Ovlivní Ukrajina české volby? Voliči se dělí na šest skupin a strany musí vážit slova

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ruská invaze na Ukrajinu už více než tři roky ovlivňuje českou politickou scénu. Už od jejího začátku se vládní tábor hlasitě kloní k podpoře napadené země a nutnosti v ní vytrvat. Opoziční uskupení jsou v podpoře naopak střídmější. Chtějí především vyjednávat o míru, nekloní se k české muniční iniciativě a obecně prohlašují, že je důležité zaměřovat se na zájmy České republiky.

Téma války vedle politické reprezentace dělí také společnost. To ostatně potvrzují data agentury Ipsos, která pro Seznam Zprávy v rámci projektu Unavená demokracie provedla exkluzivní šetření veřejného mínění.

Celkem 1060 respondentů odpovídalo na otázky ohledně postojů k situaci na Ukrajině nebo jejich politických preferencí. Z dat pak vyplývá, že Češi se v pohledu na válku a podporu napadené země dělí na šest skupin.

Dle analytika Ipsosu Michala Kormaňáka se postoj k dění na Ukrajině projevuje i v tom, jaká uskupení lidé podporují. „Základní rovina stojí na tom, že vládní voliči – včetně voličů Pirátů – jsou nakloněni pomoci Ukrajině a mají pocit, že Česká republika z přítomnosti uprchlíků ekonomicky spíše těží. Příznivci opozice to pak vidí velmi opačně,“ konstatuje.

I když vláda Petra Fialy nevystupovala vždy jednotně a Piráti ji dokonce minulý rok opustili, ohledně postoje k Ukrajině se všichni shodují. Lídři jednotlivých stran od začátku ruské agrese konzistentně upozorňují, že Rusko je agresorem a je nutné pomáhat napadené zemi. I proto, že je to v našem vlastním zájmu. „Ukrajina bojuje nejen za svoji svobodu, ale i bezpečnost Evropy,“ konstatoval před nedávnem premiér Petr Fiala v jednom z rozhovorů.

Data pak ukazují, že zhruba 18 procent Čechů s takovým pohledem dlouhodobě souzní. Takzvaní Idealisté často čtou zprávy o dění v napadené zemi a považují za nutné ji podporovat a „podávat pomocnou ruku“ uprchlíkům. Zároveň nemají pocit, že by na tom Česko ekonomicky tratilo. Více než polovina z nich pak plánuje v letošních volbách podpořit koalici Spolu, hnutí STAN nebo Piráty.

Pokud si ale lidé nejsou stoprocentně jistí ekonomickou výhodností podpory napadené země, mnohem více tápou, koho volit. Dle Ipsosu jich je mezi Čechy zhruba pětina. A třetina z nich neví, komu hlas na podzim „hodit“. Nejčastěji jde o lidi ve věku 25-34 let, kteří jsou ekonomicky aktivní s lehce nadprůměrnými příjmy.

Třetina z nich navíc v minulých volbách do Poslanecké sněmovny nehlasovala. Ti, kteří k urnám přišli, pak většinou volili vládní uskupení. To se ale letos mění. Zatímco podpora koalice Spolu u této skupiny lidí klesla o 7 procent, hnutí ANO narostlo.

Důvodem může být právě ekonomická nejistota kolem podpory uprchlíků, což popisuje i politický analytik Jan Herzmann. „Mezi příznivci ANO je velice rozšířený postoj, že naše podpora směrem k Ukrajině je příliš velká. Není tedy divu, že s tím ANO pracuje,“ popisuje.

Zhruba pětina Čechů se pak k válce na Ukrajině a uprchlíkům staví spíše apaticky. „Jde o lidi, kteří se obecně moc nezajímají nejen o mezinárodní politiku, ale obecně ani o tu českou. Žijí si svůj život a nic moc je nezajímá, což se ukazuje i u jiných témat. Není proto překvapivé, že tenhle segment je největší,“ vysvětluje Kormaňák.

I když se „apatičtí“ o politiku tolik nezajímají, i tak u nich dochází k proměně preferencí. Zatímco více než třetina k volbám v roce 2021 nešla, část z nich letos plánuje volit ANO. Nejsilnější opoziční hnutí se pak těší podpoře i těch, kteří dle svých slov nepodporují Rusko, ale mají pocit, že pomoci Ukrajině už bylo dost a je nutné „myslet na naše lidi“.

Tento narativ ostatně hojně používá právě Andrej Babiš. Ten ještě po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu prohlašoval ve Sněmovně, že „hnutí ANO podporuje premiéra a jeho vládu v krocích proti ruské agresi na Ukrajině“. Už za pár měsíců ale v rozhovoru pro server Novinky.cz začal využívat podporu válečných uprchlíků proti politickým oponentům.

„Hlavní problém je, že se vláda nestará o naše občany. (…) Pokud naši lidé mají pocit, že na ně naše vláda kašle a stará se jen o Ukrajince, a zatím to tak vypadá, tak to nedopadne dobře,“ pronesl před třemi lety. Od té doby ANO využívá téma války často – Fialu například osočuje, že si „hraje na premiéra Ukrajiny“.

