Eurovolby online: Ursula von der Leyenová slaví. A s ní mnohde i krajní pravice

V Itálii volby do Evropského parlamentu podle odhadů vyhrála vládní strana Bratři Itálie (FdI) premiérky Giorgie Meloniové, druhá je opoziční Demokratická strana (PD). Údaje průzkumů potvrzují i výsledky průběžného sčítání okrsků. Volební účast podle údajů ministerstva vnitra poprvé od roku 1979, kdy se začal volit Evropský parlament, klesla pod 50 procent.

Podle odhadu, který dnes v noci zveřejnila stanice Rai, premiérčina strana získá skoro 29 procent hlasů. „Bratři Itálie jsou i nadále první italskou politickou stranou a překonala výsledek z parlamentních voleb (v roce 2022),“ uvedla Meloniová. Před dvěma lety její strana dostal 26 procent hlasů. FdI by měla získat 26 mandátů.

Svůj výsledek zlepšila i opoziční Demokratická strana, která podle odhadu stanice Rai dostala 24,5 procenta hlasů. V roce 2020 středolevicové straně dalo hlas zhruba 20 procent voličů. „Odstup od Giorgie Meloniové se snižuje,“ uvedla šéfka PD Elly Schleinová. Její strana by měla získat 19 mandátů.

„Ještě pět let!“ Právě takový pokřik vítal na pódiu v bruselském hotelu Stanhope Ursulu von der Leyenovou, šéfku Evropské komise a „spitzenkandidátku“ Evropské lidové strany (EPP).

„Měli jsme fantastickou kampaň, byli jsme odhodlaní, jednotní. Dokázali jsme to a teď jsme vyhráli,“ slyšeli od ní přítomní. „Tohle je dobrý den pro EPP,“ dodala žena, která se chce ucházet o další mandát. Je otázkou, zda se jí to v novém europarlamentu podaří. Podle předvolebních odhadů totiž může mít problém získat potřebných 361 hlasů.

Napínavou noc prožívá Maďarsko. O vítězství strany strany Fidesz premiéra Viktora Orbána sice není sporu, nečekaně silná je však podpora nové opoziční strany Tisza.

Lídr této partaje Péter Magyar je bývalý manžel Judit Vargové, ministryně spravedlnosti Orbánova kabinetu, velmi důležité hráčky, jejíž kariéru ukončil skandál. Vargová odešla z politiky poté, co se provalila její kontrasignace rok staré prezidentské milosti pro muže, který kryl sexuální zneužívání dětí.

„Fakt, že má Magyar blízko k současné vládě, že má dobré osobní vazby s mnoha lidmi kolem Orbána a že pro něj pracoval jako šéf státní firmy, je pro veřejnost velmi zajímavý,“ okomentoval pro Seznam Zprávy dění v Maďarsku tamní novinář Péter Magyari. „A k tomu i fakt, že teď říká stejné věci, jaké opakovala opozice posledních deset let. Tedy že Orbánova vláda je zkorumpovaná, že útočí na evropské instituce, kvůli čemuž Maďarsko nedosahuje na evropské fondy, že by vláda měla více utrácet za zdravotnictví a školství, a ne sama za sebe. Upozorňování na korupci je ovšem asi to, co nejvíce rezonuje. A přidává se k tomu i skutečnost, že na korupci upozorňuje orbánovský insider. To je opravdu velká věc. Díky tomu získal Magyar velkou pozornost. Všichni sledovali každý jeho krok. A tak založil novou politickou stranu.“

Místopředseda frakce Socialistů a demokratů Pedro Marques z Portugalska vyzval k vytvoření prodemokratické koalice.

Lidovci, socialisté a liberálové by podle současných odhadů měli většinu 404 hlasů. Pokud by to podle něj bylo nezbytné, začlenil by i do koalice Zelené, aby se procentní počet hlasů zvýšil.

„Můžeme vybudovat proevropskou demokratickou většinu, většinu pro právní stát, a o to budeme v následujících týdnech a měsících bojovat,“ citoval ho server EUobserver. Ursulu von der Leyenovou, současnou šéfku Evropské komise z EPP, vyzval, aby se vyhnula spolupráci s konzervativci z ECR.

Von der Leyenová v neděli večer naznačila, že bude od pondělí oslovovat „velké politické rodiny“ k budování proevropských cílů. Zmínila při tom frakce S&D a Renew.

