Boj o Senát: Egyptolog Bárta pod palbou a snaživý Babiš

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Aktuálně tvoří vládní většinu v Senátu 73 z 81 senátorů. Je v ní bohatá paleta stran  –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ODS, TOP09, Piráti, KDU-ČSL, STAN, SEN-21 a další.

V opozici je pak ANO, SOCDEM a dvě nezařazené senátorky.

I kdyby zvítězila ve všech 27 obvodech opozice, stejně jí to nebude matematicky stačit na to, aby Senát ovládla.

„Asi bych nečekal zemětřesení, které se tady občas v senátních volbách odehrálo. Míněno rok 2008 nebo 2012,“ říká politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Rok do sněmovních voleb je ale otázkou, jak silnou a pohodlnou většinu bude mít v Senátu současná koalice. A to zejména za situace, kdy politické scéně vévodí hnutí ANO. Právě to se bude snažit v Senátu co nejvíce uspět a nahlodat tím drtivou převahu nyní vládních stran.

Právě parlamentní i mimoparlamentní opozice chce mobilizovat své voliče skrze protivládní nálady. „Obvykle sjednocující téma nebývá. Senátní volby se spojí obvykle buď s těmi krajskými nebo komunálními volbami. Letošní volby hodně ovlivňuje protivládní apel kandidátů ANO, respektive těch mimoparlamentních opozičních stran, případně SPD, ale ta skoro nikde nekandiduje,“ dodává politolog Kopeček.

Současné opozici –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ hnutí ANO a SPD –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nehraje do karet fakt, že většinový systém jim nepomáhá.

Sám šéf hnutí ANO Andrej Babiš v minulosti přiznával, že senátní volby prostě neumí. V minulých volbách se snažil symbolicky porazit současného předsedu horní komory Miloše Vystrčila (ODS), ale bezúspěšně. A ne že by se hnutí nesnažilo.

Hnutí nicméně letos nasadilo kandidáta nebo kandidátku kromě tří do všech obvodů. Řada z kandidátů je velmi silných. Například hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller v teplickém obvodu, Miroslav Adámek v šumperském, případně Jana Mračková Vildumetzová na Sokolovsku.

„Prosadí vždycky dost kandidátů do druhého kola a pak jich relativně velmi málo uspěje. Znamená to, že nastává problém s mobilizací voličů mezi prvním a druhým kolem. Teď se nedá odhadnout, jak to bude probíhat, jestli do toho investují více energie, času a tak dále,“ vysvětluje politolog Lubomír Kopeček, proč se hnutí ANO nedaří.

Uspět by chtěla i mimoparlamentní opozice. Nejsilnější pozici má Přísaha a Motoristé, kteří se vezou na úspěchu v eurovolbách. „Fenomén Turka v evropských volbách byl hodně postavený na něm, nebyl ani tak postavený na té v podstatě bezvýznamné –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nechci, aby to znělo škaredě - ale marginální formaci. Je otázka, jak moc je to opakovatelné v nějakých dalších volbách bez Turka,“ hodnotí Kopeček.

Do karet Přísaze, Motoristům, ale ani SPD navíc nehraje fakt, že senátní volby nenahrávají radikálnějším stranám. V minulých volbách sice uspěla třeba Jana Zwyrtek Hamplová, ale to je spíše výjimečné, upozorňuje politolog Kopeček.

Dávno pryč jsou časy, kdy jsme se mohli ptát, jestli bude horní komora spíše levicová, nebo pravicová. Zatímco v období 2012–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2014 měli v Senátu sociální demokraté 44 členů, teď mají v horní komoře pouze Petra Víchu, který se bude na Karvinsku snažit obhájit svůj mandát.

Senát nyní definuje spíše pnutí mezi konzervativními a liberálními senátory a senátorkami. V minulém roce vykrystalizovalo u dvou (ne)hlasování.

Nejprve letos v lednu Senátem neprošla Istanbulská úmluva, která má zlepšit postihování a předcházení domácího a sexualizovaného násilí.

