Nejvíc lajků má Konečná, i díky falešným profilům. „Prohraný boj,“ tvrdí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Čísla slovenského premiéra jsou opravdu neskutečná. Robert Fico má v průměru přes 18 tisíc „engagementu“, zjednodušeně řečeno zájmu (lajky, sdílení, komentáře), na příspěvek. Tedy více než čtyřnásobek v porovnání s „nejúspěšnějšími“ českými politiky.

Podobných čísel jako Fico dosahují například fotbalista Erling Haaland nebo zpěvačka Beyoncé, které ale na rozdíl od něj sledují desítky milionů fanoušků. Novoroční příspěvek slovenského premiéra získal 49,9 tisíce lajků a 7,5 tisíce komentářů. Fico tak čelí podezření z nákupu falešných profilů, které mu dosah uměle zvyšují.

Jak jsou na tom Češi? Seznam Zprávy oslovily tuzemské politiky s dotazy, jak se sociálními sítěmi pracují a jestli jsou si vědomi nebezpečí umělého zvyšování dosahu, kvůli kterému byly například zrušeny poslední prezidentské volby v Rumunsku. Oproti Ficovi jsou tuzemští politici aktivnější.

Nejvíce lajků a komentářů v průměru na příspěvek měla minulý rok europoslankyně a lídryně hnutí Stačilo! a šéfka komunistů Kateřina Konečná. Její strana přitom není ve Sněmovně a v průzkumech se hnutí Stačilo! pohybuje přibližně na hraně vstupu do ní.

Pojem engagement se v této souvislosti používá pro interakci s profilem či ještě přesněji pro to, když návštěvníka sítě na co nejdelší dobu zaujme.

„Svůj profil na Facebooku buduji důsledně už více než deset let. Jsem ráda, že funguje a lidé to oceňují. Falešné profily bohužel nikdy nelze zcela vyloučit. S mým týmem se snažíme proti nim bojovat, ale je to předem prohraný boj. Proto nemohu vyloučit, že mezi mými přibližně 132 tisíci fanoušky se nenachází žádný falešný profil,“ říká Konečná pro SZ.

Facebook je v Česku spolu s YouTube stále nejpopulárnější sociální platformou. Popularita sociálních sítí u nás roste, každý den je podle posledního výzkumu AMI Digital Index využívá 80 procent internetové populace starší 15 let. A politické týmy jsou si toho vědomy.

„Prudce vzrůstající zájem evidujeme, a to především u FB stránky Kateřiny Konečné, kdy jde o trend trvající několik let, ale i u oficiálních FB stránek KSČM a Stačilo! Zároveň je patrná změna u cílových skupin, kdy u všech tří stránek posilují cílové skupiny 35+ a 45+,“ popisuje Roman Roun, mluvčí KSČM.

Politické strany k „trollům“ přistupují různě. Nejvíce jich je podle správců sociálních sítí dlouhodobě právě na Facebooku, ani jiné platformy se jim ale nevyhnou.

„Jediné, co by bylo možné označit za trend posledních několika měsíců, je obrovský nárůst uměle vytvořených profilů u profilu Víta Rakušana na X. Tyto profily, které jsou poměrně snadno identifikovatelné, technický správce jeho profilu po dohodě blokuje,“ uvádí Lukáš Novák, manažer mediálního odboru STAN.

Starostové ale podle Nováka trolly neblokují v diskuzích, i když bývají komentáře často nenávistné a téměř vždy jsou kritické. „Naše strategie je taková, že je neblokujeme, pouze skrýváme vulgární a jinak urážlivé příspěvky, abychom prostředí diskuse alespoň trochu kultivovali. Ani tyto profily však až na výjimky neblokujeme, svým způsobem nám tedy interakcemi zvyšují dosah,“ přibližuje manažer.

Dlouhodobě jsou napříč sociálními sítěmi velmi úspěšní politici hnutí ANO - hlavně trojice Andrej Babiš, Karel Havlíček a Alena Schillerová. Mluvčí ANO Martin Vodička na jejich profilech vylučuje jakékoliv umělé zvyšování dosahu.

„My jsme nikdy žádné trollí farmy nevyužívali a ani využívat nebudeme. Je to neefektivní a často kontraproduktivní. Každá sociální síť má svá specifika a obsah se pokoušíme vždy zaměřit tak, aby měl u dané cílové skupiny co největší organický zásah,“ popisuje Vodička.

Babiš nicméně za sociální sítě často a rád platí - například před prezidentskými volbami v roce 2023 utratil za reklamu na sociálních sítích nejvíce ze všech kandidátů. Metě, která provozuje Facebook a Instagram, zaplatil poslední měsíc před volbou přes 624 tisíc korun.

Malý zájem o příspěvky má oproti konkurentům premiér Petr Fiala. Ani další lidé z ODS či koalice Spolu na sociálních sítích nijak výrazně nevyčnívají. Výraznější nárůst zájmu sledují podle mluvčího ODS Jakuba Skyvy pouze u společensky důležitých témat.

„Nestojíme na stejné straně s Ficem, Babišem a Konečnou. Výraznější růst samozřejmě monitorujeme, ale vnímáme ho jako doplňkový ukazatel. Hlavním cílem je vždy kvalitní a smysluplný obsah. Kvantita reakcí pro nás není samoúčelná metrika,“ sděluje Skyva pro SZ.

