Článek
Termín parlamentních voleb vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním. V roce 2025 proběhnou na podzim, nejspíše někdy na přelomu září/října.
Kdo může kandidovat a kdo volit
Právo být volen do Poslanecké sněmovny má každý občan České republiky, kterému je 21 let. Právo volit má každý občan, kterému je 18 let, jeho svoboda není omezena z důvodu ochrany zdraví a je způsobilý k právním úkonům.
Systém parlamentních voleb
Volby do Poslanecké sněmovny probíhají každé čtyři roky, kdy se volí 200 poslanců. Používá se poměrný volební systém. Nejprve se vezme celkový počet odevzdaných platných hlasů ve volbách, který se vydělí počtem poslanců, tedy 200, a vznikne tzv. republikové mandátové číslo, to udává, kolik hlasů je v celostátním průměru potřeba pro zvolení jednoho poslance. Tímto číslem se posléze vydělí počet hlasů odevzdaných v jednotlivých krajích a zjistíme počet mandátů pro každý kraj.
Ještě před rozdělováním mandátů je důležitá tzv. volební klauzule, tedy procento, které musí strany či koalice získat, aby mohlo přestoupit k přerozdělování mandátů. U stran se jedná o 5 %, koalice dvou stran 8 % a trojkoalice 11 %.
V současnosti se rozdělení mandátů uskuteční ve dvou skrutiniích, tedy dvoukolově. Nejdříve mezi volební uskupení, která se do Sněmovny dostala, se rozdělí mandáty v krajích. Udělá tak s pomocí takzvané Imperialiho kvóty, která zvýhodňuje úspěšnější strany, ale mírněji než původní d'Hondtova metoda. Součet hlasů pro úspěšné strany se má nově vydělit počtem krajských mandátů zvýšeným o dva, přičemž strany mají obdržet poslance podle svého výsledku v kraji.
Nový volební zákon
Ústavní soud v únoru 2021 zrušil dosavadní způsob přidělování mandátů jako nespravedlivý pro malé strany a zvýhodňující velké. Nový volební zákon byl schválen a v úterý 4. května 2021 prezidentem podepsán. Na podzim 2021 v parlamentních volbách už tak platila nová pravidla.
Zbylé nerozdělené mandáty se pak na celostátní úrovni přidělí ve druhém skrutiniu pomocí takzvané Hagenbach-Bischoffovy kvóty. Volební uskupení je postupně získají v těch krajích, kde jim zůstalo nejvíce hlasů. Obsazení mandátu konkrétním kandidátem je pak závislé na kandidátní listině dané strany v příslušném kraji a na přednostních hlasech.
Výsledky voleb může ovlivnit možnost voliče označit 4 kandidáty na hlasovacím lístku přednostními hlasy, tzv. preferenční hlasy. Pokud kandidát získá nejméně 5 % z celkového počtu platných odevzdaných hlasů pro daný politický subjekt v rámci volebního kraje, mandát přednostně připadne jemu. Je-li kandidátů, kteří přesáhli procentuální hodnotu 5 % více, rozhoduje množství získaných preferenčních hlasů, pokud se počet preferenčních hlasů mezi kandidáty rovná, rozhoduje původní pořadí na hlasovacím lístku.