V dubnu pak senátoři vyřadili novelu rozšiřující registrované partnerství a některá práva stejnopohlavních párů z programu jednání. Tímto neobvyklým kouskem zajistili, že těžko dojednaný kompromis prošel ve sněmovní verzi přímo k prezidentovi. Vyhnuli se tím pravděpodobně urážlivé debatě i připomínkám konzervativněji laděné části Senátu (např. návrh senátora Zdeňka Hraby – nestr., kandidující s podporou ODS – na pokutu až 10 tisíc pro ženy, které podstoupí umělé oplodnění, ale neuvedou do rodného listu otce).

Právě Zdeněk Hraba patří k jedněm z nejkonzervativnějších senátorů. Mimo jiné například na adresu iniciativy Jsme fér (prosazuje přijetí manželství pro stejnopohlavní páry) v roce 2022 napsal na síť X: „Opět to potvrzuje, že s radikálními aktivisty nelze diskutovat, protože šíří nenávist ve společnosti. Podobně jako ten slovenský vrah.“ Letos se bude snažit svůj mandát obhájit.

Proti narovnání základních práv i pro queer lidi vystupovala také senátorka Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP09 /nestr./. Ta již neobhajuje a její místo tak může připadnout třeba konzervativněji laděné Haně Pospíšilíkové (za KDU-ČSL) nebo naopak liberálnější Haně Naiclerové (STAN).

Chalánková byla také aktivní v hlasování proti Istanbulské úmluvě. Na ČT24 například řekla: „Co znamená, když tento tzv. gender je to hlavní, to nosné, ta úmluva proti násilí proti násilí na ženách je skutečně jenom menší část té úmluvu. Ale to ostatní se týká právě té diskuze o tomto pojmu, který není vůbec definován.“

Na druhé straně spektra –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ liberální –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jsou známé tváře jako třeba Marek Hilšer (MHS). Ten obhajuje své křeslo na Praze 2. „Nemůže ohrožovat ani tradiční rodinu, tedy pokud si nemyslíme, že násilí je nějakou ‚tradiční‘ součástí rodinného života,“ uvedl k Istanbulské úmluvě.

Své zaměstnání si chce i na dalších šest let udržet Lukáš Wagenknecht (Piráti), který taktéž patří do liberálního spektra Senátu. Prosazuje plnohodnotné narovnání práv queer lidí včetně manželství a adopcí: „Já chápu kompromis v politice, na druhou stranu si myslím, že v oblasti rovných práv jsou kompromisy špatná věc. Buď máte lidi stejné kategorie nebo kategorie dvě. Bohužel dvě kategorie máme dále,“ podotkl.

Vyplatí se také sledovat, jak obstojí silní kandidáti stran tvořících koalici Spolu. I když před uzavřením kandidátek trojkoalice chtěla jít do senátních voleb společně, nakonec se jim jen v menší polovině obvodů podařilo postavit společnou kandidátku.

Naopak v některých ostře sledovaných soubojích jdou strany proti sobě. Příkladem je třeba obvod Benešov, kde soupeří TOP09 s Dominikem Haškem a ODS se Zdeňkem Hrabou. V Prostějově zase postavila KDU-ČSL Hanu Pospíšilíkovou a ODS Miladu Sokolovou.

„Byl to velký tlak, ale prostě jsme se nedomluvili. Je to hodně ovlivněné minulostí i osobními vztahy. A tam prostě ‚svatá trojice‘ nefunguje,“ řekl Deníku N Zdeněk Nytra, člen předsednictva ODS a šéf senátorského klubu ODS a TOP09.

A dodal: „Obávám se, že dostaneme na frak tam, kde jdeme proti sobě. To bude i důvod, proč příští rok spolupráci Spolu ještě více utužit.“

Otázkou pak je, zda může tento fakt nějak ovlivnit výsledek voleb, jak se domnívá Zdeněk Nytra. Tato úvaha je nasnadě, ale celé je to trochu složitější. Souboj o Senát je personalizovaný zápas mnohdy ostřílených a/nebo společensky významných a mediálně slavných osobností. „Větší roli může hrát fakt, zda jde o lokálně známou osobnost, než zda je za kandidátem více, či méně stran,“ vysvětluje politolog Petr Jüptner.

„Nevím, jestli bych úplně bral moc vážně, že koalice Spolu jde proti sobě, nebo že jdou dvě strany proti sobě. Ono to je o tom, zejména v tom pravém středu politického spektra, že mají poměrně silnou schopnost rekrutovat osobnosti,“ řekl Jüptner.