Lidovci si nakonec zřejmě polepší více, než ukazovaly první projekce, které Evropský parlament zveřejnil po 20. hodině. Odhady z 23:40 jim připisují hned 189 mandátů, tedy o 11 víc než doposud.

Druhou největší frakcí zůstanou socialisté se 135 europoslanci.

Třetí v pořadí zůstanou liberálové z Renew, kteří ale přišli hned o 22 křesel. Polepšili si naproti tomu konzervativci (ECR).

Jeden mandát podle výsledků ztratila krajně pravicová Identita a demokracie. Na tom se ale podepsalo především nedávné vyloučení AfD, která si naopak v Německu polepšila a nyní figuruje mezi nezařazenými.

Dvě desítky poslanců ztratili Zelení - namísto 72 jich nově budou mít 52.

Je důležité zmínit, že rozložení frakcí může po volbách doznat změn. Z ECR i ID se ozývá volání po sjednocení pravice. Klíčovou roli v tomto může sehrát především italská premiérka Giorgia Meloniová, jejíž Bratři Itálie jsou momentálně součástí ECR, ke spojení sil ji ale vyzývá Marine Le Penová z francouzského Národního shromáždění (nyní ID) i maďarský premiér Viktor Orbán, jehož Fidesz je po vyloučení z EPP mezi nezařazenými.

Španělská krajně pravicová strana Vox dopadla hůře, než se očekávalo. Přesto bude mít v Bruselu šest poslanců. Hlasy jí zřejmě ubrala strana krajně pravicového influencera Alvise Péreze, který proslul šířením falešných zpráv během pandemie a obviňováním Sánchezovy vlády.

V Portugalsku krajně pravicovou stranu Chega zřejmě opustili voliči, kteří ji ještě před třemi měsíci podporovali. V celostátních volbách minulý měsíc získala 18 procent hlasů, tentokrát si však zajistila jen poloviční podíl a v Evropském parlamentu nakonec obsadí jen jedno křeslo.

V Maďarsku je sečteno lehce přes polovinu okrsků. Vládnoucí Fidesz premiéra Viktora Orbána zatím má zisk 43,57 %.

Nová síla na tamní politické scéně - opoziční Tisza - si zatím připisuje 30,99 % hlasů. V jejím čele stojí Péter Magyar, bývalý manžel přední tváře orbánovské politiky – někdejší ministryně spravedlnosti Judit Vargové.

Přečtěte si o něm více:

V Nizozemsku ve volbách do Evropského parlamentu zvítězila koalice Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL), s 21,6 procenta ji bude zastupovat osm poslanců.

Na druhém místě skončila krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, pro kterou hlasovalo 17,7 procenta voličů a připsala si šest mandátů.

Volby v Itálii vyhráli podle prvních odhadů Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové. Vládní straně dalo hlas mezi 27 a 31 procenta lidí.

Demokratické straně exit polly přisuzují mezi 21,5 a 25,5 % hlasů.

Populistická Liga vicepremiéra Mattea Salviniho naproti tomu zažívá propad, když získala mezi 7,5 a 9,5 procenta.

Politologové očekávají, že role Meloniové v EU po volbách ještě poroste. O její přízeň usilují jak šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, tak lídryně francouzského krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Penová.

Letošní volby do Evropského parlamentu skončily. Jako poslední se volební místnosti úderem 23. hodiny zavřely v Itálii.

Nyní je možné zveřejňovat výsledky i v ostatních evropských zemích.

Do letošního hlasování se mohlo zapojit přes 360 milionů Evropanů, podle odhadů jich přišlo 51 %.

Slovenský premiér a předseda strany Směr Robert Fico pogratuloval opozičnímu Progresivnímu Slovensku k vítězství v evropských volbách. Neoficiální exit polly uvádějí, že PS získalo 28 % hlasů a vládní stranu předstihlo o tři procentní body.

Patnáct mandátů si rozdělí celkem pět subjektů. Fico upozornil, že většinu hlasů získaly nacionalistické a konzervativní síly, což vyšle do Bruselu „jasný signál“.

Evropské volby v Německu doprovázela podle serveru The Guardian vysoká volební účast. Byla mezi 64 a 65 %, tedy podle všeho nejvyšší pro celostátní volby od znovusjednocení. V roce 1994 odevzdalo svůj hlas 60 % voličů. Před pěti lety se eurovoleb účastnilo 61,4 %.

