Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Oba dva jsou místopředsedy ODS a mají odlišnou odpověď na otázku, jestli je možné snižovat každoroční rozpočtový deficit a zároveň masivně investovat do obrany, rychlejší stavby dálnic, vysokorychlostních železnic nebo transformace energetiky.
Skupina občanských demokratů kolem Martina Kupky, kam patří třeba jeho náměstek Tomáš Vrbík nebo poslanec Jiří Havránek, říkají, že stát si na ohromné investice buď půjčí na dluh, nebo musí zvýšit některé daně. Zbyněk Stanjura odmítá obojí - věří v ekonomický růst a další osekávání státních výdajů.
Samozřejmě pět měsíců před sněmovními volbami se o tom všem špatně mluví. „Snižování deficitů i zadlužení a zároveň více investic. Ty dvě věci reálně stojí proti sobě,“ konstatuje ministr Kupka.
On a jeho lidé se proto dnes kloní k půjčkám. Ministr dopravy říká, že proto na vícero staveb rozšířil projekty PPP, což je vlastně jakási hypotéka - soukromá firma zaplatí, postaví a provozuje třeba dálnici, stát jí to pak několik desítek let splácí.
„Znamená to, že budeme schopni rychleji splatit infrastrukturní dluh a náklady se rozloží bez zvýšení státního dluhu do delšího období. To je samozřejmě jenom část řešení. Zatím se ale potvrzuje, že investice do infrastruktury přinášejí další ekonomický růst. Ten je zároveň zdrojem navýšených daňových příjmů státu,“ říká Kupka.
Vyšší zdanění nemovitostí?
Pokud jde o daně, tak Kupkova parta vůbec nepřipouští debatu o zvýšení sazby na zaměstnance nebo firmy, ale opatrně se baví o reformě zdanění spotřeby a nemovitostí. Třeba nedávno se občanští demokraté v anketě na sociálních sítích ptali svých příznivců, jestli by byli pro zvyšování daní z majetku. Míněno pro ty, kdo vlastní více takzvaných investičních bytů, v nichž nebydlí a dál je pronajímají.
„Téměř bilionový dluh v dopravní infrastruktuře, bezpečnost, obrana… to vše jsou koncepční věci, která vláda musí dělat. A to jsou chvíle, kdy můžete jít i na ten dluh, byť je takhle astronomický. Já s ohledem na budoucnost země jsem na to ochoten kývnout a zvednout ruku,“ říká poslanec Havránek.
S těmito úvahami však Kupkovi lidé narážejí u většiny kolegů v ODS na velmi tuhý odpor. Ačkoliv se pravicová strana ve Fialově éře a v koalici Spolu proměňuje ve více středovou, mnozí členové zmiňují dávnou DNA, kam patřily posvátné slogany jako „levný stát“ nebo „nezadlužená budoucnost“.
Nejvíc proti nápadům s daněmi nebo dluhem je ministr financí a první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. Kolegové ho nedokážou obměkčit ani argumentem, že půjčit si na dlouhodobé investice není smrtelný pravicový hřích. „Ekonomický růst, výrazné snížení výdajů na dekarbonizaci průmyslu a další snížení běžných výdajů státu,“ vypočítá Stanjura, kde je podle jeho přesvědčení možné sehnat peníze na masivní investice.
O zvyšování daní mluví i další vládní strany
Každopádně část ODS se prolomením doposud nedotknutelného tématu přibližuje názorům vládních partnerů z KDU-ČSL a hnutí STAN.
V těchto stranách se o nutnosti zvýšit daně mluví už docela dlouho. Starostové i lidovci třeba prosazují více progrese u zaměstnanců tak, aby lidé s vyššími příjmy odváděli vyšší sazbu daně. A volají také po vyšší spotřební dani u neřestí jako je alkohol a další zdraví poškozující návykové látky.
„Škrtáním lze podle nás ušetřit desítky miliard korun, ale rozhodně ne stovky. Nejde to, pokud je v naší společnosti shoda na rozsahu státu, který chceme zachovat – jako je třeba dostupnost zdravotnictví, bezplatné školství, úroveň sociálních služeb, policie, hasičů,“ argumentuje první místopředseda STAN a ministr průmyslu Lukáš Vlček.
ANO vyšší daně odmítá
Obdobnou debatu ohledně hledání nových zdrojů peněz můžeme vidět také v opozičním hnutí ANO, které je favoritem sněmovních voleb. Rovněž probíhá mezi dvojicí místopředsedů - Karlem Havlíčkem a Alenou Schillerovou. On doufá v ekonomický růst a z toho plynoucí vyšší příjmy státu, ona zas věří v přísnější výběr daní.
„Hnutí ANO je dlouhodobě proti jakémukoliv zvyšování daní. Naší prioritou je řádný výběr těch stávajících, boj s daňovými úniky a podvody a omezení šedé ekonomiky, která podle dostupných odhadů přesahuje jeden bilion korun ročně,“ doufá Schillerová.
Coby ministryně financí přitom sama navrhovala zvýšení spotřebních daní z tabáku, lihu a hazardu. Někteří ekonomové zároveň zpochybňují její velká očekávání od výnosů z boje s daňovými úniky, pro nějž se v podání ANO vžil termín „zaklekávání“.
Karel Havlíček má v hnutí ANO roli největšího pravičáka, takže častěji hovoří o stimulaci hospodářství. Zároveň u obrany a dopravy se nebrání ani různým formám půjček. „To se může rozložit do času, není to tedy okamžitý náraz,“ říká Havlíček.
„Já jsem jinak velký zastánce ekonomie strany nabídky, což jsou 80. léta v USA. Tedy nezvyšovat daně, ale stimulovat privátní sektor k investicím a inovacím, a tím i platby vyšších daní z vyšších zisků,“ dodává místopředseda hnutí.
