Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Koalice Spolu počítá v letošní předvolební kampani s návratem k „Antibabišovi“ – tedy k upozorňování voličů na nebezpečí, která hrozí, pokud se šéf ANO Andrej Babiš znovu stane premiérem.
Naopak druhá vládní síla, hnutí Starostové a nezávislí, v tom cestu nevidí. Politici obou uskupení se přitom odvolávají na interní voličské průzkumy, které mají k dispozici.
„Z průzkumů je patrné, že republika je rozdělená na Česko A a Česko B. Do značné míry to i letos bude negativní volba, volba proti někomu,“ říká poslanec ODS Marek Benda.
Konkrétní podoba kampaně v tuto chvíli jasná není, ale podle Bendy z ní musí jasně vyplývat, „že buď bude Fialův klid, nebo Babišův chaos“.
„Samotného mě mrzí, že je společnost tímto způsobem rozdělená, ale vychází nám to z průzkumů. Bude to hodně postavené na střetu Babiš versus Fiala, byť bych si nepřál, aby to bylo v kampani dominantní,“ dodává šéf lidovců Marek Výborný.
Čísla z vlastních průzkumů strany nechtějí dát z rukou, i veřejné údaje jim ale v tomto dávají za pravdu. Žádný z volebních modelů zatím nezachytil, že by voliči ve velkém odcházeli od stran vládních koalic směrem k ANO, případně k jiným opozičním partajím.
K volbám vůbec nepůjdou
Co by naopak vládní koaliční strany mělo trápit, jsou jejich někdejší nespokojení voliči, kteří buď nevědí, koho volit, nebo uvažují, že k volbám nepůjdou vůbec.
O aktuálních postojích těchto voličů toho mnoho nevíme – poslední výzkum, který je zkoumal, je z loňského roku od agentury STEM. Podle autorů analýzy tehdy bylo zhruba 880 tisíc zklamaných voličů, z nichž chce necelá polovina znovu volit některou vládní stranu. Ovšem 250 tisíc neví, jestli vůbec jít k volbám, a 220 tisíc už nechce volit žádnou z vládních stran.
Ze stejné analýzy plyne, že právě nejvíc nespokojení voliči z posledních dvou skupin na téma „Antibabiš“ slyší. Všichni mají silně negativní názory jak na Andreje Babiše, tak na šéfa SPD Tomia Okamuru.
Jako své primární volební motivace uvádějí touhu volit proti Andreji Babišovi a hnutí ANO – a to jak v minulých volbách v roce 2021, tak v těch nadcházejících letos na podzim.
Nikdo lepší není
Další motivací bylo „volit menší zlo“, a takových lidí je čím dál víc. V překladu: od posledních voleb přibylo voličů, kteří by vládní strany nevolili ze sympatií, ale protože nikoho lepšího nevidí.
„Spolu má momentálně nemalou část voličů, kteří nechtějí jít volit. A tyto voliče potřebuje aktivizovat. Pravděpodobně to nepůjde tím, že budou říkat, jak dělají věci dobře – protože právě tito voliči jsou ti, kteří si to nemyslí. Takže se nabízí udělat to skrze hrozbu v podobě Andreje Babiše,“ říká sociolog z agentury STEM Martin Buchtík.
Za těchto okolností je zajímavé, že Starostové a nezávislí se rozhodli zvolit opačnou strategii. I jim vychází z průzkumů, že jejich voliči Babiše rádi nemají a jeho návrat si nepřejí. Zároveň prý ale neslyší na negativní kampaň.
„Žádná antikampaň v našem případě fungovat nebude. Naši voliči od nás odmítnutí věcí, jako je privatizace moci nebo přivírání očí nad hrozbami pro naši bezpečnost, očekávají jako základ, o kterém není potřeba diskutovat,“ říká předseda STAN Vít Rakušan.
„Kartu Antibabiš nepojedeme, nevidíme v tom smysl. Lidé chtějí slyšet konkrétní řešení svých problémů,“ dodává místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová.
Méně vyhranění voliči STAN
Podle sociologa Jana Herzmanna rozdíl v dikci kampaní obou vládních sil v podstatě odpovídá rozdílům v jejich elektorátu.
„Jejich voliči jsou různí. Voliči koalice Spolu jsou poměrně dost hodnotově, ideologicky vyhranění. Příznivci Starostů jsou naopak velmi nevyhranění, velmi pragmatičtí a hledají řešení praktických problémů – když to řeknu s nadsázkou, filozofické pozadí řešení je tolik nezajímá,“ myslí si Herzmann.
I takové vysvětlení má oporu v číslech. Z průzkum agentury PAQ Research například vyplývá, že voliče Spolu v jejich volební loajalitě méně ovlivňuje jejich vlastní ekonomická situace, než je tomu u voličů STAN.
Voliči STAN „zchudlí“ v minulých letech kvůli energetické krizi a inflaci měli větší tendence stranu opouštět ve srovnání se stejně zasaženými voliči Spolu. „Zatímco u voličů koalice Spolu ochota opakovat volbu tolik nezáležela na tom, zda volič od minulých voleb zchudl, u PirSTAN byly rozdíly větší,“ píše PAQ Resarch.
Zároveň se STAN momentálně daří lépe lovit mezi zklamanými a nerozhodnutými voliči než koalici Spolu. Je to vidět jednak ze stoupajícího trendu volebních preferencí STAN, zatímco Spolu spíše stagnuje.
Přesun od Spolu ke STAN
Vícero průzkumů navíc zachytilo, že zatímco přechod od STAN ke Spolu je spíše menší, opačně jsou čísla zajímavější. Například prosincový průzkum agentury Median zmiňuje, že „je patrný přesun voličů, kteří volili v roce 2021 koalici Spolu ke STAN“.
A dodává, že hnutí STAN se daří alespoň trochu vylepšovat svůj letitý problém – zvětšuje se mu volební jádro, tedy skupina přesvědčených voličů. To se v posledních měsících podle Medianu dostalo téměř na stejné hodnoty, jako má ODS.
„STAN potřebuje jinou strategii než Spolu. Jejich cílem v tuto chvíli bude přiblížit se ke koalici Spolu. A tím pádem přetáhnout voliče, kterým je jedno, kterou z koalic si vyberou, na svoji stranu,“ myslí si Buchtík.
Ačkoli zklamaní vládní voliči deklarují, že je bude ve volbě opět motivovat odpor k Andreji Babišovi, není jasné, zda letošní kampaň dokáže vzbudit stejně silné emoce jako ta v roce 2021.
Vládní strany tehdy seděly v opozici a slibovaly odstavit mocenský tandem premiéra Babiše a prezidenta Zeman, který už dnes neexistuje. Politici koalice Spolu ale spoléhají na to, že důraz jejich kampani letos dodá mezinárodní situace.
„Obavy našich voličů umocňují události na Slovensku, kde můžeme sledovat, co návrat Roberta Fica znamená pro zemi. Od příklonu k Rusku až po rapidní snižování životní úrovně lidi. Fico, Orbán a Babiš jsou spojenci, a je tedy bezpochyby namístě, aby součástí naší kampaně bylo i přiblížení tohoto obrovského rizika,“ říká šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
