Češi si myslí, že vše odhalí, ale text na sítích berou jako vytesaný, míní Pavel

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Mohl bych někoho zastřelit uprostřed Páté Avenue a neztratil bych ani voliče.“

Citát Donalda Trumpa vystihuje, jak někteří politici přemýšlejí o etice ve veřejném prostoru. Trumpův model se často přenáší i do jiných částí světa, pokud ale politici se společností manipulují strachem, aby si získali a udrželi moc, oslabují ji. Alespoň si to myslí český prezident Petr Pavel, který na téma etického chování v politice mluvil na akci pořádané Asociací public relations (APRA).

„Marketingová pravidla úspěchu by nás neměla vést k tomu, že zohýbáme všechny hodnoty a normy, které bychom jinak měli uplatňovat,“ říká Pavel. Český prezident podotýká, že si nedělá iluze o velkém významu slušnosti a etiky v současném českém politickém prostředí.

„Češi si myslí, že prokouknou vše a nikdo je neopije rohlíkem. A pak vidí první titulek na sociální síti a berou ho jako vytesaný do kamene,“ konstatuje Pavel. Zmiňuje však, že věří ve změnu. Za pravdu mu částečně dávají data.

Podle nového průzkumu si drtivá většina lidí myslí, že v Česku kampaně eticky vedeny nejsou. Dvě třetiny vnímají, že se situace zhoršila v posledních letech. Praxe předvolebních kampaní zároveň způsobila, že většina Čechů s nějakou mírou neetického chování počítá a nebrání jim ve zvolení svého zástupce. V míře prohřešků však Češi dělají velké rozdíly.

„Existují praktiky, které vnímáme jako neodpustitelné. Sem spadá třeba kupování hlasů, vytváření falešných účtů na sociálních sítích nebo šíření vykonstruovaných audio či video záznamů. V případě takového porušení etiky by 58 procent z nás dokonce bylo ochotno volby anulovat,“ říká politická analytička a spoluautorka průzkumu Tereza Friedrichová ze společnosti NMS Market Research.

Překvapivě méně důležité je podle ní dodržování etiky pro mladé voliče.

„U cílové skupiny 18 – 24 let je etické chování důležité, ale ne do takové míry jako pro jejich rodiče či prarodiče. Mladí daleko častěji než populace ČR zvažují volbu neeticky se chovajícího politika, pokud to jim samotným nějak prospěje. Dá se tedy říci, že dost mladých lidí se u voleb řídí heslem ‚Účel světí prostředky‘ a etiku vnímají jako jednu z položek, kterou při svém rozhodování zvažují, ale nepřikládají jí takovou váhu,“ dodává Friedrichová.

Pro mladé pak podle analytičky často není cesta ven z dezinformační bubliny na sociálních sítích, ze kterých čerpají většinu informací o politice.

Etika v kampani je podle Friedrichové pro Čechy důležitá, ale ideálu rozhodně neodpovídá. 40 procent lidí si podle průzkumu myslí, že praktiky v kampaních budou do budoucna ještě horší. Už nyní češi výrazně odsuzují, když politici lžou a šíří neověřené informace ve stylu „Přišlo WhatsAppem“, tedy sdílení příspěvku bez uvedení zdroje.

Zajímavý výsledek byl podle analytičky v otázce anulování voleb, tedy něčím, co se stalo v nedávné době například v Rumunsku. Téměř 60 procent lidí by se podobnému scénáři v případě extrémního porušení principů nebránilo ani v Česku. „Shoda panuje napříč populací a napříč podporovateli všech stran,“ informuje Friedrichová.

Velkým problémem jsou pro Čechy v předvolební kampani dezinformace, dokonce kvůli jejich velkému počtu zvažují, že nepůjdou k volbám. Friedrichová doplňuje, že o tom přemýšlejí hlavně ženy a obecně nevoliči. Experti z nedostatečného boje proti dezinformacím viní hlavně politiky, kteří mají v rukou exekutivní moc.

Velký chaos a šíření „dezinfa“ zavládl například během pandemie koronaviru. Poté, co vládu Andreje Babiše vystřídala vláda Petra Fialy, mohla podle analytičky Centra pro informovanou společnost Veroniky Víchové ukázat, že strategická komunikace, krizová komunikace a obrana proti dezinformacím mohou být potřebné nástroje státu v digitálním světě.

„Bohužel nás ale ani pandemie neprobudila dostatečně a napříč dílčímu pokroku stát ani dnes nemá adekvátní systém, kapacity a strategii pro komunikaci v různých situacích. Česko v tom nyní dělá podobnou chybu jako předchozí vláda na Slovensku, která proces budování strategické komunikace rovněž nedotáhla, jelikož mu nevěnovala dostatečnou prioritu,“ přibližuje Víchová.

S tím souhlasí i bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která na konferenci mimo jiné uvedla, že negativní a neetická kampaň může fungovat, pokud politik usiluje o krátkodobý úspěch. Dlouhodobě ale společnost poškozuje.

„Pokud společnost stimulujete strachem s cílem ji ovládnout, snižujete tím důvěru lidí v instituce i lidi mezi sebou. Na Slovensku máme velké množství lidí, co si navzájem nevěří. Společnost, která je nesoudržná, je oslabená, nemá dost velkou imunitu na to, aby fungovala v době krizí,“ sdělila slovenská exprezidentka.

Průzkum také ukázal, že význam etického chování pro voliče roste s jejich věkem, vzděláním a sociálním postavením. O tom, že lze v politice uspět i eticky, jsou přesvědčeni hlavně lidé mezi 25 a 34 lety, ostatní věkové skupiny jsou skeptičtější.

Demokracii podle odpovědí lidí nepodporují také některé moderní technologie. Nejvíce se obávají umělé inteligence (AI), kterou až 70 procent Čechů považuje v tomto ohledu za hrozbu. Zhruba polovina lidí pak za hrozbu pro demokratické hodnoty považuje sociální sítě.

„Volební kampaně v několika zemích byly zásadně ovlivněny neetickými praktikami, což prohlubuje nedůvěru občanů ve stát a demokratické uspořádání. Chceme na tyto praktiky upozorňovat a zároveň vést dialog s dalšími profesionály, jak ke kampaním přistupovat eticky,“ uzavírá předseda APRA Radek Maršík.