Zajímavější bude, zda se interpretace výsledků projeví na tendenci utužit spolupráci, jak předpovídá Nytra, nebo naopak, zda povede k vnitrokoaličním sporům a ohrozí spolupráci do sněmovních voleb. I tady ale platí, že silnější vliv budou mít spíše krajské volby.

Novou neznámou, která vpadla do senátního klání, jsou povodně. Podle politologa Lubomíra Kopečka povedou k vyšší podpoře vládních stran: „Povodně s tím zjevně zahýbají a ta důvěra ve vládu obecně asi půjde nahoru.“

Nejzasaženějším senátním volebním okrskem je pravděpodobně Šumperk a Opava. V těchto částech není vůbec zřejmé, jak se záplavy projeví na volební účasti a vůbec možnosti jít volit. Podle tamních starostů a starostek teď na volby nikdo nemyslí. „Když má člověk v baráku takovou hrůzu, tak poslední myšlenka je na volby,“ řekla starostka Zátoru Salome Sýkorová (SNK ED).

Za SOCDEM a ANO například kandiduje starosta Bohumína Petr Vícha. Město zasáhla povodeň, která zatopila i rozvodnu elektřiny. Město se proto potýkalo s výpadky mobilní, datové sítě a bylo bez elektřiny.

„Je těžko odhadnout, jak se povodně propíšou v obvodech, které jsou výrazně postižené. Což je zejména Moravskoslezský kraj a částečně Olomoucký. Pokud je místní politik relativně populární, kandiduje a zvládne povodně, tak mu to samozřejmě může pomoct,“ upozorňuje politolog Lubomír Kopeček.

1. Benešovsko: Kdo je větší chlap?

Na Benešovsku proti sobě stojí vítěz Nagana Dominik Hašek (za TOP09) a své křeslo obhajující Zdeněk Hraba (za ODS).

Nejdřív k Haškovi. V posledních letech se nejprve dostal do veřejného prostoru díky (nebo kvůli) bizarní kampani na energetický nápoj Smarty (z prodělečného byznysu vystoupil před dvěma lety). Neuspěl ani při kandidatuře do Českého svazu ledního hokeje.

Současnou kampaň staví hlavně na své hokejové minulosti i nekompromisním přístupu vůči ruským sportovcům, které by nevpustil na vrcholné světové sportovní akce.

Voličům rozdává letáčky plné hokejových metafor. Tvrdou hrou proti zlu. Za ty, kdo bojují v oslabení. Chce se dodat: Tak určitě.

Proti němu stojí velmi konzervativní Zdeněk Hraba, který odešel z hnutí STAN, protože bylo moc liberální a aktivistické. Útěchu našel u ODS.

Do kampaně vstupuje jako vysportovaný frajer s překříženýma rukama (na rozdíl od Haška, který na fotce působí jako vysportovaný frajer s překříženýma rukama), který se s tím prostě nemaže.

Rozumem proti nesmyslům, srdcem za náš společný domov. Cyklista a fotbalový fanda. Konzervativní senátor s konkrétními výsledky. Bezpečí pro děti. A na sítích řada podporovatelů. Třeba Svobodní, Monarchisté, nebo Koruna Česká. Nebo spolek Liga Libe, která podporuje rozšíření zbraní ve společnosti. Prezident spolku Pavel Černý by mimo jiné rád nosil střelnou zbraň do Senátu, Úřadu vlády nebo do Českého rozhlasu, aby mohl zneškodnit masového střelce. Nebo, že je v pořádku, aby šestileté dítě pózovalo se střelnou zbraní.

Není divu, že senátor Hraba na síti X prosazuje slogan „zločiny nepáchají zbraně, ale konkrétní lidé“. Tedy slogan americké National Rifle Association, která v dobách masových střeleb na školách lobbuje za více zbraní v ulicích.

Poněkud vzadu zůstává současná poslankyně Helena Válková. Ministryní, zmocněnkyní i poslankyní už byla, do sbírky chce i Senát. Kandidaturu staví na své právnické minulosti (pro připomenutí –⁠⁠ Válková ve druhé polovině 70. let odborně spolupracovala s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, který v 50. letech vedl zinscenované procesy s odpůrci komunistického režimu).