Prvotní volební šok ve Francii, Německu, Rakousku a do určité míry v Nizozemsku překrývá fakt, že ve většině dalších zemí se radikální hnutí napravo ani nalevo od středu stejně přesvědčivě neprosadila, píše v komentáři Petr Holub.

Před Evropským parlamentem se zpívalo Bella Ciao, což je italská píseň za druhé světové války spojena s protifašistickým hnutím.

Evropské hlasování ve Švédsku podle odhadů vyhráli opoziční sociální demokraté s 23,1 procenta před vládní stranou Umírnění se 17,3 procenta. Překvapivě až čtvrtá je protiimigrační strana Švédští demokraté s 13,9 procenta.

Ve Švédsku, na které připadá 21 křesel v Evropském parlamentu, předvolební průzkumy protiimigračním Švédským demokratům dávaly kolem 20 procent, a tím i druhé místo. Podle odhadů je ale přeskočila i třetí strana Zelených s 15,7 procenta.

Občanská koalice (KO) premiéra Donald Tuska vyhrála v Polsku podle odhadů volby do Evropského parlamentu se ziskem 38,2 procenta před opozičním uskupením Právo a spravedlnost (PiS), které podpořilo 33,9 procenta hlasujících. Napsala to agentura Reuters.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na eurovolby oznámil, že rozpouští Národní shromáždění a vypíše předčasné volby. Ty by se měly konat 30. června a 7. července. Vzestup krajní pravice označil za nebezpečí.

Vůdkyně Národního shromáždění Marine Le Penová rozhodnutí přivítala.

Podle odhadů ve Španělsku vyhrála středopravicová Lidová strana s těsným náskokem. Očekává se, že tato skupina získá 21 až 23 křesel v parlamentu, zatímco vládní Socialistická strana 20 až 22 křesel.

Průzkumy tedy naznačují, že španělská delegace zůstane v rámci skupiny Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D) v parlamentu největší.

Lidovci se snažili proměnit nedělní volby v referendum o menšinové vládě premiéra Pedra Sáncheze. Výsledky ale podle serveru Politico nenaznačují, že by lidé politikovi vyjádřili nedůvěru.

Na rozdíl od jiných států nezaznamenala jihoevropská země velký úspěch krajní pravice. Přesto by si strana Vox měla podle odhadů připsat asi šest nebo sedm křesel. Také nezávislá skupina Se Acabó La Fiesta (Party skončila), kterou vytvořil krajně pravicový influencer Alvise Pérez, se svým výsledkem překvapila a mohla by získat až tři europoslance.

Evropský parlament zveřejnil první projekci výsledků letošních voleb, a to na základě dat z 11 zemí.

Vyplývá z něj, že si o tři mandáty polepší lidovecká frakce EPP. Druzí v pořadí by měli skončit socialisté (S&D), kteří naopak pět europoslanců ztratí. Výrazné ztráty zaznamenali liberálové Renew, kteří přišla o pětinu mandátů, a Zelení.

Polepší si naproti tomu konzervativci (ECR) a krajní pravice (ID). Přes 100 europoslanců by bylo bez frakce. Počítají se mezi ně například ti za AfD, která byla nedávno vyloučena z ID, či maďarský Fidesz a slovenský Směr.

Podle odhadů ve Španělsku vyhrála středopravicová Lidová strana s těsným náskokem. Očekává se, že tato skupina získá 21 až 23 křesel v parlamentu, zatímco vládní Socialistická strana 20 až 22 křesel.

Průzkumy tedy naznačují, že španělská delegace zůstane v rámci skupiny Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D) v parlamentu největší.

Lidovci se snažili proměnit nedělní volby v referendum o menšinové vládě premiéra Pedra Sáncheze. Výsledky ale podle serveru Politico nenaznačují, že by lidé politikovi vyjádřili nedůvěru.

Na rozdíl od jiných států nezaznamenala jihoevropská země velký úspěch krajní pravice. Přesto by si strana Vox měla podle odhadů připsat asi šest nebo sedm křesel. Také nezávislá skupina Se Acabó La Fiesta (Party skončila), kterou vytvořil krajně pravicový influencer Alvise Pérez, se svým výsledkem překvapila a mohla by získat až tři europoslance.