Co mladé Evropany táhne ke krajní pravici? „Pocit, že nemají místo u stolu“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od evropských voleb sice uplynulo už pár týdnů, debaty o výsledcích mezi odborníky ale neutichají.

Do popředí zájmu se dostává především role mladých voličů a budoucnosti, kterou si přejí a za kterou svými hlasy „bojují“.

Lidé napříč sedmadvacítkou rozhodli, že v Evropském parlamentu bude převažovat středopravice, každý čtvrtý europoslanec ale bude patřit k radikální pravici, která ve volbách zaznamenala historický úspěch.

A zatímco před pěti lety se krajní pravice výrazněji neprosadila i zásluhou hlasů mladých, tentokrát se podle výsledků zdá, že mezi nimi naopak našla nové stoupence.

Na možný přesun části mladé generace ke krajní pravici už předem upozorňovaly průzkumy veřejného mínění, vyvstávají proto otázky na důvody takové změny i její následky.

„Se současnou vládou se spousta věcí ubírá špatným směrem. Chci svým hlasem věci změnit – chci, aby to utvářela AfD,“ vysvětloval 16letý Paul britskému listu The Guardian svoji nespokojenost se středolevicovou vládou spolkového kancléře Olafa Scholze.

Červnové volby byly pro mladíka z Braniboru nad Havolou vůbec prvními v životě. A hlas v nich dal právě tamní populistické a krajně pravicové straně.

Podobně jako on smýšleli i další němečtí voliči. Alternativa pro Německo (AfD), kterou ještě před eurovolbami kvůli četným skandálům vyloučila krajně pravicová europarlamentní frakce Identita a demokracie, tak získala druhý nejvyšší podíl hlasů a předskočila Scholzovu SPD i její koaliční partnery.

Preference AfD sice v posledních měsících spadly například kvůli podezření ze šíření ruské propagandy či čínské špionážní aféře, i tak ale výsledky podle serveru Politico způsobily v nejlidnatější unijní zemi politický šok.

Velmi zajímavé jsou statistiky týkající se právě mladé generace. Podíl mladých, kteří volili AfD, se totiž od posledních voleb v roce 2019 skokově zvýšil – mezi těmi ve věku 24 až 30 let dokonce o 11 procentních bodů.

Nárůst podpory krajní pravice mezi mladými hlásí i Francie. Tamní Národní sdružení (RN), jehož nejvýraznější postavou je Marine Le Penová, získalo od mladých v celostátním měřítku přibližně 30 procent hlasů, což je o deset procentních bodů více než před pěti lety.

Prezidentovu hnutí Obnova naproti tomu dalo hlas jen zhruba pět procent mladých a celkově partaj nezískala ani polovinu toho, co vítězní lepenovci. Emmanuel Macron tak – pro mnohé překvapivě – přistoupil k rozpuštění parlamentu a vypsání předčasných voleb. I v jejich prvním kole ovšem RN svoji současnou pozici potvrdilo, když v neděli získalo třetinu hlasů.

V Česku mladí podle sociologa Martina Buchtíka, ředitele Ústavu empirických výzkumů (STEM), krajní pravici nevolili. „U mladých nejvíce uspělo Spolu, protože má stabilní voličskou základnu napříč věkem,“ nastínil.

„I když ve volbách skončilo druhé, hnutí ANO mladé lidi příliš neoslovuje – respektive ti mladí, kteří by v parlamentních volbách ANO volili, nyní k volbám nepřišli. Nedokázali je mobilizovat,“ podotkl s tím, že podle jejich dat následovali Piráti, Starostové a také Přísaha s Motoristy, „specificky tedy Filip Turek“.

Přestože Buchtík varoval, že není expertem na jednotlivé státy Evropské unie, v rozhovoru upozornil, že k úspěchu krajní pravice dochází ve státech, kde je tématem migrace a její důsledky. Za pravdu mu ve své analýze ostatně dává i již zmiňované Politico, které téma rámcuje jako opožděnou reakci po krizi v roce 2015, kdy do Evropy přišly téměř dva miliony migrantů.

