Další opoziční tsunami? Vládní strany chtějí zvrátit osud a přepsat historii

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

V roce 2004, 2014 i 2019 byla hlavním poraženým eurovoleb sociální demokracie. Zažila nejen hluboký propad proti výsledkům velkých sněmovních voleb, které jí předtím zajistily účast ve vládě, ale také proti tehdejším průzkumům veřejného mínění. Stejný kolaps zažilo hnutí ANO v letech 2014 a 2019.

Z daného pravidla se vymykají pouze volby v červnu 2009, kdy mělo Česko úřednickou vládu.

Pokud i tentokrát poklesne procentní podíl vládních stran proti minulým sněmovním volbám a také proti současným průzkumům k volbám do Sněmovny, které jim slibují necelých 40 procent hlasů, mohou být eurovolby pro Spolu Petra Fialy a jeho spojence studenou sprchou.

„Provládní voliči obvykle nepřikládají evropským volbám takovou důležitost,“ vysvětluje mechanismus eurovoleb šéf výzkumné agentury Median Přemysl Čech. Jejich strany přece zůstanou u vlády, ať volby dopadnou jakkoliv.

Na rozdíl od vládních stran se ovšem v eurovolbách vždy aktivizuje opozice, která může navíc ulovit část voličů zklamaných z toho, že vláda neplní své sliby. Opoziční mobilizace může být o to účinnější, když se terčem stane samotná Evropská unie, zvláště údajná podřízenost Česka vrchnosti z Bruselu. Pokud negativní kampaň ANO a SPD vyjde, mohou obě hnutí dohromady získat ještě větší podíl hlasů než 45 procent, které jim slibují průzkumy pro sněmovní volby.

„Hledání a tápání nespokojených voličů mohou využít také neparlamentní strany,“ upozorňuje Přemysl Čech na to, že eurovolby zpravidla slouží jako nástupiště pro nově vznikající, pokud možno protivládně zaměřené strany, jakými jsou tentokrát hlavně Přísaha s Motoristy, anebo PRO Jindřicha Rajchla. Jejich úspěch podle šéfa Medianu záleží na tom, jak dalece se jim podaří předvolební debatu vyostřit.

Zklamané voliče hledající alternativu chtějí tentokrát získat i tradiční strany. Obnovit zašlou slávu má pomoci změna stranického loga, a proto komunisté vystupují v rámci sdružení „Stačilo!“ a třeba ČSSD se změnila na Socdem.

Podle zkušeností z minulých let mohou jízdenky do Bruselu získat nejvýš dvě neparlamentní strany. To se podařilo v roce 2004 Nezávislým Vladimíra Železného a rovněž nezávislému hnutí SNK.

O deset let později byly eurovolby signálem, že na politickou scénu nastupují Piráti, i když zůstali 350 hlasů pod pětiprocentním kvórem, které umožňuje vstup do europarlamentu. Europoslance ovšem získali do té doby rovněž neviditelní Svobodní, i když jim tehdejší průzkumy pro sněmovní volby slibovaly jedno procento.

Volební účast u eurovoleb dosud nepřekročila úroveň 30 procent, proto se je velké agentury obvykle neodvažují s pomocí obvyklých nástrojů předpovídat. Tentokrát učinila výjimku agentura STEM v průzkumu pro CNN Prima z 22.–26. května.

STEM zpochybňuje vyhlídku, že se znovu uplatní efekt opozičního tsunami. Podle předpovědi by vládní strany získaly dohromady přes 40 procent hlasů, o poznání víc než opoziční ANO i SPD, které se propadnou na 33 procent. To odpovídá hypotéze, že v evropských volbách nejde o to, která strana je ve vládě a která v opozici, ale o to, kdo má tak disciplinované voliče, aby se namáhali k „druhořadým“ evropským volbám.

Právě dobrou disciplínu osvědčili v minulých letech voliči stran Spolu, Starostů i Pirátů. To se letos bude podle STEM opakovat u každé ze tří zmíněných formací.

Přesto ředitel STEM Martin Buchtík upozornil, že není důvod průzkumy pořízené přímo k evropským volbám přeceňovat: „Poslední týden před volbami ještě může situaci změnit,“ uvedl.

Průzkum STEM potvrzuje zkušenosti z dřívějších evropských voleb v jednom rozměru. Přes dvacet procent hlasů dostane šest nejsilnějších neparlamentních stran. Jejich roztříštěnost však podle prognózy povede k tomu, že dva europoslance získá jediná z nich, a to postkomunistické Stačilo!