Pět důvodů, proč sledovat volby do Senátu

Ke zvolení do horní komory parlamentu stačí získat v průměru zhruba 10 tisíc hlasů. Před šesti roky, když se volilo ve stejných obvodech jako letos, dokonce Zdeňku Nytrovi z ODS stačilo k úspěchu v druhém kolem 6 tisíc hlasů.

Přitom lidé, kteří usednou v Senátu, mají významné pravomoce – zejména upravovat zákony, které jim posílají ke schválení poslanci, ale mohou například aktivovat články Ústavy, kterými lze omezit pravomoce prezidenta.

V současnosti je v jasné opozici proti vládě Petra Fialy jen deset senátorů z celkových jednaosmdesáti. I kdyby kandidáti navázáni na strany ve Fialově kabinetu zcela propadli, stále by současné vládní strany a jejich sympatizanti měli většinu. Přesto můžou výsledky letošních voleb zahýbat českou politickou scénou, zejména, když jim dal Andrej Babiš punc „referenda o vládě“.

Že křeslo obhajuje šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS), je všeobecně známé. Kvůli masivní závěrečné kampani hnutí ANO se však jeho cesta k obhajobě mandátu může zkomplikovat – premiér Andrej Babiš s lidmi z vedení hnutí jede na Jihlavsko podpořit svou spoluobžalovanou kandidátku Janu Nagyovou.

Již méně se pak zdůrazňuje, že do volebních soubojů jdou všichni muži, kteří v současnosti sedí na místopředsednických funkcích (místopředsedkyně Jitka Seitlová z KDU-ČSL obhájila svůj mandát před dvěma lety) a většina šéfů senátních frakcí.

Voliče jde o opětovnou důvěru požádat například Vystrčilův největší senátní konkurent a jeho přímý zástupce Jiří Růžička. Ten v minulých volbách kandidoval za TOP 09 a STAN a na rozdíl od většiny senátorů nominovaných TOP 09 se stal členem starostenského klubu. Před dvěma lety chtěl stanout v čele horní komory, Vystrčil ale místo uhájil. Růžička nyní kandiduje za koalici lidovců, ODS, Starostů a TOP 09. O jeho místo usiluje hned sedm kandidátů.

K dosavadním osmnácti letům v senátních lavicích pak chtějí přidat dalších šest zdejší matadoři – a to i ve svých místopředsednických funkcích – Jiří Oberfalzer z ODS a Jan Horník ze STAN.

Zatímco Oberfalzer z ODS získal status kandidáta jednoznačně a sešikovaly se za něj všechny strany koalice Spolu, proti Horníkovi ze STAN kandiduje současný karlovarský hejtman Petr Kulhánek (KOA), který stanul v čele kraje jako nominant hnutí STAN.

Příběh je to pikantní hned v několika rovinách. Například Jan Horník před šesti lety Kulhánka doporučoval jako svého nástupce. A pokud by Kulhánek dokázal Horníka letos porazit, stanul by na místě svého otce – prvního karlovarského senátora Vladimíra Kulhánka, kterého Horník před téměř dvěma dekádami vystřídal.

Dokonce ve stranických primárkách STANu na Karlovarsku Horníka o dva hlasy porazil, stranická centrála hnutí STAN ale nakonec rozhodla, že nominuje opět Horníka a tak Petr Kulhánek kandiduje za svou domovskou Karlovarskou občanskou alternativu a dokonce proti sobě STAN a KOA kandidují i v komunálních volbách v Karlových Varech.

Z vlivných mužů Senátu pak obhajují i předsedové dvou nejsilnějších klubů Zdeněk Nytra z ODS a Petr Holeček ze STAN.

Hnutí ANO patří mezi strany, které senátní volby „neumí“. Navíc, hned dva ze tří obhajujících senátorů jim utekli ke konkurenci.

Jedním z nich je předseda jejich společného klubu se sociálními demokraty Jaroslav Větrovský.

„Oslovili mne lidé z Jihočeši 2012, které jsem před lety pomáhal zakládat, a tak kandiduji za ně,“ řekl Seznam Zprávám bez bližších podrobností. Hnutí ANO pak v „jeho“ táborském volebním obvodě postavilo vlastního stranického kandidáta.

Druhým „uprchlíkem“ je ředitel brněnské hvězdárny a senátor za Brno-město Jiří Dušek. Ten letos kandiduje jako společný kandidát ODS, ČSSD a regionálních hnutí. Hnutí ANO proti němu postavilo někdejšího brněnského primátora Petra Vokřála, který byl dokonce jeden čas místopředsedou hnutí. Teď je nestraníkem, nicméně mezi členy hnutí ANO se o něm mluví jako o jednom z favoritů.

Vokřál opustil ANO v roce 2020 dle svých slov kvůli „narůstajícímu politikaření a proto, že některé brněnské organizace jsou napojené na podsvětí“ krátce před tím, než Andrej Babiš kvůli kauze Stoka (machinace s veřejnými zakázkami) rozpustil celou brněnskou organizaci.

Očekává se pak i obhajoba bruntálského senátora za ANO Ladislava Václavce.

