Poslední naděje vládních stran zatím nevychází. Zklamaní voliči se nevrací

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jestli mají vládní strany vůbec pomýšlet na zopakování minulého volebního úspěchu, mají jednu základní podmínku –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ přesvědčit každého člověka z roku 2021, aby je znovu přišel volit.

„Musíme získat v zásadě všechny naše voliče z minulých voleb. Což je velmi těžké, ale je to základ úspěchu,“ řekl již před časem volební manažer koalice Spolu Zbyněk Stanjura (ODS).

Pravděpodobnost, že by strany původní vládní pětikoalice znovu získaly většinu, je velmi malá, i kdyby se tato mise zdařila. A podle dat hned několika agentur na průzkum veřejného mínění se to stranám zatím nedaří.

Statisíce zklamaných voličů koalice Spolu, STAN a Pirátů v tuto chvíli trvají na svém –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ část tvrdí, že nepůjde volit raději vůbec, část chce volit někoho jiného než vládní strany a část by ráda volit šla, ale zatím neví koho.

Například únorový volební model agentury Median zmapoval situaci v táboře Spolu. Z něho vyplývá, že desetina jejich voličů nechce jít volit vůbec, další desetina hodlá volit STAN a 13 procent váhá, co se svým hlasem.

„Více než třetina voličů koalice Spolu z voleb v roce 2021 tedy uvádí, že tuto koalici znovu volit nebude,“ komentují výsledky autoři průzkumu. Trochu lépe si podle Medianu vede STAN, kterému se jednak daří přebírat voliče od Spolu, jednak úspěšně oslovilo i některé nevoliče.

V různých průzkumech z letošního roku jsou vidět mírné výkyvy u jednotlivých vládních sil –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tu mírně poskočí Spolu, tu zase STAN. A někdy Piráti, kteří sice momentálně ve vládě nejsou, ale s jejichž výsledkem je potřeba pro zopakování úspěchu tohoto tábora také počítat.

„Když ale všechny strany sečtete, zjistíte, že jejich celkový výsledek se nahoru nehýbe,“ upozorňuje Michal Kormaňák z agentury Ipsos.

Mírný procentuální nárůst preferencí původní pětikoalice hlásí agentura STEM, ovšem v podstatě v rámci statistické chyby. „Mírně se konsolidovali a minimálně nepokračuje pokles,“ vysvětluje Martin Buchtík ze STEM.

Voliči vládní koalice tedy i nadále váhají a nic na tom výrazně nezměnily ani události posledních týdnů, kdy se rozjely první kampaně a vygradovala hádka mezi koalicí a opozicí kvůli bezpečnosti země a další podpoře Ukrajiny.

Například agentura Kantar se zaměřila na to, jak u kterých stran přibývá pevně rozhodnutých voličů. Právě u koalice Spolu podle dat z února podíl takových voličů neroste. U Starostů je posun výraznější, strana ale dlouhodobě disponuje jen malým podílem skutečně rozhodnutých příznivců.

Median se zase pravidelně ptá respondentů na to, zda si jsou jistí účastí a volenou stranou. A za poslední dvě měření takových rozhodnutých voličů nejenže nepřibylo, ale naopak jich ubylo.

Z voličů, kteří k volbám jít chtějí, bylo podle agentury Ipsos pro nějakou stranu v březnu rozhodnuto 44 procent. Což je stejné číslo jako předchozí měsíc.

Průzkumníci ale zároveň upozorňují, že v tuto dobu „nulový“ pohyb voličů ještě nemusí nic znamenat.

„Zatím voličů, kteří by změnili rozhodnutí nejít volit nebo se vrátili k některé ze stran, nepřibývá. Ale to neznamená, že toto své chování ještě v závěru nezmění,“ říká Přemysl Čech z agentury Median.

„Z hlediska strategie teď není důležité, aby se něco dělo. Klíčové bude období několik týdnů před volbami,“ popisuje Martin Buchtík ze STEM.

Fakt, že se značná část voličů rozhoduje až těsně před volbami, je běžný. Letos se ale průzkumy shodují na tom, že nejistota je ještě větší než v předchozích volbách.

„Současnou nerozhodnost voličů velmi dobře vyjadřují volební potenciály,“ ukazuje na příkladu aktuální volební model agentury Ipsos. Volební potenciály –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy množství lidí, kteří volbu strany alespoň zvažují, jsou u řady stran nebývale vysoké. Naopak tvrdá jádra se v řadě případů snížila.