Na otázku, jaká práce v Senátu je stěžejní, pak Válková v promovideu odpovídá: „Těch témat je strašně moc. My tam (v Senátu) zatím nemáme žádného právníka a to je velká chyba.“

Jen v Ústavně-právním výboru Senátu jsou ovšem právníci rovnou tři, mezi nimi třeba Jan Holásek nebo Hana Kordová Marvanová.

2. Břeclav –⁠⁠ vinaři, nebo nespokojení?

V Břeclavi se o senátní křeslo popere současný senátor a eminence tichého vína Rostislav Koštial a rebelující bývalý elitní policista a sběratel nespokojených hlasů Robert Šlachta.

Prvně jmenovaný obhajuje své křeslo s podporou Spolu. Celostátně není Koštial úplně nejviditelnějším senátorem. Ve svém obvodu a zejména mezi vinaři je ale velmi dobře známý. Proč? Vraťme se do léta minulého roku. Vláda loňský květen představila úsporný konsolidační balíček. Se svou lobby uspěli vinaři, kteří uchránili daňovou výjimku na tiché víno.

Do boje za tiché víno vyrazil právě senátor Koštial. „Telefonoval jsem ve dne i v noci. S kolegy ze Senátu, s poslanci, s vinaři…“ popisoval tehdy člen ODS, jak porazil ministra financí Zbyňka Stanjuru (taktéž ODS).

Za víno bojoval i na dubnovém kongresu ODS. V tričku s nápisem „Chceme stejné podmínky jako celá vinařská Evropa“ předstoupil i před svého stranického šéfa, premiéra Petra Fialu.

„Jsem vinař a zemědělec, na jižní Moravě jsem se narodil a vyrostl a vím, jak u nás věci chodí,“ jsou jeho slova na stránce Programy do voleb.

Utká se s Robertem Šlachtou. Proč ten kandiduje do Senátu? „Protože chci hlasovat PROTI vládě. Chci jim zabránit v dalšímu ožebračování lidí. Tahle vláda je blbá.“ Razantní rebel začínal jako traktorista, kombajnista, pak s bráchou vstoupil do sboru a o nějakých 20 let později –⁠⁠ v červnu 2013 –⁠⁠ sundal vládu Petra Nečase po zásahu na Úřadě vlády v tzv. kauze Nagyová.

Přísaha se zviditelnila v eurovolbách, kde se jim podařilo do Štrasburku vypravit hned dva své zástupce. Šlachta chce využít evropského nakopnutí k úspěchu v senátních, potažmo krajských volbách. A výhry následně zúčtovat ve sněmovních volbách. I proto je na spektru nespokojených voličů poněkud těsno a SPD je z voleb i průzkumů nervózní. Zvlášť, když by zde rádo bralo i hnutí ANO či přebarvení komunisté.

3. Praha 12 anebo uspěje Géčko?

Zajímavý souboj je i na Praze 12. ANO a v překvapivé koalici s Motoristy vyslalo do boje Borise Šťastného. Bývalý předseda pražské ODS a dlouholetý člen svou někdejší stranu kritizuje, protože prý opustila pravicovou politiku. „Ustoupila od svých hodnot a paktuje se s neomarxisty,“ řekl na zahájení kampaně. A hlavní témata? „Jsme pro tradiční rodinu a proti indoktrinaci,“ nastínil hlavní témata.

Překvapivá je i koalice ANO a Motoristů. Je možné, že se obě strany oťukávají, jak by jim případně šla nějaká forma spojenectví? Podle politologa Lubomíra Kopečka to je spíše nepravděpodobně. Spíš jde o šikovnost Borise Šťastného. „To, že se Šťastnému podařilo naskládat takovouhle docela pestrou koalici za ním, je podle mě něco, co jde velmi těžko udělat jako celostátní fenomén. Když se dívám po republice, tak je to fakt dost výjimka,“ říká Kopeček.

Proti Borisi Šťastnému, který po vzoru úspěchu Filipa Turka jezdí v drahém autě, stojí Pavel Fischer (podporuje ho KDU-ČSL, STAN, ODS, TOP09). Bývalý ředitel politického odboru prezidenta Václava Havla, diplomat a obhajující senátor staví svou kampaň na zabezpečení Česka (hranice, kyberbezpečnost) a na prezidentovi hodném důstojnosti. Za připomenutí ale stojí i to, že musel před posledními prezidentskými volbami jako kandidát vysvětlovat, proč si myslí, že queer lidé budou v případě narovnání práv obchodovat s dětmi.

