádnou poptávku po vstupování do eurozóny v nějakém čase, který by ovlivňoval můj mandát. - To je pravda, možná Bohuslav Sobotka přišel s nějakým termínem, ale ten byl za horizontem vašeho mandátu. - Jestli Bohuslav Sobotka přišel s nějakým termínem, tak si to nepamatuju. Nepamatuju si žádnou seriózní poptávku po debatě o tom, že bychom měli vstupovat.

9:30 Jak se vlastně společná evropská měna osvědčila? - Evropa není optimální měnovou zónou na jednu měnu. A na to, aby to překonala, by musela být federací se silným federálním rozpočtem a ochotou obyvatelstva akceptovat přerozdělování. Nestane-li se tak, tak ta měna bude suboptimální, to znamená, že blok, který ji bude mít, bude nést náklady toho, že nemá optimální měnu. Ministři financí eurozóny zasedají už o den dřív a řeší problémy, jak udržet eurozónu principiálně. A to je den práce, i ten ministr má těch dní v týdnu sedm. Jak by řekl Amík: Jste schopen udržet tu plechovku na silnici a kopat ji furt dopředu. Ale v zásadě vám to bere energii a čas, které jste mohli strávit něčím jiným.

11:00 Euro přežívá proto, že nikdo nechce nést náklady jeho rozpadu. Eurozóna zcela evidentně ztrácí význam ve světové ekonomice, což by se dalo zdůvodňovat tím, že přišla Čína. Kdyby se tohle Spojeným státům také nestalo. Spojené státy v zásadě neztrácejí význam a rozměr ve světové ekonomice, zatímco eurozóna ano.

13:00 Velcí fandové eura říkali: Teď to uvidíte, protože Slováci vstoupí do eurozóny, oni teď pojedou rychleji, poteče k nim víc těch investic. Ale náš náskok vůči Slovensku v životní úrovni - měřený v běžném produktu, v evropské měně nebo v dolarech, to je jedno, protože to je jenom o přepočítacím kurzu - se za tu dobu, co je Slovensko v eurozóně, zvětšil o polovinu.

13:30 Slovinsko tam vstupovalo zhruba ve stejnou dobu, to bylo bohatší než my a jeho náskok vůči nám se zmenšil o třetinu. Čili z mého hlediska tohle přesně ta ekonomická teorie předvídala.

16:00 Ale navzdory tomu české firmy stále hlasitěji v poslední době volají po tom, ať přijmeme euro. Co je tohle za signál? - Skoro každá firma, která něco vyváží, musí mimo jiné kus svého účetnictví mít v eurech, zcela logicky. Co se týče toho volání, to je klasický ekonomický problém. Mají pocit, že by to něco ušetřilo, a neuvědomují si to, co jim přinesla měnová politika.

19:00 Vy jste přesvědčen, kdybych to zjednodušila, že teď jsme na tom lépe, než kdybychom přijali euro? - Ano. Ten argument, proč „vstoupit do eura“, když eurozóna vznikala, nespočívá v tom, že firmy ušetří nějaké kurzové zajištění. Ten byl v tom, že se zvětší zahraniční obchod - my jsme premianty zahraničního obchodu, nám se zvětšil víc než zase oběma zmíněným zemím (Slovensko, Slovinsko) - ale ten se zvětší, protože ceny budou srovnatelné. Protože myšlenka eurozóny a jednotné měny byla, že srovnatelné ceny přinesou větší konkurenci.

20:00 Ale to mělo být pro firmy, protože v době, kdy vznikla společná měna a vy jste chtěla zjistit, jestli si nemáte něco nechat dodávat z Německa, tak jste šla k počítači, napsala jste v Text602 nebo nějakém obdobném Word Perfectu dopis, vytiskla jste ho a dala do faxu, za dva dny z faxu přišla odpověď, nějaký ceník. - Jinými slovy, pro tuhle službu už euro nepotřebujeme. - Zásadní přínos společné měny je strašně snížený tím, že jakoukoliv cenu, která mě zajímá, získám se svým mobilním telefonem za dvě minuty. Eurozóna přinesla mnohem míň, než se čekalo.

25:00 Jako argument pro zavedení eura velmi často padá bezpečnostní otázka. Pokud budeme členy eurozóny, tak je to vyšší bezpečnostní garance, protože integrace v rámci zemí eurozóny je hlubší. Vy tento argument zpochybňujete, dokonce říkáte, že je nesmyslný, pokud to zjednoduším. - To nezjednodušujete, to je prostě nesmysl. O čem se v bezpečnosti bavíme? Bavíme se o Rusku. V tom případě se ale bavíme principiálně o schopnosti obrany. A na evropském kontinentě jsou mimo ruské a ukrajinské armády jenom čtyři armády, které mají nějakou schopnost někomu pomoct. Armáda Velké Británie, Turecka, což nejsou země eurozóny, a armáda Polska a Francie. Postoj Francie k ruské agresi se strašlivě vyvíjí. A to mají stále stejného prezidenta. Ale budou volby, bude nový silný prezident… To, co si od bezpečnostní záruky slibujeme, pak nemá s eurozónou nic společného. Naší bezpečnostní zárukou je NATO.

26:00 Estonsko má mnohem nižší dluh, je bezpečně integrované v eurozóně. Ale (… ) že by se Putin zastavil a řekl, tam nepůjdu, protože tam je euro?

27:00 Jaké byste vlastně viděl pozitivum na zavedení eura v Česku? - Zásadní přínos by byl, že by na chvíli ztichli jeho proponenti a netrápili by veřejnou debatu tímhle tématem.

28:00 Podle prezidenta Petra Pavla „se veškeré odborné argumenty nakonec vzájemně vyruší. Není to ekonomické rozhodnutí, ale politické, podstatný charakter naší ekonomiky, který exportuje do eurozóny, pokud nechceme tuto realitu změnit, musíme brát jako fakt, že naše prosperita je svázána s eurem. Je proto lepší sedět u stolu, kde se eurozóna tvoří a kde se rozhoduje. Nemá smysl zůstat za dveřmi a čekat, co se stane.“ - Exportování do eurozóny nám jde naprosto v pohodě i bez eura. My jsme fakt premianti zahraničního obchodu v EU. (…) K tomu argumentu, abychom mohli sedět u tohoto stolu, je zásadní otázka, jestli ministr financí tráví jeden den debatou o neustálém řešení, co teda uděláme s tou eurozónou? Nebo jestli je zodpovědný za to, že řeší problémy své země a má to čas. Já budu radši nesedět u toho stolu v eurozóně. Já nevidím důvod, proč bych tam seděl.

30:00 A jak byste mi poctivě pojmenoval ty skutečně velké nevýhody, které by to mělo? - Přesně v tuhle chvíli je velmi pravděpodobné, že my budeme subjektem docela dramatického šoku vůči českému průmyslu, to je první věc. A ztrácíme měnovou politiku, která může pomoct tím, že bude uvolněnější. - Jinými slovy, čekáte problémy českého průmyslu? - Umím si je velmi dobře představit.

32:00 Jakou vidíte budoucnost eura? - Máme před sebou supervolební rok, a tak uvidíme, snad to vydrží. - Takže si nejste jistý, jestli euro přežije? - Já si nejsem jistý, jak bude vypadat budoucnost Evropy.