Na kandidátky STAN se po akci strany hlásí „cizí“ lidé. Řeší se, co s nimi

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Podpisy kvůli místu na kandidátkách Starostů a nezávislých nesbírají v ulicích jen straníci nebo podporovatelé. V několika krajích se ukázalo, že kandidovat za hnutí hodlají i lidé, kteří s ním doteď neměli nic společného.

Jde například o studenta práv, který chce odlákat mladé voliče Filipu Turkovi, učitelku na penzi s obavami z mezinárodní situace nebo ředitelku střední školy.

Díky akci Podpisovka, v níž musí zájemci o kandidaturu za STAN sesbírat určitý počet podporovatelů, mají teoreticky i tito lidé šanci na volitelné místo. Ve stranických orgánech se teď řeší, co s nimi.

Podle předsedy Víta Rakušana je STAN za nové tváře rád - jejich nalákání podle něj bylo jedním z cílů Podpisovky. Připouští ale, že hnutí bude spíš opatrné s jejich nasazováním na vysoké příčky kandidátek.

„O tom, jaká místa získají na kandidátkách, rozhodnou krajské sněmy, to říkáme otevřeně od začátku. Ale věřím, že s potenciálem těchhle aktivních lidí budou jednotlivé kraje dál pracovat. I když se teď nedostanou na prvních šest míst,“ říká Rakušan.

Podpisovka je především PR akcí Starostů, která má stranu před volbami zviditelnit a dostat jejich politiky mezi lidi. Že má někdo nasbírané podpisy, ale ještě neznamená, že se automaticky stane kandidátem.

Pro hnutí je to dilema. Na jednu stranu chce využít potenciál nových jmen a nechce případné zájemce o vstup do politiky odradit. Na druhou ovšem potřebuje uspokojit dobrými místy také vlastní straníky.

A hlavně - jsou obavy, aby si hnutí ve svých barvách do Sněmovny „nenasadilo“ někoho neznámého a nevyzpytatelného.

„Na sněmu v Hradci se objevil jeden zajímavý zájemce, finální slovo bude mít krajský sněm. Je podle mě hrozně důležité, aby politická strana poznala background i postoje daného zájemce, aby se z něj nakonec nevyklubal naprostý názorový oponent,“ myslí si poslankyně z Královéhradeckého kraje Lucie Potůčková.

Seznam Zprávy vyzpovídaly několik „kandidátů z ulice“, kteří mají o STAN zájem. Většina z nich nikdy v politice aktivní nebyla, nějakou dobu už o zapojení do ní ale uvažovali.

Mnohé z nich k větší aktivitě přiměla současná geopolitická situace a obavy o bezpečnost a prozápadní směřování Česka. Shodují se také v tom, že akce Podpisovka byla poslední impuls, díky němuž získali dojem, že je možné se na kandidátku probojovat.

„12. ledna jsem si přinesla notebook z opravy, podívala se na internet a vidím Víta Rakušana, jak vyhlašuje Podpisovku. A tak jsem do toho vletěla,“ popisuje čtyřiašedesátiletá Jana Valdrová Kyselová, jak se v Jihočeském kraji vydala do ulic sbírat podpisy.

Občansky aktivní je podle svých slov posledních deset let, v poslední době ji ale jako babičku zneklidňuje, jak ve světě vzrůstá napětí. „Nechci si jednoho dne vyčítat, že jsem nic nedělala,“ dodává penzistka, bývalá učitelka matematiky a podnikatelka.

Říká, že dá kampani všechnu energii, i kdyby na kandidátce měla být poslední. „Ale seberu maximum odvahy a drzosti a řeknu si o co nejvyšší místo,“ dodává s tím, že už při sběru podpisů doslova prošoupala boty.

Poslankyně z Jihočeského kraje Pavla Pivoňka Vaňková ujišťuje, že o ni na jejich kandidátce zájem mají - na pozicích do první desítky. „Je to velmi aktivní žena, která do sběru podpisů investovala v našem kraji velké množství času a energie,“ chválí ji Vaňková.