Z úst šéfa nejsilnějšího opozičního hnutí pak také opakovaně zaznívá, že důležité je především jednat o míru. Babiš k tomu mnohdy dodává, že Evropská unie v tomto ohledu selhala, a je tak nutné spoléhat na administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa.

„U české společnosti převažuje názor, že za válku může Rusko. A to i mezi voliči hnutí ANO. Ti ale mají pochyby o tom, jestli podpory nebylo už moc a zda na tom Česko neprodělává,“ popisuje Kormaňák. Hnutí ANO si je tohoto faktu zřejmě vědomé, a proto se k aktivní podpoře napadené země staví spíše odmítavě.

Připomeňme například výrok prvního místopředsedy Karla Havlíčka, který začátkem roku prohlásil, že pokud by se ANO dostalo do vlády, zařízlo by například českou muniční iniciativu. Ještě pár dní před tím ale Havlíček sliboval ukrajinskému velvyslanci podporu a obchodní spolupráci nejen při obnově země.

Je však nutné připomenout, že hnutí Andreje Babiše je do jisté místy lapené do vlastní strategie. Není totiž tajemstvím, že ANO by rádo přilákalo co nejvíce voličů ze všech možných vrstev. Z dat Ipsosu pak navíc jasně vyplývá, že se mu to i daří. Jeho podporovatelé – ke kterým se dle současných průzkumů řadí asi třetina Čechů – jsou totiž silně zastoupení ve všech názorových skupinách, vyjma idealistů.

Pokud si chce expremiér udržet dosavadní přízeň voličů, musí na to myslet a reflektovat to i ve svých výstupech. Nedá se proto čekat, že by v prohlášeních směrem k uprchlíkům či situaci na Ukrajině přitvrzoval. „Souvisí to s tím, že hnutí ANO o sobě prohlašuje, že je catch all party. A většinu prostě extrémním názorem neoslovíte,“ dodává expert na politickou komunikaci Otto Eibl.

A zatímco Babiš musí brát v potaz, že jeho voličská základna je názorově „rozkročená“, radikální hnutí takový problém neřeší. Například předseda hnutí SPD Tomio Okamura tak může směrem k Ukrajině zařadit své pověstné „turbo“, což od něj jeho stoupenci čekají.

„SPD neoslovuje majoritu, takže musí být drsnější, cílí na více nespokojenou část populace, které nestačí, co říká ANO,“ přibližuje Eibl. To ostatně potvrzují i zjištění Ipsosu. Voliči SPD totiž většinou spadají do skupin „nejistí“ a „naštvaní“. Mnohdy nevědí, kdo válku rozpoutal, nebo jsou přesvědčení, že konflikt zavinila Ukrajina, potažmo Západ. Uprchlíky také odmítají.

„O tyhle lidi by se měla postarat Ukrajina sama,“ popisovala například před časem seniorka Dita Mejtská ve speciálním projektu Seznam Zpráv Takoví jsme, který byl součástí pořadu Ve stínu.

Z toho důvodu Okamura v projevech opakovaně tvrdě vyzývá, že by se uprchlíci měli vrátit na Ukrajinu, ostře vystupuje i proti dávkám a podpoře napadené země.

Eibl nicméně připomíná, že ani Okamura nevolil ráznou rétoriku hned zkraje války. „Na začátku nastal šok a ani Tomio Okamura moc nevěděl, co říkat. Postupem času se ale rozjela vyjádření jako ‚silné Česko‘, protože válka už trvala dlouho a ve společnosti se začal objevovat názor, že vláda se stará víc o uprchlíky než o vlastní lidi.“

I když se může zdát, že u radikálnějších voličů dominují právě tato uskupení, i tak u nich boduje především Andrej Babiš. „Hnutí SPD se ale daří ten rozdíl stahovat. A zatímco hnutí ANO bude muset v této rétorice víc balancovat, SPD a Stačilo! mohou být mnohem striktnější,“ říká analytik Kormaňák.

Dle Herzmanna se ale může přelévání voličů mezi ANO a SPD do budoucna ještě proměnit. „Stačilo! a SPD už jedou kampaň naplno, zatímco ANO na půl plynu. Domnívám se, že až Andrej Babiš sešlápne plyn na podlahu, tak se mu podaří nezanedbatelnou část přeběhlíků zase k ANO vrátit.“

Podle analytiků bude ve volbách důležité, jakým způsobem budou jednotlivé strany téma války rámovat. Na jedné straně jsou totiž vládní strany, které k válce přistupují jako k ohrožení bezpečnosti a na tom zakládají sdělení. Zároveň připomínají, že podpora Ukrajiny je investicí do nezávislosti a uprchlíci jsou přínosem pro ekonomiku. Opoziční tábor zase používá válku jako argument, proč si lidé finančně pohoršují.

Právě ekonomická linka bude dle analytiků rozhodující. Zvláště pak u voličů s nižšími příjmy a z chudších lokalit. „Spousta voličů bude na konci hlasovat podle nějakého pocitu obecného naštvání, který bude umocněný pocitem z jejich peněženky,“ říká Eibl.

Data vznikla v souvislosti s projektem TAČR SIGMA (TQ12000040): CZDEMOS4AI - Prospěšný multiagentní AI avatar v malé demokratické společnosti.