Článek
Kdyby o dalším směřování Evropské unie rozhodovali Češi, výsledek by vycházel jasně. Do nového europarlamentu jdou hlavně strany, které slibovaly zastavit Green Deal, nebo ho aspoň výrazně předělat.
Skóre při rozdělování českých křesel vychází 12:9 v jejich prospěch, respektive 15:6, pokud se do tábora kriticky naladěných europoslanců započtou i tři úspěšní delegáti ODS.
Výsledky za celou Evropu však vypadají jinak. Hlavní partajní bloky v europarlamentu zůstávají víceméně na svém, a to i přes nárůst protestních stran v Německu, Francii a v dalších zemích. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová coby tvář Zelené dohody má slušnou šanci svou pozici obhájit, takže pro příštích pět let lze čekat spíš jen drobné ústupky než větší změnu kurzu.
Podle zdejších ekonomů, oslovených redakcí SZ Byznys v rámci ankety ohledně dopadů eurovoleb, by se Česko mohlo dočkat pozdějšího konce aut se spalovacími motory nebo měkčího nastavení klimatických cílů pro rok 2040, o kterých se před volbami teprve začalo debatovat a nikdo se k ničemu nezavázal. Ubrat plyn, tak aby Green Deal tolik nezatěžoval ekonomiku, požadují i vlivné středové strany, jako je vítězná CDU v Německu.
Složení nového europarlamentu naznačuje, že Evropa může ekonomicky směřovat k většímu protekcionismu vůči třetím zemím, k nezájmu o další integraci uvnitř Unie a vzhledem k úspěchu krajní pravice ve Francii, Německu či Rakousku také k tlakům na menší podporu Ukrajiny. Určujícím faktorem ve všech těchto oblastech budou výsledky nově vyhlášených předčasných voleb ve Francii.
Výsledky v Česku potvrzují nezájem veřejnosti o euro. Jeho přijetí, či nepřijetí sice není věcí europoslanců, ale z těch, kdo ve volbách uspěli, se eura zastávala jen čtvrtina. Větší úspěch měli ti, kdo se k euru stavěli skepticky, což v kombinaci s výzkumy veřejného mínění může být pro budoucí vlády signál, že vnucovat veřejnosti přechod z koruny na unijní měnu se politicky nevyplácí.
Petr Dufek
ekonom banky Creditas
V Česku Green Deal volby nejspíš rozhodl, škoda jen, že se tu toto téma neřešilo už v době, kdy se o něm jednalo. Korekce Green Dealu je možná, protože po střetu s realitou o ní začala uvažovat už současná Evropská komise. A to je podstatné, protože jinak se složení Evropského parlamentu nijak dramaticky nezměnilo.
Helena Horská
ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády
Nové volby posunuly Evropu o další krůček doprava. V poslaneckých lavicích budou častěji a hlasitěji znít i euroskeptické názory. Green Deal bude asi první na stole – noví členové parlamentu budou usilovat o jeho revizi, tedy úpravu termínů pro dosahování zelených cílů nebo měkčí nastavení bodů, ve kterých se bude posuzovat pokrok a cíl.
Myšlenka další hlubší integrace, sdílení či snad odevzdávání pravomocí do Bruselu bude ještě méně populární. EU směřuje k uskupení suverénních států, které budou ochotné spolupracovat jen, když jim to bude vyhovovat. Pragmatický přístup zvítězí.
Pavel Sobíšek
ekonom UniCredit, předseda státního Výboru pro rozpočtové prognózy
Green Deal přežije. Nejen proto, že by jinak Evropa ztratila hlavní kotvu své dlouhodobé politiky, kterou nelze v krátké době nahradit, ale i proto, že změny ve složení Evropského parlamentu nejsou úplně zásadní. Strany středu mají nadále navrch.
Pro následující roky přesto předpokládám jednání ke změkčení mezicílů uhlíkové neutrality, které ještě nebyly pro státy závazné. Zejména snížení emisí do roku 2040, kde bude zajímavé sledovat, zda dojde ke změkčení proti původním návrhům, nebo cíl úplně spadne pod stůl. Další oblastí pro pravděpodobnou změnu je zákaz výroby aut se spalovacími motory, kde si rovněž dokážu představit posun v čase nebo úplné zrušení ambicí. K ekologizaci dopravy lze totiž dojít i jiným způsobem, přes zdražení pohonných hmot.
Tomáš Dvořák
profesor Oxford Economics
Z klimatické politiky se stalo hlavní bojiště. Liberální a progresivní strany, které Green Deal prosazují nejvíce, utrpěly největší ztráty a protestní strany naopak posílily. Zkušenost však ukazuje, že mají obvykle problém se na něčem domluvit. Nejdůležitější zprávou tak je to, že se hlavní středové frakce ubránily, zachovaly si většinu a mohou pokračovat dál se stejnou politikou. V Česku to může vést k nárůstu frustrace – veřejnost se opakovaně proti něčemu vyjádří a nemá to žádný dopad.
Je ale možné, že jsou protestní hlasy v Česku živené všeobecně špatnou ekonomickou situací a že tento efekt bude ustupovat, pokud se ekonomika zlepší. V EU bych vedle Green Dealu teď očekával větší tlak na větší protekcionismus, což je směr, který nabírá celá globální ekonomika.
Pro fungování Unie jsou hlavním rizikem volby ve Francii. Marine Le Penová, na rozdíl od italské premiérky Meloniové, nevypadá na to, že by se chtěla s někým domlouvat. A na příkladu Maďarska je vidět, jak může fungování Unie zmrazit i jedna menší země, natož Francie.
Aneta Zachová
šéfredaktorka serveru Euractiv
Myslím, že nový Evropský parlament se schváleným cílem Green Dealu již hýbat nebude a směřování EU ke klimatické neutralitě nijak zásadně nevychýlí. Pokud se Evropě nebude dařit cíle plnit, je možné některá opatření otevřít, ale spíše to budou mírné ústupky než nějaké radikální změny.
Očekávala bych více odboje vůči zelené politice na národní úrovni, protože právě ta teď bude klíčová. Evropské cíle se nyní uvádějí do praxe a je možné, že v některých státech zkrátka narazí na pravicovější vlády, které budou proces transformace záměrně brzdit.
Petr Lajsek
analytik finančních trhů Purple Trading
Jednoznačným poraženým voleb do Evropského parlamentu je společná měna zemí eurozóny. Ta v reakci na výsledky voleb oslabila vůči dolaru na nejnižší úrovně za měsíc. Šokující byla zejména porážka Emmanuela Macrona ve Francii a Olafa Scholze v Německu. Jak německá AfD (ve volbách na druhém místě), tak strana Marine Le Penové jsou euroskeptické - obě opakovaně volaly po vystoupení zemí z eurozóny.
Podobný postoj mají i nově zvolení europoslanci v Česku. Jednoznačně pro přijetí eura je jen přibližně čtvrtina z nich. O přijetí eura se sice v europarlamentu nehlasuje, ale může se jednat o předzvěst následujících voleb.
Výrazné zisky krajní pravice ve volbách také mohou znamenat, že hlasování o zákonech souvisejících se změnami klimatu bude výrazně složitější. Stejně tak porostou počty hlasů pro omezení migrace do EU a složitější může být také hlasování ohledně podpory Ukrajiny.
