Politiky zajímají víc důchodci než mladí lidé, myslí si půlka Čechů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Téměř polovina Čechů se domnívá, že pro politické strany nejsou mladí voliči tak atraktivní jako jiné voličské skupiny, například senioři. A jen třetina si myslí, že se strany v kampani na problémy mladých zaměřují dostatečně.

Výrazně častěji jsou s přístupem k mladým nespokojeni podporovatelé vládních stran a Pirátů. Naopak voliči opozičních hnutí ANO a SPD to za takový problém nepovažují.

Vyplývá to z údajů agentury Ipsos, které mají Seznam Zprávy exkluzivně k dispozici.

Že mladí lidé nejsou pro politické strany tak atraktivní jako jiné voličské skupiny, si myslí 48 procent Čechů. O opaku je přesvědčeno pouze 28 procent lidí, zbytek neví.

Názory lidí na tuto otázku se ovšem výrazně liší podle toho, kterou stranu chtějí volit. Výrazně větší nespokojenost s přístupem politických stran k mladým voličům vyjadřují voliči původní vládní pětikoalice.

S výrokem, že strany se víc zajímají o seniory než o mladé, by souhlasila drtivá většina pirátských voličů (93 procent), ale i výrazná většina voličů STAN a koalice Spolu.

Naopak voliči hnutí ANO a SPD nepovažují situaci směrem ke skupině mladých voličů za tak špatnou - jen něco málo přes 40 procent voličů těchto stran si myslí, že jsou důchodci pro strany atraktivnější.

„Obecně mají voliči opozičních stran pocit, že se na mladé voliče strany zaměřují dostatečně, voliči vládních stran naopak,“ vysvětluje analytik agentury Ipsos Michal Kormaňák.

Výzkumníci se respondentů ptali obecně na situaci v Česku, nikoli na to, jestli za přístup k mladým kritizují přímo stranu, kterou sami volí.

„Nelze úplně jednoznačně z těchto dat říci, že voliči (typicky vládních stran) to vnímají jako problém u své strany. Mohou, ale také nemusí - ta otázka byla položena obecně na celé politické spektrum. Voliči tedy spíše hodnotí celou politickou debatu, důležitost tématu ve společnosti a ochotu či schopnost stran na tato témata reagovat,“ říká Kormaňák.

Vysvětlení bude pravděpodobně ležet ve věkovém rozložení voličů jednotlivých stran. Data Ipsosu totiž ukazují, že čím mladší volič, tím spíš si myslí, že by strany měly v této otázce přidat. Podobné je to se vzděláním - vzdělanější voliči jsou s přístupem k mladým voličům častěji nespokojení než lidé se základním vzděláním.

„Právě voliči vládních stran jsou častěji mladí a naopak. Do jisté míry tak data odráží pocit, že by měly strany mluvit k lidem, jako jsem já,“ dodává Kormaňák.

Pět stran bývalé vládní koalice má dlouhodobě vyšší zastoupení mezi mladými voliči, než je tomu u opozičních partají.

Například podle únorového průzkumu agentury Median je koalice Spolu nejčastější volbou vysokoškolsky vzdělaných lidí a mezi studenty a prvovoliči, následuje hnutí STAN. Naopak ANO je nejčastější volbou lidí od 35 let výše a vede v kategorii důchodců.

Přestože ANO nepatří mezi mladými lidmi k favoritům, podle řady průzkumů se mu daří i tam získávat nové voliče. A v těchto volbách se viditelně snaží mladé voliče zaujmout - ať už akcemi, jako je kino či kvíz s předsedou strany Andrejem Babišem, nebo využíváním mladých influencerek na sociálních sítích.

Výzkumníci se respondentů ptali také na to, zda si myslí, že se strany v kampani dostatečně zaměřují na mladé voliče. To si myslí ani ne 30 procent Čechů.

Zatímco voliči Pirátů a Spolu to považují za dostatečné jen z pětiny, u voličů ANO je to 40 procent, u voličů SPD dokonce 47 procent.

60 procent Čechů si myslí, že strany by se měly na mladé voliče zaměřovat více. A to především voliči STAN a Pirátů (přes 90 procent) nebo Spolu (80 %).

Naopak jen půlka voličů SPD si myslí, že by se strany směrem k mladým měly víc snažit. Voliči ANO a SPD se také nejčastěji domnívají, že mladé voliče dnes zajímá politika méně než dřív. Srovnatelný postoj v této otázce jako hnutí ANO mají ovšem i voliči vládní koalice Spolu.