Zesnulého senátora chtějí nahradit „dřevorubec“ i vizionář se sjezdovkou

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

S několika svéráznými kandidáty a bez povšimnutí veřejnosti v pátek začínají doplňovací volby do Senátu. Nový senátor zvolený v obvodu Brno-město obsadí místo po lékaři Romanu Krausovi z ODS, který zemřel loni v říjnu.

Zvolený senátor získá post na dobu, která zbývala do konce mandátu jeho předchůdce, a to do října roku 2026. V doplňujících volbách se stejně jako v běžných volbách do Senátu volí podle většinového systému a v případě nutnosti také dvoukolově.

Doplňovací volby do Senátu až na výjimky provází nízký zájem voličů. Průměrná účast v prvním kole je pouhých 19,4 procent, nejnižší byla v dubnu roku 2007, kdy dosáhla necelých 11 procent.

Podle politologa Otty Eibla bude účast v těchto volbách minimální. „O těch volbách budou vědět jen lidé, kteří mají hodně blízko k samotným kandidátům. Nečekal bych, že bude účast výrazně větší než pět až sedm procent,“ řekl Eibl.

V doplňovacích volbách kandiduje celkem šest lidí, magistrát podle mluvčího Filipa Poňuchálka žádné přihlášky neodmítl.

S podporou vládní koalice, Pirátů a Zelených do senátních voleb vstupuje Zdeněk Papoušek, který byl za stejný obvod senátorem v letech 2014 až 2020, tehdy jako nestraník za KDU-ČSL.

Mimo jiné je i pedagogem na střední škole, podobně jako ve svém prvním funkčním období se chce zaměřovat na téma vzdělávání dětí. „Chtěl bych se soustředit na desegregaci škol a vzdělávání, protože jde o téma, které je potřeba řešit na státní úrovni,“ popsal Papoušek.

Obecněji je podle něj důležité také prozápadní směřování společnosti a podpora demokracie a svobod.

Karin Podivínská bude v těchto volbách zastupovat koalici ANO a Sociální demokracie. V současnosti je náměstkyní primátorky Brna, od roku 2014 brněnskou zastupitelkou a mezi lety 2014 až 2022 starostkou městské části Brno-Královo Pole.

Mezi hlavní témata, kterým by se chtěla jako senátorka věnovat, patří podpora pěstounských rodin, podpora péče lidí s poruchou autistického spektra a oblast bydlení pro mladé a střední třídu.

Nedostatek bydlení vnímá Podivínská i v Brně, ceny bytů a nájmů jsou podle ní neúměrně vysoké. Hlavním problémem je podle ní kupování bytů jako investice.

Kandidát za koalici SPD, Trikolory a PRO Petr Koš je členem SPD, od roku 2014 do 2022 byl členem zastupitelstva městské části Brno-Královo Pole za KSČM. Je také strážníkem Městské policie Brno.

„Zásadní je pro mě bezpečnost země, našeho města a ochrana měkkých cílů,“ shrnul svou kandidaturu Koš. V jeho kampani byla výrazná také protikorupční linka, na billboardech ho mohli obyvatelé Brna vidět, jak motorovou pilou s logem SPD řeže černé busty v rouškách.

Podle Eibla ovšem kampaň právě před doplňovacími senátními volbami nemusí mít příliš velký vliv. „V kontextu naprosto minimální volební účasti téměř nezáleží na tom, co jednotliví kandidáti udělají. Důležitá je jejich stranická příslušnost a to, jestli vychází vstříc poptávce cílové skupiny, na kterou cílí,“ shrnul Eibl.

Za Moravské zemské hnutí kandiduje jeho předseda Pavel Trčala, který do Senátu kandidoval již třikrát. V roce 2018 skončil na sedmém místě, v roce 2020 na osmém a v roce 2022 s necelými šesti procenty hlasů na posledním sedmém místě. Neuspěl ani ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 a v loňských volbách do zastupitelstva Jihomoravského kraje.

V Senátu se chce zasazovat především za zřízení sjezdovky na Brněnské přehradě, o což se snaží už deset let. „Bohužel se tyto věci nerozhodují u nás v Brně, ale musí je požehnat Praha,“ řekl Trčala. Projekt podle něj má dostatečnou podporu, po zvolení by usiloval o jeho schválení.

Důležité je pro něj i lyžování obecně, s čímž souvisí také podpora turistického ruchu zejména ve znevýhodněných pohraničních regionech. Prosazoval by také návrat k tradičním rodinným hodnotám.

Nezávislý kandidát navržený Klubem angažovaných nestraníků právník a politolog Milan Hamerský je mimo jiné také předsedou Spolku pro uzákonění eutanazie a od roku 2018 vrchním ministerským radou.

V loňských volbách do Evropského parlamentu byl lídrem kandidátky hnutí Hlas, kde strana obdržela 0,21 procent hlasů.

V Senátu chce dohlížet na kvalitu zákonů a mimo jiné usilovat o uzákonění důstojné smrti, sloučení krajů a zrušení Vrchních soudů.

Za hnutí Přísaha kandiduje bývalý ředitel brněnské zoo Martin Hovorka, který byl mimo jiné v letech 2000 až 2004 zastupitelem Jihomoravského kraje za tehdejší Čtyřkoalici a mezi lety 1998 a 2010 také zastupitelem městské části Brno-Žabovřesky.

Hlavním tématem těchto voleb je pro Hovorku zklamání ze současné vlády, která podle něj ztratila kontakt s realitou. „Lidé čelí drahotě, zhoršující se bezpečnostní situaci, nejistotě v oblasti energií a neustále rostoucí inflaci,“ uvedla mluvčí hnutí Přísaha Barbora Šťastná.

Doplňovací volby do Senátu se konají vždy, když zanikne mandát dosavadního senátora, ať už úmrtím, odstoupením nebo zvolením do některé z funkcí, jež jsou s místem v Senátu neslučitelné. Doplňovací volby se od zřízení Senátu zatím konaly třináctkrát, hlasující v nich ovšem zvolili celkem 14 senátorů, v říjnu roku 2004 se totiž hlasovalo ve dvou okrscích.