Hlavní obsah

Vláda chce ukrást volby. A ani ANO to nevadí

Foto: Seznam Zprávy

Ústavní soud se nakonec nebude korespondenčním hlasováním vůbec zabývat. Ilustrační fotografie.

Na podzim nás zjevně čeká hysterická atmosféra „ještě důležitějších voleb, než byly ty minulé nejdůležitější“ a voliči budou přesvědčováni, že si vybírají mezi „bojem proti novodobé totalitě“ a „bitvou proti zavlečení na Východ“.

Článek

Glosu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Šťastné slovo

Pravidelná sobotní glosa Jindřicha Šídla o věcech, které hýbou politikou a společností a kterých jste si třeba nevšimli, nebo nechtěli všimnout.

Tolik hodin vysilujících obstrukcí. Tolik silných slov o „ukradených volbách“, nebezpečí pro demokracii, pošlapání ústavy.

A nakonec jsme se tenhle týden dozvěděli, že hnutí ANO korespondenční volbu, která bude pro krajany k dispozici poprvé už letos na podzim, nakonec k Ústavnímu soudu vůbec nepošle.

„Po dohodě s ústavními právníky a vyhodnocení celé situace jsme stížnost nakonec nepodali a nechystáme se k tomu. To, že je to účelovka, ještě neznamená, že to je protiústavní. Pochyby tam sice byly, ale šance by byla minimální,“ napsal mi v úterý místopředseda ANO Karel Havlíček.

Škoda. Dalo by se to rozebírat dlouho. A začít by šlo třeba otázkou: jak to, že korespondenční volba najednou není protiústavní, když sám Andrej Babiš dokonce osobně loni podepsal komentář s dramatickým titulkem „Volba dopisem? Vláda rozvrací náš volební systém“, v němž mimo jiné tvrdí: „Korespondenční volba totiž v prvé řadě prolamuje princip tajné a svobodné volby tak, jak ji garantuje ústava. Svobodnou a tajnou volbu už nikdo nezaručí.“ Mimochodem, šlo o tak výjimečný a důležitý text, že jej na iDnesu, s nímž neměl Babiš už dávno nic společného, kvůli lepší dostupnosti ani nedali za paywall.

Není zrovna snadné pochopit, jak něco může „prolamovat ústavní princip“ a zároveň to „ještě neznamená, že je to protiústavní“. Člověka možná napadne, že zrovna u takových pochybností máme naštěstí po ruce Ústavní soud, který by nám třeba mohl pomoci tyhle pochybnosti rozseknout - a pak by ho museli všichni poslechnout. Pokud byste se ho tedy zeptali, což jako opoziční poslanci kdykoliv můžete.

Takže tu máme několik možných vysvětlení.

V ANO se konečně poradili i s jinými ústavními právníky, než je Jan Kudrna, který jim - určitě legitimní - myšlenku o protiústavnosti poštovního hlasování vnuknul. A ti jim vysvětlili, že způsob, jakým se bez problémů volí ve většině zemí EU, včetně Maďarska či Slovenska, kde vítězí jejich ideoví spojenci, asi tak problémový nebude.

Nebo: Stratégové ANO zjistili, že korespondenčních hlasů nepřijde tolik, aby jim to vůbec stálo za to unavovat ústavní soudce. Což je docela dobře možné, zopakujme si, že na Slovensku na podzim 2023 volilo korespondenčně ze zahraničí rekordních 58 779 lidí, což byla necelá 2 procenta všech hlasů.

Nebo: Titíž stratégové ANO z čísel zjistili, že se nálada otáčí už i u krajanů, kteří sice v roce 2021 dali 85 procent svých hlasů koalicím PirSTAN a Spolu, zatímco ANO a SPD jich získaly něco málo přes sedm procent. Navíc před čtyřmi lety na ambasádách volilo pouhých 13 tisíc lidí, takže tu může existovat jistá - třeba i podložená - naděje, že svého práva využijí i krajané, kteří dosud nevolili, a ti naopak podpoří dnešní opozici.

Nebo: Rozhodlo se ANO korespondenční volbu tolerovat proto, že v USA vyhrál prezidentské volby – tentokrát bez následného útoku zklamaných voličů Kamaly Harris na Kongres – Donald Trump, na jehož lži o „ukradených volbách“ 2020 vystavělo ANO svou teorii o „zneužitelnosti“ takového hlasování?

