O budoucnosti Síkely rozhodne až von der Leyenová

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jednání o portfoliích eurokomisařů provázejí spekulace o tom, jakou oblast bude mít pod palcem český reprezentant v Evropské komisi a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Německý list Die Welt minulý týden napsal, že by Síkela mohl dostat na starost oblast energetiky. Jako vhodného kandidáta na tento post jej vidí i vlivný bruselský server Politico. Na přetřes ale nyní přišlo i portfolio obchodu.

Do neustále se měnící debaty informaci přinesl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

„Musím korigovat jednoznačnost toho vyznění. Říkal jsem i v OVM (Otázky Václava Moravce –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pozn. red.) několikrát, že nic není hotovo a musíme počkat, až budou komisaři sedět ve svých kancelářích a číst dopis od předsedkyně Evropské komise s úkoly pro příští období,“ napsal Seznam Zprávám. Bližší informace sdělovat nechce.

Rozdělení portfolií má v kompetenci staronová předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, která své finální rozhodnutí oznámí tuto středu. „Nikdo jí (Ursule von der Leyenové) do hlavy nevidí, příliš se neradí s členskými státy. Pokud to ale pan ministr říká, tak bych mu věřil. Neznamená to ale, že si to nemůže von der Leyenová na poslední chvíli rozmyslet,“ usuzuje Viktor Daněk z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, který v minulosti rovněž působil jako zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu.

Finální rozdělení postů v Komisi tedy do středy zůstane v rovině spekulací. Ambice jednotlivých států jsou ale poměrně známé a Česká republika není výjimkou. Od českých politických špiček, včetně premiéra Petra Fialy (ODS), dlouhodobě zaznívá jedno – chceme silné ekonomické portfolio. A to by příslib oblasti obchodu splňoval.

Stejný názor má i europoslanec Alexandr Vondra (ODS). „Myslím, že je to dobré portfolio. Já chtěl hospodářskou soutěž, ale toto je také dobré a určitě bych ho uvítal,“ řekl Seznam Zprávám.

Fiala se ke spekulacím vyjadřovat nechtěl.

Že by bylo obchodní portfolio velikým úspěchem, si myslí i ministr Dvořák. „Rozhodně by to bylo možno hodnotit jako velmi úspěšný výsledek vyjednávání a výraz silné pozice, kterou dnes Česko i Jozef Síkela v EU mají,“ míní. Dodává, že má Jozef Síkela plnou důvěru strany. „Věříme, že to zvládne. Kdybychom nebyli přesvědčeni, že naši nominanti nejsou schopni uspět v ‚grilování‘, nemohli bychom je nominovat,“ dodává.

Právě „grilování“ je při jmenování europoslanců zásadní. Jedná se o proces schvalování navržených kandidátů v Evropském parlamentu. Ten ale rozhodně není žádnou formalitou a není neobvyklé, že během něj někteří pohoří. Této možnosti je vystaven i ministr Síkela.

Analytik Daněk upozorňuje, že během procesu se hledí na nedostatky kandidátů, které mohou europoslanci hledat například v jazykových schopnostech, anebo nevyjasněných majetkových poměrech či lobbistických zájmech.

Na záležitosti spojené s financemi si Evropská unie dává obzvláště veliký pozor, zejména od takzvané „Katarské“ aféry z roku 2022, která se týkala praní špinavých peněz v souvislosti s lobbingem ve prospěch Kataru v Evropském parlamentu. O zpřísnění opatření se následně zasloužila stále úřadující předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová.

Síkela, který dlouhodobě působil v bankovním sektoru, například v rakouské bance Erste Bank, by tak mohl dostat i pár otázek jdoucích tímto směrem.

To potvrzuje i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar, který se věnuje i tématu ekonomické diplomacie. „Je možné, že někteří členové Evropského parlamentu, čekal bych to spíše od levicově zaměřených, budou mít problém s jeho dřívějším působením v byznysu. Asi se to objevit může,“ míní. Dodává ovšem, že právě Síkelovy předpolitické zkušenosti on naopak považuje za výhodu.