Do volebního souboje může promluvit i Eva Tylová, kterou podporují Piráti a Liberálně ekologická strana. Bojovnice proti developerům a zastánkyně všeho zeleného si zajistila i podporu Džamily Stehlíkové nebo Báry Hrzánové.

4. Koho se vyplatí sledovat?

Ve vsetínském obvodu se málokdo odváží vyzvat Jiřího Čunka, který pevně drží svůj region. Uspěje i letos? Má velkou šanci, pomáhá mu totiž velmi silné regionální postavení, které se promítá do výsledků senátních voleb.

„My jsme v našich výzkumech na Fakultě sociálních věd identifikovali fenomén takzvaného regionálního patrona. To znamená, že někteří senátoři vidí náplň své práce primárně v pomoci svému senátnímu obvodu, a to znamená často pomoc i menším obcím,“ říká politolog Petr Jüptner s tím, že takové osobnosti častěji uspějí. Patří mezi ně například senátor Jiří Oberfalzer (ODS).

Zároveň je v těchto venkovštějších obvodech nižší konkurence. „Jiří Čunek tam vyhrál už opakovaně a drtivě, a to vede k tomu, že počet kandidátů proti němu je mizivý a výsledkem je, že se dá skoro předem odhadnout, kdo tady uspěje,“ doplňuje politolog Kopeček.

Obdobně je na tom senátor a starosta Šumperka Miroslav Adámek (za ANO). Toho se rozhodl vyzvat známý politolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Stanislav Balík (nestr.).

Další kategorií jsou neúspěšní prezidentští kandidáti. Uspějí znovu? Můžete sledovat Marka Hilšera, Pavla Fischera, nebo Jiřího Drahoše.

V Brně bude chtít uspět dokumentarista a herec Břetislav Rychlík. Musí ale porazit mimo jiné i poslankyni a ke své straně kritickou političku Marii Jílkovou (KDU-ČSL).

Na závěr to, na co se těší všichni pozorovatelé politické scény. Volební bizarnosti. Ty z kampaní najdete od kolegyně Lucie Stuchlíkové zde.

Roztodivné politické strany kandidující v krajských volbách sepsala Eliška Rohánková tady.

Zde tedy jen pár kandidátů na závěr.

1. Jan Skalický a jeho povodeň

Kandidát hnutí Stačilo! a bývalý šéf Ředitelství vodních cest před povodněmi tvrdil, že vláda povodněmi straší, že se kolem nich odehrává „divadlo“ a že velká voda nebude tak ničivá, jak ukazovaly hydrometeorologické modely.

Jeho vysvětlení po ničivých povodních? Sláva na internetu skrze facebookové video. „Má dneska přes čtyři tisíce reakcí. A z toho 3900 pozitivních. Já to ještě jednou zopakuju: čtyři tisíce reakcí, 3900 pozitivních,“ řekl Seznam Zprávám Jan Skalický.

Jestli mu po povodních ve volbách pomůže, když tvrdí, že vláda zveličuje povodně (velká voda v některých místech sahala až po střechy), je otázkou, kterou mohou posoudit voliči v litoměřickém obvodu.

2. Václav Prokůpek. Žije?

Ve volbách jsme mohli napjatě sledovat příběh Václava Prokůpka, který se prohlásil za mrtvého. Bohužel ho satirická strana ANO – lepší Česko s mimozemšťany a občany motoristy nakonec z voleb stáhla.

Přitom Prokůpek tvrdil, že je ekonomem, filozofem a pedagogem. Jenže Novinky zjistily, že to tak není. Taky tvrdil, že má čistý trestní rejstřík. Jenže nemá. Podle soudu si sjednal spotřebitelské úvěry, nezaplatil je a pak raději předstíral, že zemřel. Padělal si i úmrtní list. „To snad ne. O ničem takovém nevím,“ reagoval.