V Praze chce na přední místa kandidátky student Vojtěch Ludvík. Ve svém medailonku vystupuje sebevědomě - zmiňuje perfektní angličtinu, studium práv v USA, rétorické schopnosti a drzost. A také „schopnost odlákat mladé od Filipa Turka“ - hvězdu konkurenčních Motoristů.

Ludvík, který letos končí studium práv na Karlově univerzitě, popisuje, že se cítí být v životním zlomovém okamžiku. „Nejde jenom nadávat na personální vyprázdněnost, špatnou komunikaci nebo rezignaci na zájmy mladších voličů a zároveň nečinně přihlížet,“ tvrdí Ludvík.

Právě do kampaně pro mladé, kteří podle něj dnes chtějí hlavně přesvědčivé a charismatické lídry, se Ludvík chce zapojit.

„Pokud jde o porážku populistů typu Motoristů, pak potřebujeme silného rétora, který shodí rukavice a v příštích měsících efektivně rozcupuje jejich intelektuální vyprázdněnost a nebezpečnou demagogii. Jde o to najít hodného liberála s ostrými lokty, protože nakonec v politice vždy rozhodne hlavně síla osobnosti,“ myslí si Ludvík.

Ve STAN si chce říct o čtvrté až šesté místo, ale sám přiznává, že jde spíš o „zdravě drzé“ přání. „S pokorou očekávám jakékoliv místo na kandidátce s tím, že za reálné považuji po diskuzích se členy 7.-12. místo,“ popisuje sondování ve straně.

V Královéhradeckém kraji se podpisového archu chopil bývalý starosta a dnešní zastupitel obce Skalice, Pavel Kavalír. Stejně jako Janu Kyselovou Valdrovou ho ke vstupu do sněmovních voleb motivuje současné dění. „Není mi jedno, jak letošní volby dopadnou vzhledem k tomu, jaká je geopolitická situace,“ říká.

„STAN u mě zvítězilo ze dvou důvodů - sám jsem byl starostou a mám blízko ke komunální politice. A také jde o hnutí, které není svázané pevnou ideologií,“ říká Kavalír. Podpisovku si našel sám na internetu.

S předním místem spíš nepočítá. „Je jasné, že budou dávat přednost osvědčeným lidem, které už znají, a já jsem pro ně velká neznámá,“ dodává.

Zatímco jiné z kandidátů motivovala zahraniční situace, ředitelku liberecké zdravotní školy Janu Urbanovou nakoplo ke vstupu do politiky regionální téma.

„To rozhodnutí ve mně zrálo delší dobu. Pak jsem tu v kraji byla na nějaké odborné konferenci, kde padalo hrozné množství nepravd - a já si definitivně řekla, že chci věci měnit. A zrovna v tomhle momentu rozčílení přišel STAN s Podpisovkou,“ líčí bývalá zdravotní sestra.

Akce v ní prý vyvolala dojem, že má strana opravdu zájem o nové lidi, kterým chce dát příležitost. S libereckými členy SLK - sesterskou organizací STAN - si nakonec plácla rovnou, ani nemusí sbírat podpisy. „O přední příčky neusiluji. Jestli budou vidět potenciál, tak jsem připravená ke spolupráci,“ říká Urbanová.

„Jsem Kolíňák a líbí se mi, jak to tady Vít Rakušan vedl. Kolín je díky němu lepší místo k životu,“ líčí student práv ze Středočeského kraje Ondřej Machytka, proč se letos rozhodl kandidovat za STAN. Do té doby neměl se stranou nic společného, prvně se se členy seznámil až na focení pro akci Podpisovka, kdy už měl na svých arších první podpisy.

„Jak se začala zhoršovat situace ve světě, rozhodl jsem se. Už chci být politicky aktivní, nebaví mě jen pozorovat,“ říká Machytka, který se zajímá o lidská práva nebo témata pro mladé, jako je školství a bydlení. Usilovat bude o umístění na kandidátce od sedmé příčky dál.