Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Jsme spojeni pro vás.“ Tak předseda SPD Tomio Okamura v pátek na střeše hotelu Rott oznámil, že se do voleb spojí se Svobodnými, Trikolorou a PRO.
Cílem úzké spolupráce „vlasteneckých sil“ je zabránění tříštění hlasů podobně smýšlejících voličů, které by mohlo vést i k jejich částečnému propadnutí. To ostatně předseda hnutí PRO Jindřich Rajchl považuje za hlavní překážku úspěchu vlastenců.
Předseda Svobodných Libor Vondráček k tomu dodal, že pokud by se subjekty nespojily, byl by to „hazard“. „Opět bude platit – naše země, naše pravidla,“ prohlásil. Tiskovou konferenci mimo jiné doprovázela hymna nebo vizuál se čtyřmi lvy s českou vlajkou, symbolizující jednotlivé strany.
Že se SPD podělí o kandidátku se zmíněnými subjekty, je v jistém ohledu výhodné pro všechny aktéry. Svobodní, Trikolora či PRO mají šanci probojovat se do Poslanecké sněmovny, a zachovat tak smysl svojí existence. Hnutí SPD zase odpadne konkurence, která díky svým protestním akcím získává od roku 2021 vetší pozornost.
„Na té takzvaně vlastenecké scéně se už pár let objevuje více aktérů, včetně Jindřicha Rajchla nebo Ladislava Vrabela. A Tomio Okamura najednou pocítil sílu konkurence v prostoru, kterému dominoval. Tímto krokem se jí ale může do jisté míry zbavit,“ vysvětluje možnou motivaci ze strany SPD politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Voliči spojování oceňují
Hlavními soupeři SPD pravděpodobně budou hnutí ANO a Stačilo!, se kterými mají největší voličské překryvy. Michal zároveň dodává, že podobná spojenectví voliče těší. „Dlouhodobým problémem té radikální pravice, případně vlastenecké scény je, že je vnitřně rozdělená. No a ti podporovatelé proto oceňují, když přijde nějaký politik s tím, že se chce spojovat,“ konstatuje.
Zainteresované subjekty k sobě navíc dlouhodobě mají blízko. Někteří jejich členové totiž v posledních letech přecházeli od jednoho hnutí k druhému. Za zmínku stojí například předseda strany PRO Jindřich Rajchl, který se v minulosti angažoval v Trikoloře. A i přes to, že Okamura v minulosti tvrdil, že předvolební koalice jsou špatné, podle Michala si novou spolupráci zvládne sám před sebou i svými voliči obhájit.
„Ty strany se totiž názorově shodnou prakticky ve všem. Pro Tomia Okamuru může být tedy přidanou hodnotou i argumentem ideologická homogenita nové ‚aliance‘. Otázkou vlastně je, jestli má v současné době vůbec smysl existence čtyř politických stran s tak podobnými programy,“ dodává politolog.
Znesváření opět spolu?
Předsedové stran na tiskové konferenci, která se nesla v přátelském duchu, mluvili o strategickém spojenectví. Za připomínku ale stojí, že idylické vztahy mezi jednotlivými subjekty nepanovaly vždy.
Důkazem je například předloňská omluva Svobodných směrem ke svým podporovatelům za to, že společně s hnutím Trikolora kandidovali do Sněmovny v roce 2021. Pojítkem tehdy bylo pravicové směřování nebo vnímání Evropské unie.
Obrat ale nastal poté, co Trikolora veřejně podpořila Andreje Babiše v prezidentských volbách. Důvodů k distancování se od někdejšího partnera bylo ale podle Svobodných více.
„Vzhledem k tehdejším preferencím Svobodných a Trikolory se společná kandidatura jevila jako logická a zajímavá (…) Hnutí Trikolora se však v posledních měsících programově transformovalo natolik neslučitelně s naší stranou, že naše tehdejší spojení poškozuje značku Svobodní. A to natolik, že se od našeho bývalého partnera musíme distancovat,“ stojí ve veřejné omluvě.
„Pro budoucnost České republiky je skutečně potřeba spojit síly,“ myslí si lídři hnutí SPD, Svobodných, Trikolory a PRO.
K samotné otočce názorů nyní předsedové stran říkají, že voliče nebudou zajímat omluvy a roztržky z roku 2023. „Dnes je dnes,“ řekl Vondráček s tím, že hlavní je se spojit. Šéfka Trikolory Zuzana Majerová k tomu dodala, že i přes některé neshody má s předsedou Svobodných přátelské vztahy.
Ne všichni kolegové ale s postojem Svobodných souhlasí. Například člen republikového výboru Svobodných Filip Hrubý oznámil odchod ze strany.
„Nemohu zůstat členem strany, která se v nejdůležitějších volbách čtyřletého cyklu spojí s partnery, kterým nedělá problém prezentovat se proputinovskými řečmi, otevřeně rasistickou kampaní, přihlouplými homofobními a transfobními narážkami, šířením konspiračních teorií, návrhy na potravinovou soběstačnost,“ odůvodnil.
SPD může narazit
I když je podle politologa Michala pravděpodobné, že spojenectví u voličů zaboduje, není úplně jisté, který subjekt z něj nejvíce vytěží. Na první pohled se může zdát, že prim bude hrát SPD, které má jako jediné zastoupení v Poslanecké sněmovně. Podle experta je ale nutné počítat s tím, že svou roli sehraje i kroužkování favoritů.
„Pro SPD teď bude životně důležité, aby dávalo větší prostor svým poslancům, jako je třeba Radim Fiala, Jiří Kobza nebo Radek Koten, kteří se třeba vyjadřují k zahraniční politice. Musí prostě ukázat, že nejsou hnutí jednoho muže,“ říká.
Rok voleb
Speciální projekt Seznam Zpráv, v němž podrobně sledujeme dění v politice před sněmovními volbami v září 2025. Pohled do marketingu a strategií jednotlivých stran. Sledování zástupců konkrétních voličských skupin. Aktivita dezinformací v kampani. Vzestup nových stran. Rozhovory, reportáže, průzkumy veřejného mínění a podcasty.
Velkým konkurentem pro poslance SPD by mohl být například Jindřich Rajchl, který na sebe strhl pozornost především díky pořádání protivládních demonstrací v posledních letech, na které slyší i někteří voliči SPD. Jako lídr hnutí PRO se navíc pravděpodobně dostane na jedno z vyšších míst na kandidátkách. A i když z jeho podpory bude ve volbách těžit i celé uskupení, může některé kandidáty z řad SPD vyšachovat.
Tomio Okamura nicméně už v minulosti naznačil, že i když lídři dalších uskupení dostanou „zvolitelná“ místa, jeho prioritou zůstávají poslanci hnutí SPD. O konkrétní podobě kandidátek chce mít pak „vlastenecká čtyřka“ jasno do konce dubna.