Odmítavý postoj vůči migraci loni v Nizozemsku napomohl k vítězství Geertu Wildersovi, který si získal sympatie prohlášeními, že bude svou zemi stavět na první místo. Mezi jeho příznivci bylo i 17 procent voličů ve věku 18 až 34 let oproti dřívějším sedmi procentům.

Téma budí emoce i v již zmíněné Francii, kde kromě tvrdého přístupu ke kriminalitě rezonuje mezi studenty právě protiimigrační poselství Národního sdružení. Mladí se obávají, že s přistěhovalci soupeří o přístup k bydlení.

„Existuje část mladých lidí, kteří jsou nepřátelští k imigraci a kteří o těchto otázkách hlasují,“ řekl k tomu Mathieu Gallard, ředitel výzkumu ve společnosti Ipsos.

Nedostatek dostupného bydlení a s ním spjaté vyšší náklady na život jsou tak dalšími z faktorů, kterými lze vysvětlit posun mladé generace ke krajní pravici. Politico zmiňuje i pandemii covidu-19, během níž se lidé ocitli v nařízené izolaci, zatímco sledovali, jak se někteří světoví lídři pravidly neřídí.

Dostat tyto osobnosti z čela země je proto lákavá představa, kterou často populističtí zástupci krajní pravice podporují.

Svůj podíl nese i fakt, že se mnoho mladých lidí s politikou setkává výhradně prostřednictvím sociálních médií, jako jsou platformy X nebo TikTok. Tam se nekontrolovatelně šíří v podstatě jakýkoliv obsah, na který si lze vzpomenout, včetně krajně pravicových názorů.

„Pole konzumace tohoto typu informací je strašně moc diferencované, a čím mladší člověk je, tím více je individualizovaný a specifický,“ řekl Buchtík k získávání mladých voličů na sítích. „Jestli to lidi dokáže mobilizovat, závisí na provedení kampaně a na dlouhodobosti a úspěšnosti jednotlivých představitelů.“

Jako příklad lze použít předsedu lepenovců, 28letého Jordana Bardellu, který se na sociálních sítích stal senzací a jen na TikToku, kde se prezentuje jako „jeden z davu“, ho sleduje 1,7 milionu lidí.

Rozšíření elektorátu a Bardellovo mládí se tak nyní ve spojení s nepopularitou Macronovy vlády zdají jako recept na výhru.

K získávání mladých voličů využívá sociální sítě třeba i německá AfD, která má jen na TikToku větší dosah než všechny ostatní partaje dohromady. Ty ji teprve dohánějí a například kancléř Scholz má účet na TikToku od dubna.

Ačkoliv mohou zprávy o příklonu ke krajní pravici působit znepokojivě, podle expertů se ukazuje, že mladí jsou na názorovém poli rozprostřeni všemi směry.

„Dnes už evidentně nestačí mít pouze osu levice–pravice, je to nesmysl,“ vysvětlil sociolog Buchtík. „Nějakou obecnou roli to jistě hraje a pro některé voliče to stále může být nějaká identifikace s něčím, není to ale dominantní věc,“ podotkl.

Dále je nutné vnímat možnost, že ti, kteří se rozhodli podpořit krajní pravici, tak nutně nečinili z čistě ideologických důvodů.

Podle německého politologa Thorstena Faase, který mluvil s magazínem Time, bývají mladí nadměrně zastoupeni mezi takzvanou „neviditelnou třetinou“, tedy segmentem společnosti, který není tak sociálně a politicky integrovaný, což mimo jiné vede třeba právě k tomu, že je náchylnější ke krajně pravicovému narativu.

„Nemají pocit, že s nimi politici mluví, mají pocit, že nemají místo u stolu,“ vysvětlil odborník.