3. Oldřich Hájek –⁠⁠ Vzdělanost pro všechny (straníky)

Nemáte titul? Jste v politice? Působí vaše jméno tak trochu smutně bez teček a čárek před nebo dokonce i za jménem? A jste zároveň v hnutí ANO? Neváhejte.

Oldřich Hájek kandiduje za hnutí ANO ve zlínském obvodu. Zároveň vede Fakultu veřejnosprávních a ekonomických studií v Uherském Hradišti při Vysoké škole Jagiellońské v Toruni. Že jste o této fakultě v mediálních výstupech úplně neslyšeli? Vždyť tam ale můžete studovat magisterské obory, jako je včelařský provoz nebo obchodník s realitami.

Pořád vás to nepřesvědčilo? Otevřete si tedy stránky fakulty a… hle, veliká fotka Oldřicha Hájka v grafice volební kampaně. Kliknete a už jste na senátorské stránce, kde se dozvíte, samozřejmě, že Oldřich Hájek je proti obcházení benešových dekretů (jenom nevíme, jestli je i proti obcházení Dekretu presidenta republiky, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1941 nebo Dekretu presidenta republiky o postavení žen v československých vojenských jednotkách).

Zpátky k vysoké škole –⁠⁠ jak kauzu popsalo Aktuálně –⁠⁠ nejméně čtyři poslanci hnutí ANO mají z této školy titul. Hájí se, že řádně studovali a titul je zasloužený. Stranickost je pouhá náhoda. Jen nelze dohledat závěrečné práce, posudky a české úřady fakultu nemohou kontrolovat, protože je akreditována v Polsku.

4. Jana Mračková Vildumetzová –⁠⁠ Superkumulátorka

Počítejte s námi. Jana Mračková Vildumetzová (ANO) je poslankyní. K tomu je zastupitelkou Karlovarského kraje. Z prvního místa kandiduje do krajských voleb a dle tradic by se tak měla stát –⁠⁠ pokud hnutí uspěje a poté i dokáže složit vládu –⁠⁠ hejtmankou. A ano, tušíte správně. Ráda by se stala i senátorkou za Sokolovsko.

My se ptáme: A není to málo, Antone Pavloviči?

5. Melodrama na dvojce

Hezky napjatý souboj se nám rýsuje i na Praze 2. Klidné Vinohrady zvou k posezení na rýžový flat white s konverzací v několika světových jazycích najednou. Jenže to by se tam nesměl odehrát zápas ostrých loktů.

Marek Hilšer (MHS) se obouvá do svého soka Miroslava Bárty (STAN a TOP09).

Hilšer –⁠⁠ profesionální politik všemi mastmi mazaný –⁠⁠ si před minulými volbami založil stranu s poetickým jménem Marek Hilšer do Senátu. Proč? I když je nezávislý kandidát, získává peníze od státu, které jsou určené politickým stranám. Za šest let to bylo přes pět milionů korun. Na co je potřebuje, ptáte se? Na boj proti oligarchům.

Na druhé straně ringu –⁠⁠ v modrých rukavicích chcete-li –⁠⁠ je světoznámý a uznávaný – byť zpochybňovaný – egyptolog a věrozvěst úpadku civilizace Miroslav Bárta. Říká, že je naše společnost „rozpolcená a vystresovaná“. Varuje před koncem civilizací. Varuje i před koncem naší civilizace. Třeba v rozhovoru pro Hospodářské noviny v roce 2012.

Hilšer dává první ránu: „Bárta ztělesňuje vše, proti čemu jsem celý život bojoval.“

Bárta: „Z těchto podlých praktik ve volební kampani jsem osobně velmi zklamaný.“

Hilšer: „Když se podíváte na veřejné zdroje, zjistíte, že pan Bárta má byznysově blízko jak k Andreji Babišovi, tak k Danielu Křetínskému. V Senátu by mohl hájit jejich zájmy.“

Bárta: „Já jsem nikdy v životě pana Křetínského neviděl. Takové praktiky ve volební kampani jsou urážkou demokracie a občanské společnosti.“

Do nepřehledné vřavy vstupuje šéfka Akademie věd Eva Zažímalová, kterou vysílá ODS. Sleduje klání dvou mužů a říká: „Velmi se mi nelíbí, jak je současná společnost polarizovaná a ráda bych přispěla ke zklidnění situace.“