Ale pak je tu ještě jedna možnost, zřejmě nejpravděpodobnější. ANO nechalo korespondenční volbu spolu se všemi ostatními motivacemi projít proto, aby ji využilo ve své už rozběhlé volební kampani „svorně proti novodobé totalitě“. Alena Schillerová sice nebude muset jako předsedkyně poslaneckého klubu ANO před Ústavním soudem hájit návrh na zrušení korespondenční volby, ale jistě jí to nezabrání opakovat své loňské temné proroctví, jak se „vláda chystá ukrást volby“. Protože když se něco opakuje pořád dokola, někteří lidé tomu začnou věřit a není třeba je v tom přesvědčení znejišťovat jasným výrokem autority typu Ústavního soudu.

Ostatně, tady může ANO spoléhat na nedůvěru, kterou u svých příznivců vůči téhle instituci buduje už dlouhé roky: Dodnes je mnoho lidí přesvědčeno, že Fialova vláda se dostala v roce 2021 k moci jen kvůli tomu, že „Rychetský na poslední chvíli změnil volební zákon“. Třeba proto, že jim to Andrej Babiš občas rád připomene. Tak ještě jednou, i když si nedělám iluze, že jednou provždy: Ne, na novém volebním zákoně, pro nějž po zásahu Ústavního soudu hlasovalo na jaře 2021 i ANO, vydělala jediná strana - hnutí ANO, kterému přibyl oproti „zrušenému zákonu“ jeden mandát.

Celkově to zapadá do šířící se nálady mezi částí voličů, že blížící se volby vypadají už teď nějak podezřele a že je nutné připravit se i na „rumunský scénář“, kde první kolo prezidentských voleb zrušil v prosinci 2024 kvůli ingerencím „cizí moci“ tamní ústavní soud. Byl to hodně sporný krok, jehož dozvuky teď slyšíme po celé Evropě.

Je to lákavá konspirační teorie, kterou přitom nelze nijak vyvrátit - „ONI“ se rozhodli, že volby nebudou platit, pokud nezvítězí „ti správní“. Je přitom vcelku jedno, kdo jsou „ONI“. Patrně jde o jakési blíže neurčené evropské elity ve spolupráci s těmi, kdo se právě teď třeba na Slovensku snaží svrhnout vládu Roberta Fica, takže kvůli tomu, že lidé uplatňují své demokratické právo protestovat proti své vládě, musí zasedat Bezpečnostní rada státu a vysílat temná varování „Republiku si rozvracet nedáme“.

Což mimochodem kupodivu nechává politiky hnutí ANO, jehož šéf na podzim 2023 před volbami výslovně podpořil Fica a dnešního prezidenta Petera Pellegriniho, v úplném klidu. Jakkoliv by přece měl dobře rozumět slovenské opozici varující před rozkladem demokracie a právního státu.

Sněmovní volby v Česku proběhnou letos na podzim v nesnesitelně hysterické atmosféře „ještě důležitějších voleb, než byly ty minulé nejdůležitější“, ve které budou voliči přesvědčováni, že si vybírají mezi „bojem proti novodobé totalitě“ a „bitvou proti zavlečení země na Východ“. Není síla, která by to změnila.

Zcela naivně si proto dovolím na závěr připomenout jednu banální pravdu: Česko je země se zcela transparentním volebním procesem, díky němuž se tu už 35 let v míru střídají u moci různé strany a vlády.

Volby 2025 budou stejně svobodné a demokratické jako ty předchozí, což je jedno z měřítek kvality demokracie. Třeba na Slovensku už si tím teď nejsou všichni úplně jistí. Vydat se tímhle směrem už jen přiživováním všeobecné společenské neurózy není dobrý nápad.

Rok voleb

Speciální projekt Seznam Zpráv, v němž podrobně sledujeme dění v politice před sněmovními volbami v září 2025. Pohled do marketingu a strategií jednotlivých stran. Sledování zástupců konkrétních voličských skupin. Aktivita dezinformací v kampani. Vzestup nových stran. Rozhovory, reportáže, průzkumy veřejného mínění a podcasty.

Doporučované