Budete spolupracovat s krajní pravicí? Von der Leyenová v debatě mlžila

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Italská premiérka Giorgia Meloniová je proti Evropě, frakce ECR (Evropští konzervativci a reformisté) a ID (Identita a demokracie) jsou extrémně pravicové,“ prohlásil ve čtvrteční debatě lídrů europarlamentních frakcí Ital Sandro Gozi, kterého do pozice tzv. spitzenkandidáta nominovali evropští liberálové.

Právě zástupci dvou Gozim zmíněných frakcí na debatě, kterou moderoval i český novinář Martin Řezníček, chyběli. Obě konzervativní uskupení totiž systém spitzenkandidátů neuznávají, obě ale mají podle většiny průzkumů před volbami ve sněmu značně posílit.

Za hlavní hrozbu současné Evropě považuje krajní pravici lídryně Zelených Terry Reintkeová: „Není možné, aby v Evropském parlamentu seděli spolupracovníci (Vladimira) Putina,“ řekla s narážkou na poslance například z Alternativy pro Německo (AfD), o nichž tajné služby zjistily, že jsou placení Kremlem. „Jsem ze země, kde ve 30. letech liberálové i konzervativci podcenili krajní pravici. Vstoupila jsem do politiky, aby se to už nikdy nemohlo opakovat,“ dodala Reintkeová.

Šéfka Evropské komise ale na jasnou otázku, zda bude spolupracovat s frakcí ECR, v níž zasedají i europoslanci ODS, jasně neodpověděla. Řekla jen, že jí vedená lidovecká frakce má pro spolupráci tři kritéria: strany musí být proevropské, proukrajinské a musí hájit zásady právního státu.

Právě poslední podmínku podle Goziho italská premiérka porušuje, v tom se ale s von der Leyenovou neshodl. „Spolupracuje se mi s ní dobře, je proevropská, proti Putinovi i pro právní stát,“ tvrdila šéfka Komise. Gozi nicméně připomněl fakt, že se italská vláda snaží omezovat veřejnoprávní média.

Sám Gozi se ale také ocitl v úzkých, když musel vysvětlovat, zda by jeho frakce neměla vyloučit liberály z Nizozemska, kteří směřují k vládě s krajně pravicovou Stranou pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. „Vláda ještě není, v červnu o tom budeme jednat, já sám to nerozhodnu,“ hájil se.

Kritika na politiku von der Leyenové zaznívala i v tématu migrace. Socialistický spitzenkandidát a také eurokomisař Nicolas Schmit se pozastavoval nad smlouvou, kterou EU podepsala s Tuniskem. Připomněl, že jeho úřady posílají uprchlíky umírat do pouště a v zemi dochází i k jejich bití.

„Zůstaňme lidmi. Když lidé umírají na moři, je třeba je zachránit nehledě na jejich status,“ naléhal Gozi, podle něhož je nejlepší cestou nabídnout legální cesty do Evropy. „Evropská unie měnila v posledních letech Středozemní moře ve hřbitov,“ prohlásil.

Většina diskutujících se shodla na novém migračním paktu, na němž se sedmadvacítka dohodla, výjimkou byl krajně levicový spitzenkandidát Walter Baier, jehož názory se od evropského mainstreamu často lišily i v jiných oblastech.

V první části věnované ekonomice zaznívalo hned od několika kandidátů včetně von der Leyenové volání po vytvoření nových finančních zdrojů EU – na tu jsou kladeny stále vyšší nároky, financování je ale problémem, připomněla šéfka Komise. Odmítla přitom, aby EU řešila penze, které označila za úkol členských států.

Spitzenkandidáti liberálů a Zelených prosazují také konec práva veta v oblasti bezpečnostní a zahraniční politiky – jen tak se podle nich lze vyhnout vydírání ze strany maďarského premiéra Viktora Orbána. Vyjednávání jako způsob řešení ruské agrese na Ukrajině prosazoval jen krajně levicový kandidát Baier, jemuž se zdály i příliš vysoké investice do obrany.

„My jsme si válku nezvolili a hrozby ruského fašistického režimu také ne,“ odpověděl na to socialista Schmidt.

Spitzenkandidáti v průběhu debaty reagovali i na otázky mladých lidí z celé Evropské unie. Striktní formát debaty však mnohdy neumožňoval zajít do hlubších detailů, politici měli na vyjádření obvykle jen půl minuty, minuta pak byla na jejich vzkaz voličům.