Článek
Z oficiálních dat Evropského parlamentu Seznam Zprávy připravily detailní analýzu hlasování, která ukazuje zásadní roli politických skupin a odhaluje nečekané vzorce při rozhodování českých europoslanců a europoslankyň.
„Extremisté“ z ANO a od komunistů
Čeští europoslanci a europoslankyně jsou ve dvou případech značně extrémní v rámci svých skupin (tzv. frakcí). Europoslanci za ANO hlasují blíže lidovecké skupině než většině své liberální skupiny Renew.
Komunistka Kateřina Konečná v rámci Levice je zase zdaleka nejpravicovější europoslankyní, blížící se hlasováním euroskeptické konzervativní skupině Identita a demokracie, kde je členem také česká SPD.
V Evropském parlamentu hrají klíčovou roli politické skupiny, kterých je nyní sedm. Tyto skupiny, jiným názvem frakce, jsou nezbytné vzhledem k rozsahu témat, kterými se europarlament zabývá, a množství hlasování, která probíhají.
Vyzkoušejte si skutečná hlasování jako europoslanci
Vyzkoušejte si skutečná hlasování v Evropském parlamentu. Odpovězte na 42 otázek a zjistíte, kteří z dosavadních českých europoslanců nebo europoslankyň nejvíce zastupovali vaše názory.
Evropské volby se budou konat již tento pátek a sobotu 7. a 8. června 2024. Řada současných politiků a političek se do Evropského parlamentu vrátí a vy si můžete nyní zkontrolovat, jak moc se jejich rozhodování shoduje s vašimi postoji. Inventura pomáhá i v orientaci, jak se rozhodují konkrétní poslanci a poslankyně a kdo z nich nejlépe reprezentuje zrovna vás.
Pro jednotlivé europoslance je prakticky nemožné detailně porozumět všem projednávaným otázkám. Proto se musí často spoléhat na své kolegy v rámci poslanecké skupiny, kteří se specializují na konkrétní oblasti.
Analýza hlasovacích koalic to potvrzuje, v grafu jsou politické skupiny jasně odlišitelné. Nicméně nejde o 100% shodu ani v rámci jednotlivých skupin.
Jak se počítají hlasovací koalice
Analýza všech zaznamenaných jmenných hlasování za končící volební období 2019–2024 je zpracována na základě dat z Evropského parlamentu. Využívá se statistická metoda vážená analýza hlavních komponent. Každý bod v grafu představuje jednoho europoslance nebo europoslankyni. Vzdálenost dvou bodů odpovídá tomu, jak často hlasovali společně. Kdyby dva europoslanci hlasovali vždy stejně, byli by v grafu na stejném místě. Čím dál od sebe jsou, tím častěji hlasovali právě opačně.
Metoda je vážená, tedy upravená tak, aby vynikly rozdíly mezi europoslanci. Větší váha se přikládá hlasováním, při nichž byl parlament více rozdělen a účastnilo se ho více europoslanců. Vůbec největší vliv na rozmístění europoslanců by mělo hlasování, které by skončilo jen o jeden hlas, nejmenší pak jednomyslná rozhodnutí. Těm se nejčastěji blíží různá procedurální či formální hlasování.
Účast europoslanců je vyšší než v českém Parlamentu
Celkově je účast na hlasováních v Evropském parlamentu všech poslanců a poslankyň viditelně vyšší než v národním Parlamentu (ve Sněmovně i v Senátu). Nejlepší docházku celkově mají Piráti (96 %), z jednotlivých poslanců pak vede Marcel Kolaja z Pirátů (99 %), Dita Charanzová z ANO (99 %) a Luděk Niedermayer z TOP 09 (98 %).
Nejhorší docházku mají Hynek Blaško a Ivan David, oba zvolení za SPD (81 a 83 %) a Jiří Pospíšil z TOP 09 a Stanislav Polčák ze STAN (oba 83 %).
Na rozdíl od českého Parlamentu se v tom evropském nezaznamenávají jmenovitě všechna hlasování, ale jen ta, kde si to vyžádá některá z politických skupin. Nicméně jen těch jmenovitě zaznamenaných bylo za posledních pět let více než 18 000. Můžeme tak na jejich základě zjistit, kteří europoslanci se účastní více a kteří častěji chybí.
Do této analýzy jsme pro srovnatelnost zařadili pouze ty europoslance, kteří jimi byli po celých pět let. Což ovšem z českých europoslanců byli všichni.
Během uplynulých pěti let bylo 217 dní, v nichž proběhlo alespoň jedno hlasování. Nejméně chyběl pirátský místopředseda parlamentu Kolaja, který vynechal jen dva dny. Naopak 41 hlasovacích dní vynechal Blaško, zvolený v roce 2019 za SPD a nyní kandidující za Alianci za nezávislost ČR.
Volby do Evropského parlamentu 2024
Volby do Evropského parlamentu se konají každých pět let, první Česko zažilo po vstupu do Evropské unie v roce 2004. Zatím poslední eurovolby se konaly 7.–8. června 2024. Dění v Česku jsme sledovali ONLINE.
Vyhrálo hnutí ANO, získalo 26,14 % hlasů a 7 mandátů. Druhá byla koalice Spolu s 22,27 % a 6 mandáty, třetí Přísaha a Motoristé s 10,26 % a 2 mandáty. Do EP se dostali také Stačilo!, STAN, Piráti, SPD a Trikolora.