Podobně smýšlejí také Piráti. Podle jejich předsedy a možného volebního lídra Zdeňka Hřiba dlouhodobě sledují sebe i konkurenci a metriky si vyhodnocují. „Testujeme různé formy sdělení nebo třeba časy, kdy je zveřejnit. Nedá se ale říci, že lajky a komentáře jsou to jediné, co určuje, jestli obsah zaujal,“ konstatuje Hřib.

Umělého zvýšení dosahu lze na sítích docílit několika způsoby. Buď přímo nakoupením si lajků od falešných profilů, jako se to stalo v minulosti například v Německu, nebo zásahem zvenčí - jako v případě odhalení ruských trollích farem, které vybraným evropským politikům zvyšovaly dosah s cílem omezit pomoc Ukrajině.

Před druhým scénářem nedávno na semináři varoval také šéf BIS Michal Koudelka. Na Slovensku se analýze falešných profilů nedávno věnovalo Investigatívne centrum Jána Kuciaka, v Česku podobná analýza zatím chybí.

„V Česku je zajímavé, že nejvyšší průměr engagementu má Konečná z KSČM navzdory tomu, že její strana nepatří ani zdaleka mezi ty nejsilnější v průzkumech,“ říká pro SZ marketér Tomáš Pjontek, který analyzoval také abnormálně vysoké čísla u Fica. Doplnil, že velké množství podporujících komentářů či lajků od fake účtů je vidět pod statusy extremistů či prorusky orientovaných politiků.

Nálet falešných účtů na příspěvek nejen na Facebooku je v dnešní době podle expertů snadné objednat a takřka nemožné dohledat. Využívat je může prakticky kdokoli.

„Například 10 tisíc lajků na FB statusu lze jednoduše koupit přes podvodné platformy za 50 až 100 dolarů. Za pro politiky relativně levnou částku lze nakoupit i komentáře a sdílení. Tyto platformy jsou dostupné prakticky pro každého, stačí si je vyhledat přes Google, vybrat status a zaplatit,“ popisuje marketér.

Trollové pak pomocí falešných účtů a botů hromadně komentují, lajkují a sdílejí obsah, čímž vytvářejí dojem široké podpory nebo opozice.

„K maskování svého původu využívají VPN a další metody, což znesnadňuje jejich odhalení. Výsledkem je, že lidé často nevědomky podléhají uměle vytvořenému tlaku a získávají zkreslený pohled na realitu,“ vysvětluje Martin Kožíšek, odborník na rizikové chování na internetu ze sdružení CZ.NIC.

Jak vypadá práce uvnitř trollí farmy podle odborníků nejde bez osobní zkušenosti dost dobře popsat, nezbývá než analyzovat výsledky práce - falešné účty a jejich aktivitu. Nejde kupříkladu jen o samotné lajkování či komentování statusů, ale i vytváření účtů či vyplňování profilů tak, aby působily autenticky.

„V trollích farmách obsluhuje každý živý člověk desítky, stovky, možná až tisíce fejkových či kradených účtů. S postupně se zdokonalující umělou inteligencí je předpoklad, že ovládání a koordinování velkého množství účtů je pro ně stále jednodušší,“ zmiňuje Pjontek.

Podle Kožíška bývá cílem trollů ovlivnění veřejného mínění, zvyšování dosahu příspěvků nebo diskreditace politických oponentů. „Čím dal častěji ale můžeme pozorovat falešné účty, které využívají umělou inteligenci. Lidé tak nemusí ani vědět, že diskutují s botem,“ říká pro SZ Kožíšek.

Pokud se vrátíme k neobvykle vysokým číslům Roberta Fica, kromě pravděpodobné podpory falešných profilů za jeho čísly stojí také jeho rétorika, která je pro sociální sítě a jejich algoritmy jako dělaná.

„Politici v tomto regionu často využívají emotivní, kontroverzní a polarizující témata, která přirozeně generují vyšší zapojení publika. Algoritmy sociálních sítí navíc upřednostňují obsah, který vyvolává silné reakce – ať už pozitivní nebo negativní,“ doplňuje Kožíšek.

Podobné trendy lze pozorovat i u českých politiků. Silnou polarizaci vůči „druhému táboru“ používá jak Andrej Babiš, tak Petr Fiala. Větší dosah má takřka vždy Babiš, podle experta to ale ne vždy musí být jen „umem“ a ne všechen dosah je u šéfa ANO organický „Je důležité zohlednit faktory, jako jsou placené kampaně, algoritmické posílení nebo koordinované aktivity sympatizantů,“ přibližuje expert.

Na falešné účty se podle bezpečnostních odborníků nelze zaměřovat jako na jediný problém, digitální platformy totiž nejsou transparentní a svá data si chrání. Často tak diskuze zůstane u „dojmologie“.

„Hledáme odpověď na mimořádně komplexní otázku a osobně jsem znepokojen, jak narůstá víra v tuto slepou a ne dobře podloženou uličku falešných účtů či trollích farem. Čelíme daleko větší technologické a hlavně technologiemi podmíněné společenské změně,“ varuje Tomáš Kriššák, odborník v oblasti informační bezpečnosti z Gerulata Technologies, který se věnuje zlepšování možností monitorování digitálních platforem.

Podle Kriššáka jde také o kulturní změny, které s sebou sociální sítě přinesly. „Digitální platformy jako Facebook jsou zde s námi přes dvě dekády a načisto změnily to, jak veřejnost konzumuje informace a jak vůbec o informacích a interakci s nimi lidé uvažují,“ uzavírá expert.