O udržení se v parlamentní politice bude bojovat sociální demokracie. Ze tří senátorů může přijít hned o dva. Viditelnější Jan Žaloudík z Brna už letos nekandiduje vůbec, veřejnosti méně známý Jaromír Strnad obhajuje již podruhé v Kutné Hoře. Právě Strnada pak špičky sociální demokracie zmiňují, když odpovídají, zda může někdo z jejich kandidátů uspět.

Druhým „želízkem v ohni“ je někdejší europoslankyně a dnes náměstkyně hejtmana Zlínského kraje Olga Sehnalová. Před dvěma lety, kdy socialisté celorepublikově prohráli krajské volby, dokázala získat druhý největší počet preferenčních hlasů po Jiřím Čunkovi a socialisty na hejtmanství udržet. Letos se pokusí udolat místopředsedkyni KDU-ČSL Šárku Jelínkovou, která na posledním volebním sjezdu přišla o místo 1. místopředsedkyně strany. „Každý mandát je úspěch,“ nechtěl spekulovat o výsledku předseda ČSSD Michal Šmarda.

Třetím jménem, které v neformálních rozhovorech s politiky ČSSD (ale i ANO) padá, je třinecký lékař Zdeněk Matušek, který je jejich společný kandidát.

Další strana, která patří mezi ty, o kterých se říká, že senátní volby neumí, jsou Piráti. Jejich kandidáty a kandidátky jsou povětšinou čtyřicátníci, všeobecně málo známí. V minulých doplňovacích volbách ale přesto zazářila kladenská právnička Adéla Šípová, která dokázala porazit politické matadory Jiřího Dienstbiera z ČSSD a Petra Bendla z ODS.

Podobný příběh by se letos mohl odehrát ve volebním obvodě Jičín, kde proti silnému zástupci koalice Spolu a 1. místopředsedovi TOP 09 Tomáši Czerninovi nasadili Piráti ředitelku kulturního čtrnáctideníku A2 Martu Martinovou. Ostatně Adéla Šípová ji veřejně a intenzivně podporuje, takže paralela s ní by v případě úspěchu byla na místě.

Papírově silnějších kandidátů je zde ale více, například Dana Kracíková, starostka Železnice kandidující za hnutí STAN, svého kandidáta proti Czerninovi postavilo i hnutí ANO – Jaromíra Dědečka.

Obdobně si Piráti myslí na úspěch Dany Balcarové v senátním obvodě na Praze 6 proti Jiřímu Růžičkovi. Strategie je podobná – aktivní žena proti „papalášovi“. Někdejší pirátská poslankyně na svém zvolení pracuje již řadu měsíců, pro snadnou rozpoznatelnost zvolila i dress code v jednotné barvě s jejími volebními materiály.

Po shromáždění zhruba 70 tisíců lidí na Václavském náměstí z kraje září bude zajímavé sledovat, zda se „hlasu ulice“ podaří proměnit podporu lidí z náměstí v reálně odevzdané hlasy.

S podporou zpochyňovače masakru v ukrajinské Buči Jaroslava Doubravy například kandiduje pod značkou strany Právo Respekt Odbornost (PRO 2022) v ústeckém volebním obvodu expolicista Jaroslav Telecký. Jeho protikandidáty jsou rektor Univerzity J. E. Purkyně Martin Balej nebo ústecký primátor za ANO Petr Nedvědický, jenže bývalý komunista Doubrava zde dokázal před šesti lety porazit jak univerzitního profesora, tak známého podnikatele a filantropa.

Pro připomenutí, předseda PRO 2022 je Jindřich Rajchl – ten mluvčí z Václavského náměstí, který obvinil premiéra Petra Fialu z vlastizrady a slíbil, že na současnou vládu podá kvůli mezinárodní korupci žalobu, nebo tvrdil, že pražský primátor Zdeněk Hřib nechal vypnout městské kamery, aby nebylo možné spočítat demonstranty. Jenže Hřib žádné kamery vypnout nenechal.

Do senátního klání letos poslali sedm uchazečů, z těch známějších je to Rajchlův první zástupce právník Tomáš Nielsen, který proslul mimo jiné jako aktivista v době pandemie covidu, kdy zahlcoval dotazy přetížené hygienické stanice, nebo psal výstražné e-maily ředitelkám a ředitelům škol v souvislosti s nošením roušek. Strana PRO 2022 jej poslala přímo proti obhajujícímu předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi.

Své dva kandidáty ale postavil i spolek Manifest.cz, jehož čelní představitelé kandidují na komunálních kandidátkách s SPD a Trikolorou. Například v Praze. I zde jde o odmítače proticovidových opatření, kteří se v souvislosti s válkou na Ukrajině začali pouštět i do zahraničně-politických témat a šířit prorusky zaměřené dezinformace.

Dvacet kandidátů o Senát postavilo i SPD. Během minulých doplňovacích voleb ale Tomio Okamura nasadil dokonce 26 kandidátů, ale žádný se neprobojoval ani do druhého kola.

Aktualizováno: Doplnili jsme informaci, že spolek Manifest.cz v Praze postavil kandidáty na společnou kandidátku SPD a Trikolory.