Podobně se na věc dívá i analytik Daněk. „Při grilování se hledí na profesní slabiny kandidátů, například jazykové nedostatky, nevyjasněné majetkové poměry nebo střet zájmů. Z dostupných informací nevíme, že by Jozef Síkela něco takového měl. Do Unie přišlo ze soukromého sektoru více kandidátů. Pokud by to vyloženě nebyl jasný střet zájmů, například, že by měl přijít do oblasti regulace bankovního sektoru a měl někde nějaké firemní podíly, tak by to problém být mohl, jinak ale nejspíše ne,“ myslí si.

Projít „grilováním“ je jedna věc, druhá je pak samotný výkon práce, a portfolio obchodu je podle Daňka ve světle turbulentního mezinárodního dění velikou výzvou. Evropská unie má například problémy s uzavíráním obchodních smluv se státy mimo EU.

Třeba dohoda o hospodářské spolupráci se skupinou latinskoamerických států Mercosur už „na stole“ leží dvacet let. Do budoucna si navíc budou muset unijní lídři klást otázky, jak naložit s obchodními vztahy s Čínou nebo USA.

Podle ekonoma Špicara je právě odbourávání překážek volného obchodu pro Evropu, jakožto exportní ekonomiku, klíčové.„Evropa potřebuje, aby tyhle dohody byly dotažené, a aby měla Evropská unie přístup na ty takzvaně třetí, zahraniční trhy, protože to potřebují evropští exportéři,“ vysvětluje.

Samotné portfolio obchodu proto považuje za zásadní. „Patří k silným ekonomickým portfoliím. Vytvářet co nejlepší exportní podmínky je hlavní náplní tohoto komisariátu,“ pokračuje. Podotýká, že eurokomisaře pro obchod budou čekat nelehké úkoly. Naráží tím kupříkladu na možnou „obchodní válku s Čínou“, anebo budoucí vztah Unie s novou hlavou Spojených států.

I podle něj má Síkela nakročeno k tomu ve funkci obstát. „Vzhledem ke své předpolitické kariéře v soukromém byznysu by byl pro toto portfolio vhodný kandidát. Myslím, že ukázal, že se dokáže v těch věcech zorientovat poměrně rychle,“ říká. Odkazuje na Síkelovo působení během českého předsednictví Radě EU.

Europoslanecké „grilování“ podle něj pro Síkelu nebude zásadní problém.

Vhodné předpoklady má podle něj ministr ale i ke správě energetické oblasti –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ portfoliu, které je podle něj ve srovnání s obchodem neméně důležité. „Já považuju energetiku za naprosto klíčové téma pro evropskou ekonomiku. Je to jedno z vůbec nejdůležitějších portfolií, protože Evropa tady musí odvést obrovský kus práce,“ uzavírá.

Podobně jako portfolio zůstává utajen i tým, který si kolem sebe Síkela poskládá. Ostatně ani on sám spekulace dlouhodobě nekomentuje. „Dokud nebude oficiálně zveřejněno složení budoucí Evropské komise, nebudu se k průběžným spekulacím vyjadřovat,“ reagoval opět na dotazy Seznam Zpráv ministr.

Každý eurokomisař či eurokomisařka si kolem sebe staví zpravidla šestičlenný tým. Jeho složení ale podléhá určitým pravidlům vyplývajícím ze stanov Evropské unie. A to ve dvou ohledech – národnosti a pohlaví. Každý tým musí být složen z lidí nejméně tří odlišných národností, genderově musí být plně vyrovnaný.

Předpisy si kladou za cíl zaručit co největší diverzitu. Podle analytika Daňka by ale mělo být takové smýšlení přirozené i bez stanov. Je třeba upozornit, že komisaři nezastupují svůj stát, ale Unii jako celek v určité oblasti a diverzita je proto nevyhnutelná.

To podle Daňka platí i v případě Síkely. „Je rozumné, aby měl tým diverzifikovaný, je to vyšší hra. Kdyby si tam vzal jen svůj tým, bude mu chybět myšlenkový vklad jiných zemí,“ upozorňuje.

S přispěním Sofie Krýžové.